V analytickém komentáři shrnujeme, o které (ne)voliče se bude ve finále prezidentských voleb hrát.
Minulý víkend voliči rozhodli o tom, že se o post prezidenta České republiky utká generál ve výslužbě Petr Pavel a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Dohromady je podpořily téměř čtyři miliony voličů, přičemž rozdíl mezi nimi je necelých 23 tisíc hlasů. Předvolební průzkumy těmto kandidátům sice odhadovaly zisk pod 30 procent, avšak oba tuto hranici s přehledem přeskočili.
V prvním kole prezidentské volby rozhodlo přes 68 procent voličů, v absolutních číslech jde o 5,6 milionu voličů. To je nejen více než v úvodním kole v roce 2018 (62 procent), ale i v roce 2015 (60,9 procenta).
Tabulka výsledků prvního kola prezidentské volby:
| Jméno | Počet hlasů | Procenta |
| Petr Pavel | 1 975 056 | 35,40 |
| Andrej Babiš | 1 952 213 | 34,99 |
| Danuše Nerudová | 777 080 | 13,92 |
| Pavel Fischer | 376 705 | 6,75 |
| Jaroslav Bašta | 248 375 | 4,45 |
| Marek Hilšer | 142 912 | 2,56 |
| Karel Diviš | 75 475 | 1,35 |
| Tomáš Zima | 30 769 | 0,55 |
Zdroj: Volby.cz
Babiš ovládl chudší regiony, Pavel přebral Nerudové vysokoškoláky
Předvolební průzkumy již dříve naznačily, že tradiční voliči hnutí ANO přirozeně dají svůj hlas právě Andreji Babišovi – tedy lidé z Ústeckého, Karlovarského či Moravskoslezského kraje. Podporovali jej zejména v malých obcích a středně velkých městech s deseti až sto tisíci obyvateli. Jak připomněly Seznam Zprávy, na severní Moravě a v severních Čechách dokonce platilo pravidlo „čím menší obec, tím víc rostl podíl hlasů pro Babiše“.
Pavel zase ovládl velká města nad 100 tisíc obyvatel. Kromě očekávané Prahy se k ní přidala i Ostrava. Nečekaně, vzhledem k tomu, že hnutí ANO mělo historicky silné zastoupení právě v Moravskoslezském kraji. A například v Brně, kde Danuše Nerudová působila jako rektorka, si kandidátka získala přízeň jen od 15,89 procenta voličů, zatímco Pavel zde získal zhruba trojnásobek hlasů, tedy 42,57 procenta.
Sociolog Daniel Prokop z agentury PAQ Reserch ve své analýze shrnul, že Babiš v prvním kole prezidentských voleb zabodoval zejména v obcích, kde je vysoká míra exekucí, chudoby a nižší vzdělání. Získal v nich okolo 41 procent. Petr Pavel pak jasně porazil Danuši Nerudovou v bohatších regionech.
„Pro Babiše hlasovalo 43 procent v obcích s nízkým rozvojem a 26 procent s vysokým. Pro Pavla naopak 29 procent v obcích s nízkým a 44 procent s vysokým socioekonomickým rozvojem,“ komentoval sociolog.
Jak dříve uvedli zástupci agentur pro Refresher, které pravidelně zveřejňují předvolební průzkumy, Pavel má voliče téměř ve všech věkových kategoriích. Nicméně pozitivní volební výsledek mu podle analýzy deníku E15 přinesli také obyvatelé s vysokoškolským diplomem. A kampaň Nerudové paradoxně cílila na ně. Ekonomce se nepodařilo výrazněji oslovit ani ženy, byť se jako jediná žena ucházela o post hlavy státu.
Pavel potřebuje hlasy voličů Nerudové, Hilšera a Fischera
Pokud se za dva týdny dostaví k urnám stejný počet voličů jako nyní, vítězný kandidát bude potřebovat alespoň 2,8 milionu hlasů. Pavlovi by však ke zvolení nestačily ani hlasy podporovatelů Nerudové, která avizovala, že Pavlovi v druhém kole voleb pomůže. Dohromady by totiž jejich hlasy čítaly 2,7 milionu hlasů. Pokud by ale generál získal všechny hlasy od voličů Marka Hilšera a Pavla Fischera, kteří ho též veřejně podpořili, celkem by mohl dostat až 3,2 milionu hlasů, tedy 58,6 procenta.
Babiš by zase mohl cílit na podporu zejména voličů poslance SPD Jaroslava Bašty (248 tisíc) nebo bývalého rektora Karlovy univerzity Tomáše Zimy s půlprocentní podporou (30 tisíc). Celkových 2,3 milionu hlasů by mu ale ve finále k prezidentství nepomohly.
Obytňákem do Karlovarska a Ústí
Jaké má tedy Babiš možnosti? V prvé řadě může přesvědčit voliče z Karlovarského a Ústeckého kraje, kde byla letos podprůměrná voličská účast. Tyto konkrétní dva kraje navíc trpí vysokou nezaměstnaností a nízkou vzdělaností. A právě lidem žijícím v chudobě příliš nezáleží na tom, zda v zemi vládne demokracie či jiný režim.
„Kvůli svému nezájmu o veřejné dění jsou chudí lidé politickou divokou kartou, kterou lze zdvihnout emotivním kulturním sporem – právě mobilizací voličů z chudých regionů, kteří původně nechtěli vůbec volit, vyhrál Miloš Zeman druhé kolo prezidentských voleb v roce 2018,“ připomněl sociolog Prokop ve své knize Slepé skvrny.
Zároveň jde o regiony, kde již má Babiš vybudovanou silnou základnu. Je tak možné, že opět vsadí na kontaktní kampaň, z garáže opráší ten svůj legendární obytňák a tamní obyvatele přesvědčí, aby šli po jeho stopách.
Přetahovaná mezi tím, kdo má horší minulost
Babiš přitom svou novou strategii odstartoval jen pár chvil po vyhlášení výsledků prvního kola. Ve svém projevu Pavla očerňoval a druhý den po volbách se po Česku objevily nové probabišovské billboardy. Texty „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják. Prezident Babiš“ nebo „Zastavím vládu. Pomůžu lidem. Prezident Babiš“ nepřímo naznačovaly manipulativní příběh o tom, že Pavel pošle české občany bojovat na Ukrajinu.
Volby v roce 2018 nám také ukázaly, jak důležitou roli hrají debaty či negativní kampaň a že by favorité neměli usnout na vavřínech. Ostatně i Jiřího Drahoše tenkrát podpořila většina kandidátů, kteří se do druhého kola nedostali, ale přesto zvítězil Miloš Zeman. Konečný souboj mezi Drahošem a Zemanem byl též napínavý, vzhledem k tomu, že je dělilo jen 152 tisíc hlasů.
„Babišova pozice bude ale složitá. Musí demobilizovat voliče Pavla, zároveň nebýt přehnaně negativní, aby se pro ostatní nestal nepřijatelným,“ komentuje volby Prokop.
Otázkou ale zůstává, co se stane s těmi tři čtvrtě miliony voličů Nerudové. Tedy mladými hlasy, které intenzivně oslovovala jako jedna z mála kandidátů na Instagramu, TikToku nebo BeReal. Pro mnohé podporovatele ekonomky a bývalé rektorky je totiž expremiér „no-go“ zónou. Letošní volby tak pravděpodobně nerozhodne to, kolik voličů si kandidáti přeberou na svoji stranu, ale spíš to, kolik lidí zůstane doma a nebude volit.
Odradit většinu mladých voličů se proto jeví jako logické řešení. Částečně k tomu může napomoci působení obou pánů v komunistické straně, které je pro mnoho mladých lidí těžko snesitelnou záležitostí. O tom ostatně svědčí i volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021, kdy KSČM nepřesáhla hranici pěti procent, nebo výsledky komunálních voleb, kde zastoupení komunistů „vymírá“. Poražená Nerudová navíc v celkem podstatné části své kampaně vyzdvihovala to, že není spojována s minulým režimem.
Řízek místo sýru?
Třešničkou na dortu bylo to, když si Babiš neodpustil nepřímé přirovnání Pavla k Putinovi: „Víte, ve které zemi je prezidentem komunistický rozvědčík? Ano, je to v Rusku. Prezident Putin byl nasazen a vysazen jako agent KGB v osmdesátých letech v Berlíně. Na toto byl připravován pan Pavel, aby byl vysazen v týmu nepřítele a získával tam lidi na spolupráci,“ řekl ve svém povolebním projevu a dodal, že Pavel vítal invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.
Babiš by si měl jako bývalý kariérní komunista a agent StB nejprve zamést před svým prahem. Svým projevem však posílil přetahovanou mezi tím, kdo z nich má horší minulost. Tím může znechutit podstatnou část voličů, kterým už nebude záležet na tom, který „komunista“ nakonec vyhraje. Pětina voličů navíc těsně před volbami nebyla rozhodnutá, komu dá svůj hlas, a pokud řekne, že k urnám nepůjde vůbec, Babiš může druhé kolo voleb vyhrát na plné čáře.
Necelým 1,6 milionu voličům nepostoupil jejich favorit, pro kterého hlasovali. Demotivace z toho, že jim vypadl kandidát, může být pochopitelná, nicméně pro ignoranci voleb nedostatečná. Nejít volit je totiž také volbou. Je třeba se kousnout a vzít tu možnost, která je „druhá nejlepší“, i když třeba není zdaleka ideální.
Je to stejné, jako když jdeme do jediné restaurace, která je v našem okolí otevřená, a máme chuť na smažený sýr, který ale v menu není. Pravděpodobně si vybereme něco jiného, protože máme zkrátka hlad. Dáme si holt třeba kuřecí řízek (nebo jeho rostlinnou alternativu). Takto by to mělo fungovat i u „hladu“ po volbě se rozhodnout, který prezident nás bude reprezentovat příštích pět let.
Zejména nerozhodnutí a mladí lidé by proto měli ukázat, že jim na této zemi záleží. Mají totiž větší vliv než kdy dříve.
Nicméně Petr Pavel se také nemůže spoléhat na to, že po něm voliči opravdu „hlad“ mají. Mohl by vsadit, například stejně jako Babiš, na kontaktní kampaň. Podle toho, jak ho vnímají jeho sousedé v Černoučku, lze odvozovat, že osobní setkání je jeho silnou stránkou. Měl by jít tomu „štěstíčku“ trochu naproti.
