Pokud se oběť v důsledku své bezbrannosti neuměla slovně nebo fyzicky bránit, jde o trestný čin, upozorňují slovenská ministerstva. Podle advokátky a lidskoprávní aktivistky Lucie Plavákové jsou ale souhlas a bezbrannost dvě odlišné situace.
Slovenské ministerstvo spravedlnosti ve středu předložilo k jednání Legislativní rady vlády SR rozsáhlou novelu trestního zákona. Její součástí je i nová definice souhlasu, která se týká i trestného činu znásilnění a jiného sexuálního násilí. Tato změna má podle ministerstva za cíl jednoznačně potvrdit, že podmínkou trestnosti není aktivní bránění se oběti.
Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti vydaly společné prohlášení, které poskytly agentuře TASR. V něm uvádějí, že sex bez souhlasu oběti je trestným činem. Říkají také, že šíření tvrzení, že „pokud oběť aktivně neklade odpor, nejde o trestný čin“, je nebezpečná a nezodpovědná dezinformace.
Kolíková v minulosti kritizovala současnou definici znásilnění
Bývalá ministryně spravedlnosti Mária Kolíková v minulosti kritizovala v rozhovoru pro deník SME současného ministra Viliama Karase za neschopnost pozměnit právní definici pojmu znásilnění.
„Zdá se mi, že se ministr spravedlnosti spíše cítí jako advokát potenciálních pachatelů trestné činnosti než obětí. Asi by bylo dobré, aby s tím měl i nějakou zkušenost,“ řekla Kolíková. Aktuálně je na Slovensku znásilnění považováno za trestný čin pouze v případě, že oběť projeví aktivní odpor.
Slovensko pak zvlášť odlišuje čin sexuálního násilí: „Kdo násilím nebo hrozbou bezprostředního násilí donutí jiného k orálnímu styku, análnímu styku nebo k jiným sexuálním praktikám nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let.“
Součástí nového předloženého návrhu novely trestního zákona je proto i následující ustanovení v obecně části: „Za souhlas nelze považovat, pokud poškozený na jednání pachatele slovně nebo fyzicky nereagoval.“ V praxi to znamená, že pokud někdo zneužije bezbrannost kohokoli k sexuálnímu útoku a oběť se v důsledku své bezbrannosti neuměla slovně nebo fyzicky bránit, i tak jde o trestný čin.
Ve zmíněném prohlášení ministerstva nicméně zdůrazňují, že „taková jednání jsou trestná již podle platného právního stavu“.
Podle advokátky, lidskoprávní aktivistky a političky, místopředsedkyně strany Progresívné Slovensko Lucie Plavákové však ministr spravedlnosti Karas předkládá nedostatečný dokument, který de facto definici znásilnění nemění.
Lucia Plaváková: Návrh novely trestního zákona, který připravil ministr spravedlnosti Karas, nepřináší žádnou redefinici znásilnění. Jedinou změnu, kterou přináší, je, že trestný čin znásilnění se pojí s trestným činem sexuálního násilí. A poškozenou osobou tohoto spojeného trestného činu již může být i jiná osoba než žena – například i muž. Dosud se znásilnění vázalo pouze na poškozenou osobu, kterou byla žena. Skutková podstata znásilnění však zůstává nezměněna.
To znamená, že nadále se bude za znásilnění považovat pouze případ, pokud někdo donutí jiného k sexuální aktivitě za použití násilí, hrozby bezprostředního násilí nebo zneužije bezbrannost poškozené osoby. Nic z toho nenaplňuje požadavky na změnu, po které roky volají odbornice a odborníci věnující se přeživším sexuálního násilí. A po které volají i samotné osoby, které sexuální násilí zažily.
Ministerstvo spravedlnosti se v reakci na kritiku odvolává na aplikaci situace bezbrannosti. Souhlas a bezbrannost jsou však dvě zcela odlišné situace. Souhlas je projevením vůle dotčené osoby před sexuální aktivitou. Bezbrannost je stav, ve kterém osoba neumí souhlas vyjádřit. Myslím si, že každý a každá chápe, že to jsou dvě naprosto odlišné věci. A očekávala bych, že tomuto bude rozumět i ministr spravedlnosti Karas. Pokud ne, někde je zjevně chyba.
Refresher: Jak by tedy novelizace měla vypadat?
Lucia Plaváková: K redefinici znásilnění může dojít jedině tak, že se změní skutková podstata trestného činu znásilnění. Ta by měla být definována tak, že za trestní se bude považovat řízení, pokud pachatel na jiné osobě provede soulož nebo jakoukoli jinou sexuální aktivitu bez jejího souhlasu. Dokud taková změna nebude obsažena ve skutkové podstatě znásilnění, nezmění se v praxi nic.
Připomenu, že za poslední 4 roky bylo za znásilnění odsouzeno pouze 153 osob. Na celém Slovensku. 153. Za čtyři roky. Podle navrhovaného znění trestního zákona nadále nebude možné trestat sex bez souhlasu. Pokud ministerstvo spravedlnosti tvrdí opak, tak buď úmyslně klame, nebo na straně ministerstva dochází k nepochopení podstaty problému.
Refresher: Co říkáte na navrhované trestní sazby?
Lucia Plaváková: Trestní sazba navrhovaná v novele trestního zákona je totožná s trestní sazbou, která se při znásilnění uplatňuje dnes. V původním návrhu novely, který obsahoval i redefinici znásilnění, byla trestní sazba pro jakýkoli sex bez souhlasu navrhovaná o něco nižší než trestní sazba pro řízení, při kterém bylo použito násilí.
Refresher: Jaká je na Slovensku politická vůle definici znásilnění změnit?
Lucia Plaváková: Vzhledem k tomu, že ministerstvo spravedlnosti předkládá novelu trestního zákona, která nepřináší žádnou změnu definice znásilnění, politická vůle změnit současnou nepřijatelnou situaci na straně současné pověřené vlády pod vedením Hegera zjevně neexistuje.
Neočekávám, že by se politická vůle změnit to našla v parlamentu. Máme s tím bohužel osobní zkušenost. Když jsme návrh redefinice znásilnění předkládali na podzim roku 2021, v rozpravě místo podpory této potřebné změny zaznívaly nechutné sexistické „vtipy“ a urážky. Návrh tehdy podpořilo pouze 5 poslanců a poslankyň. 5 ze 150.
