Nedostatek žen ve vědě a výzkumu se projevuje také v rozdílném odměňování podle pohlaví a věku.
Zastoupení žen ve vědě v Česku mírně roste. V roce 2020 dosáhlo 27,6 procenta. Nicméně oproti zbytku Evropy se má ČR co učit. V evropském srovnání totiž měla nejnižší počet výzkumnic a vědkyní, navíc si nevede dobře dlouhodobě. Informoval o tom Sociologický ústav AV ČR, který vydal Monitorovací zprávu o zastoupení žen ve vědě a výzkumu za rok 2020.
Propad žen ve výzkumu a vědě se objevuje mezi dokončením doktorského studia a nástupem do výzkumu. Podíl žen ve vědě sice roste, nicméně se nedaří nabírat ženy na vedoucí pozice.
Zatímco podíl českých výzkumníků je obecně nejvyšší zejména v technických (37,4 procenta) a přírodních vědách (31 procent), u zastoupení žen v těchto oborech jde o přesný opak. Podíl žen v technických vědách byl zde s pouhými 14,7 procenta nejnižší a v oboru přírodních věd se přibližoval jedné čtvrtině.
Sociologický ústav AV ČR dále upozornil na to, že rozhodování ve výzkumu zůstává i nadále doménou mužů. Ve vedoucích pozicích v Česku jich v roce 2020 působilo přes 90 procent, zatímco žen bylo minimum. To se projevuje také v rozdílném odměňování, a to nejen na základě pohlaví, ale také podle věku. Největší mzdové rozdíly se objevovaly ve věkové kategorii 25 až 29 let, ale také mezi muži a ženami ve věku 35 až 44 let.
