Proč odpovídá jen 1000 lidí, a ne třeba milion? Jak se tyto odpovědi vůbec sbírají a jak poznáš důvěryhodný průzkum? Společně se zástupci sociologických agentur odpovídáme na to, co tě zajímá.
Kdo vystřídá Miloše Zemana a usedne na prezidentské křeslo? Občany České republiky toto rozhodnutí čeká už za pár dní. První kolo voleb se uskuteční 13. a 14. ledna. V případném druhém kole 27. a 28. ledna se bude hlasovat mezi dvěma kandidáty, případně mezi kandidátem a kandidátkou s nejvyšším počtem hlasů.
Nedílnou součástí předvolebních kampaní jsou nejen debaty s lidmi, kteří se rozhodli kandidovat (kdy a kde je sledovat v televizi, jsme ti prozradili v našem přehledu), ale také pravidelné předvolební průzkumy. Sociologické agentury skrze ně nejen informují o aktuální politické situaci, ale hlavně poukazují na nálady voličů a na to, který kandidát nebo kandidátka patří v danou chvíli mezi nejpopulárnější. Výsledky výzkumů tak mohou do jisté míry ovlivnit kroky jak běžných občanů, tak i uchazečů o Hrad. V Česku se jim věnují zejména Kantar, STEM, Median nebo Ipsos.
Výstupy jednotlivých agentur se ale mnohdy mohou lišit. Navíc pokud v předvolebním průzkumu získá nejvíce hlasů například generál Petr Pavel, tak to nutně neznamená, že v konečném důsledku vyhraje i samotné volby.
Proč tedy prezidentské volby ve finále mohou dopadnout jinak, než předpovídají průzkumy? V čem mohou pomoci, nebo naopak uškodit? A jak vůbec takový sběr názorů potenciálních voličů vypadá? Společně se zástupci sociologických agentur odpovídáme na to, co tě zajímá.
Jaká je metoda sběru dat v průzkumech?
Jednotlivé agentury většinou používají kombinaci online a offline dotazování. Například Kantar provádí průzkumy k prezidentským volbám skrze telefonické dotazování (CATI) a dotazování přes internet (CAWI) v poměru 70 ku 30.
Internetové dotazování většinou probíhá tak, že z takzvaného panelu respondentů se strojově, bez lidského zásahu, vybere skupina lidí. Ti svou demografickou strukturou odpovídají české populaci – jde například o věk, pohlaví, vzdělání, velikost místa bydliště, region apod.
Oslovování prostřednictvím internetu většinou umožňuje rychlý sběr odpovědí. Nicméně s ohledem na fakt, že část populace internet nevyužívá, by bez offline metod byly výzkumy zkreslené. „Offline metody jsou osobní dotazování respondentů prostřednictvím vyškolených tazatelů zapisujících odpovědi do tabletu či notebooku (CAPI) a telefonické navolávání náhodných čísel (CATI),“ sděluje pro Refresher Ivan Cuker z agentury Median.
Respondenty, respektive telefonní čísla, do průzkumu často náhodně vybírá stroj. Tazatelé tak na to nemají žádný vliv. „První trojčíslí se bere z existujících číselných řad (poskytovaných Českým telekomunikačním úřadem) a dalších šest cifer je generováno náhodně,“ upřesňuje za agenturu Kantar Petr Šobotník.
Důležitá je přitom podle něj nejen metodologie, ale i jak dobře je sběr proveden, včetně co nejnáhodnějšího výběru respondentů. „A jak kvalitně propracovaná je metodika, pomocí které dojdeme od tzv. hrubých dat k finálnímu volebnímu modelu,“ připomíná zástupce Kantaru.
Proč na předvolební průzkumy odpovídá jen tisíc lidí, a ne třeba milion?
Předvolební výzkumy mívají obvykle kolem tisíce respondentů, což se v sociologických kruzích považuje za reprezentativní vzorek. Proč ale agentury neoslovují více voličů, aby dosáhly přesnějších závěrů? Sarah Komasová z agentury STEM přirovnává reprezentativní vzorek k velkému hrnci polévky, ze kterého ochutnáme jednu lžíci. „Za předpokladu, že polévka je dobře zamíchaná a lžíce této polévky je ‚reprezentativní‘, jedna lžíce bohatě stačí. Volební výzkumy tak fungují na stejném principu,“ vysvětluje Komasová pro Refresher.
Některé části obyvatel nejsou ochotné se výzkumů účastnit, jiné spolupracovat nechtějí nebo například nesdělí svůj upřímný názor.
Čím větší je vzorek, tím agentura udělá menší chybu. Ale chyba se zmenšuje pomaleji, než se zvětšuje velikost vzorku, takže se to ve výsledku nevyplatí. Ptát se více lidí navíc přináší větší finanční náklady.
Proč se od sebe výsledky předvolebních průzkumů liší?
Faktorů k odlišnostem napříč průzkumy může být několik. Důležitá je konkrétní formulace otázek, přičemž rozhodovat mohou opravdu maličkosti. Jako jeden z nejdůležitějších vlivů pak Šobotník z Kantaru vyjmenovává dobu sběru dat. Kampaň je totiž zvláště ve svém závěru velmi dynamická.
Agentury se také liší v tom, jak nakládají s nerozhodnutými voliči. „Musí se tak pracovat s určitou mírou nejistoty, když lidé neví, koho volit, chtějí své rozhodnutí změnit nebo se voleb nezúčastní vůbec,“ vysvětluje Komasová z agentury STEM. Některé části obyvatel navíc nejsou ochotné se výzkumů účastnit, jiné spolupracovat nechtějí nebo například nesdělí svůj upřímný názor.
Rozdíly jsou také v kritériích, pomocí kterých agentury konstruují vzorek respondentů a respondentek. Správný poměr pohlaví, věkových nebo vzdělanostních skupin používají téměř všichni, ale v některých dalších se liší. Jiné agentury například skrz internetové dotazování méně detailně postihnou osoby v seniorském věku.
Po terénním sběru dat následuje vyhodnocování výsledků. Každá agentura na to má ale jiný postup a většina z nich jej ani podrobněji nezveřejňuje.
Jak poznat důvěryhodný předvolební průzkum?
Například zástupci Medianu připomínají, že pokud se výzkumy u jednoho kandidáta liší o dva nebo tři procentní body, není to nic zásadního. Na výsledky předvolebních průzkumů by se navíc mělo vždy pohlížet jako na intervaly, a naopak přesná čísla by měli voliči spíše upozadit. Pro ucelený pohled je proto doporučeno zohlednit více průzkumů a nespoléhat se pouze na jeden.
Agentury kvůli informačnímu embargu nesmějí zveřejňovat výsledky méně než tři dny před volebním víkendem.
Výzkumy totiž zaznamenávají hlavně trendy. Sledují tři dlouhodobé favority, ale také to, kdo z kandidujících je podle voličů takřka bez šance na vítězství. Závěry čtyř renomovaných agentur (Kantar, Ipsos, Median a STEM) od sdružení SIMAR, které standardy kvality dat stanovuje, navíc v posledních dnech dosahují velmi podobných výsledků.
Ověření si agentur, které předvolební průzkumy zhotovují, je přitom klíčové. Jak ale poznat jejich důvěryhodnost? Pro dosažení transparentnosti by každá agentura měla v tzv. „pasportu výzkumu veřejného mínění“ uvést veškeré detaily o realizaci výzkumu. Tedy kdo ho zaplatil, jakou metodologii sběru dat výzkumníci zvolili, zda je vzorek reprezentativní, na jaké otázky respondenti či respondentky odpovídali nebo jakým způsobem se data analyzují.
Co je nejčastější chyba, kterou můžeme při čtení dat z předvolebních průzkumů udělat?
Zástupci agentur se shodují v tom, že předvolební průzkum nelze považovat za predikci výsledku voleb. Publikovaný průzkum je spíše zachycením toho „co už bylo“, tedy jak lidé odpovídali v předchozích dnech. Proto je také důležité se u každého průzkumu podívat, kdy byla data pořízena, a pravidelně sledovat jejich vývoj.
Agentury navíc kvůli informačnímu embargu nesmějí zveřejňovat výsledky méně než tři dny před volebním víkendem. Průzkumy těsně před volbami by totiž mohly zásadně ovlivnit mínění lidí. Zároveň je třeba počítat s tím, že preference voličů se během kampaní neustále mění. „Ten poslední týden se toho může stát opravdu hodně. Čili volební model je predikcí výsledku hypotetických voleb konaných v momentu, kdy jsou sbírána data,“ vysvětluje zástupce Kantaru.
Mylný je také dojem, že se sociologové prostřednictvím předvolebních průzkumů snaží vytvořit perfektní obraz společnosti. Tím, že zkoumají aktuální preference lidí, se k němu spíše snaží pouze přiblížit.
Mohou předvolební průzkumy ovlivnit samotné volby?
Podle agentur do jisté míry ano. Většinou pomáhají podávat obraz jednak o současné situaci, jednak při výběru z osob ucházejících se o prezidentskou funkci. „Na druhou stranu ten vliv je zanedbatelný a limitovaný, protože se voliči často rozhodují podle politických kampaní kandidátů,“ míní Komasová z agentury STEM.
Jistá část voličů navíc podle Šobotníka z Kantaru do svého rozhodování zakomponuje i nějaký taktický prvek. Tedy jestli má jeho*její kandidát*ka šanci se dostat do druhého kola. Nebo zda má šanci v něm porazit někoho jiného. „Je ale velmi obtížné odhadnout, jak velký je (taktický prvek), protože oni sami si to mnohdy neuvědomují,“ připomíná zástupce Kantaru.
Jaké jsou trendy letošních voličů?
Prezidentské volby v Česku jsou podle Komasové ze STEMu do jisté míry otázkou sympatií, a to i vzhledem ke specifické funkci a k pravidlům z ústavy. „Právě proto víc než u parlamentních voleb do toho více vstupují emoce a preference nemusí být tak stabilní,“ říká zástupkyně STEMu.
Prezidentské debaty sice nemají sílu změnit poměr sil dramaticky, několik procent hlasů se ale podle zástupce Kantaru dobrým či špatným výkonem získat či ztratit dá.
„Pokud se zaměříme na tři čelné kandidáty prezidentské volby, pak je dlouhodobě patrné, že A. Babiše podporují především starší občané, D. Nerudovou zejména ti mladší a P. Pavla v relativně podobné míře lidé napříč všemi věkovými kategoriemi,“ říká Cuker z Medianu. Podobně to vidí také Šobotník z Kantaru: „Petr Pavel je úspěšnější mezi muži, lidmi ze středních generací, vysokoškoláky, v Praze a mezi voliči koalice Spolu. Andrej Babiš zase výrazně lépe boduje mezi seniory, lidmi bez maturity, samozřejmě u voličů ANO atd.“
Zástupci Medianu ale zatím nevidí, že by se konal dříve tematizovaný souboj „velkoměsta vs. venkova“, který byl patrný např. z druhého kola prezidentské volby v roce 2013. Nicméně se dá očekávat, že výběr voličů Andreje Babiše půjde ruku v ruce s výběrem voličů hnutí ANO. „To znamená lidé z Moravskoslezského kraje, na Karlovarsku nebo v Ústecku. Naopak ve středních Čechách a v Praze bude nejspíš silnější podpora Petra Pavla a Danuše Nerudové,“ míní Komasová ze STEMu.
Do voličských nálad se přirozeně promítají i různé kauzy a předvolební debaty, zejména ty, které se odehrávají v nejbližších dnech. Příkladem je nedávné odstoupení Josefa Středuly z prezidentské volby v přímém přenosu, kdy vyzval své voliče, aby podpořili Danuši Nerudovou. Podle Komasové se původní Středulovy hlasy přerozdělí mezi voliče Nerudové, Babiše a ty, kteří k volbám nepůjdou vůbec.
Prezidentské debaty sice nemají sílu změnit poměr sil dramaticky, několik procent hlasů se ale podle zástupce Kantaru dobrým či špatným výkonem získat či ztratit dá. Jejich dopad se ale teprve ukáže. „A vzhledem k tomu, že letošní první kolo voleb má potenciál být výsledkově těsné, budou jistě debaty pečlivě sledované,“ doplňuje Šobotník.
U prezidentských voleb navíc agentury pozorují obecně vyšší volební účast. To částečně sociologové vysvětlují mírně narůstajícím zájmem mladých lidí o veřejné záležitosti.
