Za změnou by mohlo podle vědců stát pytláctví.
Vědci z Cambridgské univerzity zjistili, že rohy nosorožců se za poslední století zkrátily, vyplývá to z jejich studie archivních snímků 80 zvířat vyfotografovaných z profilu v letech 1886 až 2018. Fotografie zahrnovaly všech pět druhů nosorožců: bílého, černého, indického, jávského a sumaterského. Ke zmenšení rohů došlo u všech z nich.
Tento vývoj podle nich může být důsledkem intenzivního lovu, pytláctví a honem za co největší kořistí. Nosorožčí rohy byly totiž v průběhu staletí mezi lovci velmi žádané, stále se používají například v tradiční čínské medicíně. „V případě nosorožců lidé v podstatě vždy chtěli co největší roh,“ uvedl Oscar Wilson, hlavní autor studie, která byla publikována na serveru Science Daily. Odstřel nosorožců s nejdelšími rohy podle vědců zanechával přeživší s menšími rohy – ti se více rozmnožovali a předávali své menší znaky dalším generacím.
Analýzou tisíců kreseb a fotografií pořízených za posledních 500 let vědci také zjistili dramatický posun ve vnímání nosorožců lidmi, kdy se tato zvířata postupně stala středem zájmu ochrany přírody. Součástí sbírky jsou stovky fotografií zobrazujících nosorožce zastřelené lovci, které byly pořízeny na konci 19. a na počátku 20. století. Další rané snímky ukazují nosorožce jako obrovská, děsivá zvířata pronásledující lidi. Vědci se domnívají, že právě tyto snímky pomohly ospravedlnit jejich lov. Vybrané snímky si můžeš i ty prohlédnout na webové stránce organizace The Rhino Resource Centre.
Počet nosorožců se podle portálu AZ Animals v průběhu let dramaticky snížil. Ještě v roce 1970 jich údajně zbývalo 70 tisíc, dnes už je to ale zřejmě jen okolo 27 tisíc – a z toho pouze dvě samice severních bílých nosorožců. Za posledních 25 let zároveň vyhynuly tři poddruhy.
