Článek 4 a 5 NATO: Co může znamenat výbuch v Polsku pro Severoatlantickou alianci

V úterý odpoledne byla na území Polska ve městě Przewodów zaznamenána exploze, zřejmě šlo o ruskou raketu, polské úřady však informace dosud nepotvrdily. Potvrdily ale smrt dvou lidí.

Jak uvádí TASR, informaci o tom, že šlo o zbloudilou ruskou raketu vydala agentura AP s odkazem na vysoce postaveného představitele amerických tajných služeb. Pentagon ovšem tuto zprávu ještě nepotvrdil. Polsko je členským státem NATO, kvůli tomu se začalo diskutovat o tom, jestli by Aliance neměla zareagovat podle článků 4 a 5. Níže vysvětlíme, co to znamená.

15. listopadu 2022 v 19:39 Čas čtení 4:45 Na vesnici v Polsku zřejmě dopadly ruské rakety, dva lidé zemřeli. Poláci zvažují výzvu k jednání NATO podle článku 4

Severoatlantická smlouva

Všechny země, které jsou členy Severoatlantické aliance, jsou vázány Severoatlantickou smlouvou ze 4. dubna 1949 sepsanou v hlavním městě USA Washingtonu D.C. Skládá se celkem ze 14 článků, které jsou závazné pro všechny členy v momentě, kdy je jejich vstup schválen. V případě útoku na člena Aliance je zde jasně uvedeno, jakým způsobem budou reagovat ostatní státy.

Článek 6 Severoatlantické smlouvy říká, že útokem na Alianci je myšlen útok „na území kterékoli smluvní strany v Evropě nebo Severní Americe, na alžírské departementy Francie, na území Turecka nebo na ostrovy pod jurisdikcí kterékoli smluvní strany v severoatlantické oblasti severně od obratníku Raka“.

To také platí o útoku na „ozbrojené síly, lodě či letadla kterékoli ze smluvních stran, jež se nacházejí na nebo nad jejich územím, nebo na jakoukoli oblast v Evropě, kde byla rozmístěna vojska jakékoli smluvní strany po datu, kdy Severoatlantická smlouva vstoupila v platnost“.

Když se útok potvrdí, zasedne rada, v níž je každý stát zastoupen, diskutující o plnění této smlouvy. Ta by v takovém případě zřídila pomocné orgány včetně Výboru pro ochranu, který by doporučoval nutná opatření týkající se článků 3 a 5.

Články 4 a 5

Článek 4 obsahuje jednoduše ujištění, že smluvní strany, tedy státy NATO, budou situaci společně konzultovat vždy, kdy podle názoru kteréhokoliv z nich bude ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost.

28. listopadu 2024 v 7:00 Čas čtení 3:25 Kam vyrazit do zahraničí na vánoční trhy? Těchto 5 měst ti vezme dech

Polský premiér Morawiecki nicméně svolal polský výbor pro národní bezpečnost na devátou hodinu. Jestli se opravdu jednalo o ruský útok, není potvrzeno. Ukrajinský prezident Zelenskyj naopak uvedl, že to tak skutečně bylo.

Článek 5 naopak řeší reakci, která nastane ze strany Aliance, pokud bude nějaký člen napaden. „(...) Dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá (ze smluvních stran) uplatní právo, uznané článkem 51 Charty OSN, na individuální nebo kolektivní obranu, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti,“ stojí v článku.

Každý podobný útok musí být ohlášen Radě bezpečnosti. „Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti,“ končí článek.

Zachovejme chladnou hlavu

Prezidentský kandidát a bývalý předseda vojenského výboru NATO, generál Petr Pavel, již stihl reagovat na situaci v Polsku skrze Twitter. Jediný Čech na nejvyšší armádní pozici v NATO vyzval všechny k tomu, aby zachovali chladnou hlavu.

6. listopadu 2024 v 7:00 Čas čtení 4:31 Jak se z Pepsi stala námořní velmoc. Příběh o výměně plechovek za ponorky patří dodnes k největším bizárům historie

„Při takových zprávách je nejdůležitější zachovat chladnou hlavu a počkat na potvrzení informace z více zdrojů. Pokud by se potvrdila, nutně to neznamená zahájení aktivit podle článku 5 NATO ani to, že se mezi NATO a Ruskem rozhoří konflikt,“ uvedl.

Tuto informaci je prý třeba nejdřív konfrontovat s ruskou stranou a ruská strana se ke konfrontaci může přihlásit, což by znamenalo nejen předvolání velvyslance, ale také vysvětlení, jak k takové situaci mohlo vůbec dojít. Úplně bez vojenské odpovědi to ale nebude.

„Na druhé straně je potřeba přijmout alespoň preventivní vojenská opatření, jako je například zvýšení pohotovosti protivzdušné a protiraketové obrany v Polsku, ale i v sousedních zemích tak, aby nedošlo k žádnému dalšímu incidentu. Ale v žádném případě to neznamená, že bychom se měli znepokojovat zahájením válečného konfliktu s Ruskem,“ dodal.

Ruská strana momentálně odmítla jakýkoliv útok na polské území a nové zprávy označila za provokaci. „K žádným úderům ruských zbraní na cíle poblíž ukrajinsko-polské státní hranice nedošlo. Pozůstatky zveřejněné polskými médii z místa činu v Przewodówě nemají nic společného s ruskými zbraněmi,“ uvedla podle serveru NEXTA ruská strana.