Podle zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je rusko-ukrajinský konflikt katalyzátorem první světové energetické krize.
První opravdová globální energetická krize je na světě a může za ni rusko-ukrajinský konflikt, uvádí zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Takzvaně „utažené kohoutky“ zemního plynu a ropy budou mít stále za následek zvedající se ceny, které zůstanou i nadále velkým problémem. Krize by se ale mohla také stát bodem zvratu, v němž by se světové vlády mohly konečně zaměřit na zelenou energii.
„Vzhledem k neutuchajícím geopolitickým a ekonomickým obavám zůstávají energetické trhy extrémně zranitelné. Krize je připomínkou křehkosti a neudržitelnosti současného globálního energetického systému. Největší zátěž dopadá na chudší domácnosti, kde je větší část příjmů vynakládána na energie,“ je uvedeno ve zprávě.
Co se týká akcí vlád, které nejlépe zabezpečily před krizí své občany, efektivní kroky byly podniknuty v Japonsku, Jižní Koreji a Spojených státech. Dle agentury bude potřeba celosvětově vynaložit minimálně 550 miliard dolarů (13,4 bilionu korun) k řešení krize, přičemž se stále očekává, že v některých zemích se prohloubí – například ve Spojeném království nebo v Německu.
Evropa musela reagovat na ruskou agresi na Ukrajině taktéž plánem REPowerEU, v němž Evropská komise navrhla ukončení závislosti na ruských fosilních palivech před rokem 2030. Agentura předpovídá, že podíl Ruska na celosvětovém obchodu s energií klesne do roku 2030 ze současných 20 % na 13 %.
Je to chyba Ruska
IEA se zde neschovává za nějaké fráze, a přestože by mohla poukázat na předchozí koronavirovou krizi, tvrdí, že pověstnou poslední kapkou bylo chování Ruské federace. Inflační tlak a podněcování růstu životních nákladů ale neodnese nikdo jiný než chudí lidé, u nichž se může stát, že vysoké ceny energií nezvládnou zaplatit a skončí například bez elektřiny.
Proto agentura volá po paradoxně finančně náročnější alternativě, kterou je zelená energie. Jedná se totiž o příležitost oprostit se od závislosti na fosilních palivech a získat prostor a prostředky k čerpání z bezpečnějšího a dostupnějšího zdroje. Využívání fosilních paliv by proto nyní mohlo dosáhnout svého vrcholu předtím, než začne pozvolna, ale konstantně klesat.
