Znásilnění by se již brzy mohlo dočkat nové definice. Politických stran jsme se zeptali, jak by mohla znít

ODS: Ochrana obětí sexuálního a domácího násilí je pro nás priorita. Soustředit se musíme i na to, proč oběti nechtějí spáchání trestného činu hlásit.

Za stranu ODS na otázky odpovídala poslankyně Eva Decroix.

Podpoří vaše strana redefinici pojmu znásilnění?
Ochranu obětí domácího a sexuálního násilí si vláda vyčlenila jako prioritu již ve svém programovém prohlášení. Otázka redefinice právního pojmu znásilnění je aktuálně předmětem diskuzí na podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí. V diskuzi se promítá i skutečnost, že problematika má být řešena formou evropské směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, jejíž věcný záměr nám byl předložen teprve nedávno. Současná podoba návrhu směrnice není však dle mého názoru dostatečně promyšlena, protože v některých ohledech necitlivě a nekoncepčně zasahuje do našeho trestního práva.

Máte určitou představu, jak by nová definice mohla znít?
Co se samotné redefinice pojmu znásilnění týče, předně bych chtěla podotknout, že není jednoznačné, že by definice právního pojmu znásilnění byla v praxi překážkou pro stíhání těchto trestných činů a trestání viníků znásilnění. Jakkoliv je tedy boj genderově podmíněného násilí jednou z priorit vymezenou programovým prohlášením vlády, redefinici znásilnění vnímám jen jako jednu z cest. Aktuální judikatura svým výkladem umožňuje pokrýt všechny případy sexuálního násilí a jednání konaného proti vůli ženy. Osobně jsem příznivcem takové redefinice, která nebude vyžadovat výslovný souhlas ženy, ale bude vycházet z toho, že sexuální jednání je trestné, pokud je čin spáchán proti vůli ženy. Výkladová ustanovení i judikatura poté umožňují do této kategorie jednání bez souhlasu dostat i situace, kdy žena není schopna vůli projevit (bezbrannost, omámení drogami atd.).

Budete chtít zvýšit tresty za znásilnění a domácí násilí?
Osobně bych mnohem větší pozornost než redefinici znásilnění věnovala metodice umožňující odstranit prvotní překážku bránící ženám nahlásit, že se staly obětí sexuálního násilí či znásilnění. Protože stále jsme v situaci – a poslední mediální kauzy toto potvrzují –, že ženy se ostýchají případy sexuálního zneužití hlásit, často proto, že neví, jaký je další postup, co je čeká a bojí se, že by jim někdo nevěřil. Zde máme například velký prostor pro rozšíření pravomocí probační a mediační služby, která by mohla poskytovat prvotní konzultaci a vysvětlení.

Na jakou hranici budete chtít tyto tresty posunout?

Co se zvýšení trestů týče, nejsem přesvědčena, že samotné navýšení trestních sazeb je prostředkem, který napomůže efektivnímu potírání tohoto druhu násilí. Současně je nutné si říci, zda diskuzi vedeme o zvýšení horní hranice sazby nebo té spodní, osobně vidím smysluplnější navýšit tu spodní, čímž dosáhneme překvalifikace trestného činu znásilnění. Osobně jsem ale vůči zvyšování trestů spíše opatrná, když mám za to, že aktuální systematika českého trestního řádu umožňuje individuální přístup i uložení odpovídající výše trestů. Opět vidím spíše prostor v praktické aplikaci a práci s přitěžujícími okolnostmi a alternativními způsoby výkonu trestu. Prostor vidím i v práci s násilnými osobami formou intervenčního programu, sociálního výcviku či dohledu v případech, kde je takové opatření efektivní.

Kdy by mohla být nová definice pojmu znásilnění implementována do zákonů?
Termín případné legislativní změny bude záležet především na tom, jaké úpravy budou zapracovávány. Některé drobné zásahy je možné provést relativně rychle, bez závislosti na navržené směrnici, viz například redefinici násilí. Návrh směrnice společně s Istanbulskou úmluvou, jejíž principy ostatně směrnice částečně zapracovává do evropského práva, představují rozsáhlejší, a ne vždy žádoucí změny trestního práva, a jejich implementace tak může být delší.

Piráti se redefinici pojmu znásilnění věnovali již v minulém volebním období. Konkrétní návrh by se podle nich mohl do Sněmovny dostat již na podzim tohoto roku.

Za Českou pirátskou stranu nám odpovídala poslankyně Klára Kocmanová.

Podpoří vaše strana redefinici pojmu znásilnění?

Ano. Pirátská strana se tomu věnovala už v minulém volebním období, kdy na toto téma Jakub Michálek pořádal kulatý stůl, kde se náprava definice diskutovala s odborníky, a už tehdy jsme připravovali návrh legislativního znění. Byl to také jeden z našich programových bodů ve volbách, teď na tom konečně začíná být politická shoda a já to vnímám jako velkou šanci konečně pomoci obětem sexuálního násilí.

Jde o to, že současné znění definice znásilnění v trestním zákoníku vůbec nepokrývá velkou část reálných skutků. Proto je potřeba tuto formulaci opravit, aby odrážela skutečnost a oběti se domohly spravedlnosti.

Je potřeba říct, že tato definice prochází vývojem už dlouho. Není to tak dávno, kdy třeba ještě vůbec nezahrnovala možnost, že by se obětí znásilnění mohli stát i muži nebo že by se znásilnění mohlo stát i v manželství. O takových věcech se ani nemluvilo, takže přirozeně nějakou dobu trvalo, než se promítly do zákonů. Ale naštěstí se vyvíjí i naše společnost a naše poznání. 

Současná definice znásilnění je nastavená spíš na tzv. přepadové znásilnění, tedy na situaci, kdy vás přepadne někdo cizí na odlehlém místě, kde vám u toho „hrozí násilím“ nebo kde „zneužije vaší bezbrannosti“. A takto si to představuje i většina lidí, ale reálně se to stane jen v naprostém minimu případů. 

Dnes už víme, že největší počet znásilnění, až 80 %, se odehrává ve vztazích. To znamená nejen mezi partnery, ale také v rodině, mezi kamarády nebo kolegy v práci. Je to hrozné, ale je to realita, ověřená praxí a sběrem dat.

V těchto případech je také velmi častým jevem, že se oběť nedokáže adekvátně bránit, často ztuhne strachy nebo prostě jen překvapením. Nebo třeba omdlí. Od známého nebo blízkého člověka totiž takový útok nečekáte, a o to je to horší. Sice možná nemáte tolik modřin na těle, ale nesete si psychické následky, často i na celý život. Ne nadarmo se říká, že znásilnění je vražda duše. 

Proto potřebujeme, aby zákon počítal i s možností, že u znásilnění se oběť nemusí nutně aktivně bránit nebo zaujímat nějakou obrannou pozici. Jsou situace, kdy prostě nemůžete dělat nic.

Máte určitou představu, jak by nová definice mohla znít?

Nová definice by rozhodně měla víc zohledňovat dobrovolnost, a ta je nejlépe vyjádřena souhlasem. Takový souhlas nemusí být nutně vyjádřen slovně, a už vůbec ne písemně, jak to někteří lidé rádi napadají a zesměšňují. Vždyť přece vyjádření souhlasu v každodenních situacích chápe každý. I takové malé dítě moc dobře pozná, kdy má souhlas dát si ještě jeden bonbon, a kdy už ne.

Je důležité říct, že to není žádná novinka. Definici znásilnění založenou na absenci souhlasu zavedli už ve 13 evropských zemích, v dalších, včetně Slovenska, je její zavedení v nějaké fázi příprav. Například v Británii už to takto mají bezmála dvacet let.

Je velmi zajímavé, jak definice znásilnění odráží i to, jakým způsobem se k tomu staví společnost. U nás je sexuální násilí pořád tabuizované téma, opředené mnoha předsudky. Například až 50 % lidí u nás se domnívá, že oběť si za znásilnění může sama. V zemích, kde je znásilnění definováno na základě souhlasu, si to samé myslí pouhých 20 % obyvatel. To je značný rozdíl, který má vliv i na to, jestli se oběť rozhodne sexuální útok nahlásit. Mnohdy totiž, po tom všem, čím si prošla, traumatizovaná oběť nechce podstupovat ještě to, aby jí společnost nadávala, že si za to může sama. Nemůže. Na vině je vždycky agresor.

Budete chtít zvýšit tresty za znásilnění a domácí násilí?

Nízké tresty za znásilnění jsou rozhodně velkou součástí problému, proč oběti nemají důvěru v systém a proč je tak nízký počet nahlášených případů znásilnění. Odhaduje se, že ze skutečných 12 000 reálných případů znásilnění jich oběti nahlásí pouhých 700. Pachatelé totiž často odchází jen s podmínkou. Příčinou ale není pouze výše trestů, ale také je třeba posílit vzdělávání soudců, kteří takto nízké tresty udělují. Já ale podporuji také zvýšení spodní hranice trestů.

Stejně tak musíme řešit i násilí páchané na dětech. Není to tak dávno, kdy proběhlo médii několik případů, kdy člověk odsouzený za zneužívání dítěte nedostal zákaz pracovat s dětmi po odpykání trestu a s dětmi poté opět pracoval. Musíme se tedy zaměřit i na ochranu dětí, aby takoví lidé neměli k práci s dětmi už nikdy přístup. 

Na jakou hranici budete chtít tyto tresty posunout?

O tom teprve debatujeme, musí to dávat smysl v kontextu celého trestního zákoníku. 

Jakým způsobem se podle vašeho předpokladu tato změna promítne do praxe?

Hlavním cílem je lepší ochrana obětí, snaha navrátit jejich důvěru v systém a v orgány činné v trestním řízení. Také je potřeba velká osvěta a podpora sexuální výchovy. A také aby se nejen soudy a policisté, ale všichni lidé chovali k obětem citlivěji než nyní. Abychom neřešili, co udělala špatně oběť, že se jí to stalo, ale abychom mluvili o tom, že vina je vždy na straně odsouzeného. 

Kdy by mohla být nová definice pojmu znásilnění implementována do zákonů?

Pevně věřím, že nejpozději na podzim budeme návrh zákona projednávat v Poslanecké sněmovně. Vzhledem k délce legislativního procesu bude tedy zákon přijat nejdříve během příštího roku. Ale podle mě je zásadní, že spuštěním legislativního procesu získá toto téma také velkou mediální pozornost, která přispěje k tomu, že tohle tabu prolomíme.

„Znásilnění je druhá nejhorší věc, kterou může člověk druhému udělat. Buď budeme pracovat s pojmem ‚souhlas‘, nebo pojmem ‚vůle‘.“ O redefinici usilují také Starostové a nezávislí.

Za Starosty a nezávislé nám na otázky týkající se redefinice pojmu znásilnění odpovídala poslankyně Barbora Urbanová.

Podpoří vaše strana redefinici pojmu znásilnění?
Ano, samozřejmě, podle toho vystupujeme na všech jednáních sněmovního Podvýboru pro problematiku sexuálního a domácího násilí. Za STAN patříme spolu s Piráty mezi nejhlasitější zastánce rychlé změny.

Máte určitou představu, jak by nová definice mohla znít?
Ano, díváme se do definic v různých mezinárodních úmluvách a do zahraničních právních úprav (Skotsko, Velká Británie), tam se můžeme inspirovat. Musíme se ale přizpůsobovat naší legislativní realitě. Proto existuje několik možností řešení – buď budeme pracovat s pojmem „souhlas“, nebo pojmem „vůle“. To teď projednáváme na politické úrovni.

Budete chtít zvýšit tresty za znásilnění a domácí násilí?
Já osobně jsem zastáncem zvýšení trestů proto, že je znásilnění druhá nejhorší věc, kterou může člověk druhému udělat. To není můj názor, o tom mluví odborníci z oblasti viktimologie.

Na jakou hranici budete chtít tyto tresty posunout?

U znásilnění by tou spodní hranicí měly být 3 roky, ale nutno dodat, že to plně nevyřeší problém s tím, že je znásilnění často trestané podmínkami. Ta práce s celým systémem, který podle všech čísel ne vždy dobře zasáhne (ať už na úrovni policie, státních zástupců i soudů), bude složitější. Včetně té směrem k veřejnosti. Přestaňme my všichni používat věty „nevíme, jak to tam bylo“, přestaňme oběti traumatizovat i tím, že je viníme za to, co se jim stalo, přestaňme relativizovat násilí.

Jakým způsobem se podle vašeho předpokladu tato změna promítne do praxe?
Samotná redefinice, doufám, otevře ve společnosti toto téma tak, aby se už oběti nebály znásilnění hlásit. To je největší problém a na to nejčastěji při politických debatách s konzervativními kolegy narážíme. Kvůli 5 % případů, jež jsou třeba vymyšlené, vyfabulované apod., se vykašleme na všechny, kteří mají pocit, že nahlásit znásilnění nemůžou, protože to nemá smysl. Nebo že kvůli tomu, že se „dostatečně“ nebránily, se agresorovi stejně nic nestane.

Kdy by mohla být nová definice pojmu znásilnění implementována do zákonů?
Snažíme se tak, aby se tak stalo co nejdříve. Ráda bych měla v tomto roce jistou většinu pro konkrétní návrh.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš: Společnost musí vědět, že sex bez souhlasu není normální. Konkrétní návrh na redefinici chceme do konce roku.

Hnutí ANO se v současném volebním období nachází v opozici. Podle jeho předsedy a bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), který nám odpovídal na otázky, se však v názoru na redefinici s vládou shoduje.

Podpoří vaše hnutí redefinici pojmu znásilnění?
Rozhodně. Tomuto tématu se intenzivně věnujeme a z posledních jednání Podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí vyplynula jasná potřeba změnu definice znásilnění prosadit, a tím lépe chránit oběti těchto trestných činů. Zároveň taky ošetřit, aby docházelo k co nejmenšímu počtu křivých obvinění.

Očekáváme taky aktivní roli Ministerstva spravedlnosti v této věci i přesto, že část jejich legislativců zastává postoj, že cokoliv měnit je zbytečné.

Já si to ale v žádném případě nemyslím. Mluvíme s odborníky v této oblasti. Osobně jsem se potkal s dámami z Amnesty International a organizace Konsent. V Poslanecké sněmovně kolegové uspořádali seminář, který toto téma řešil, a z celé té diskuse vyplynul jasný záměr a potřeba toto změnit.

Máte určitou představu, jak by nová definice mohla znít?
Těch variant je možných několik. Od kosmetických změn až po ty komplexní, a to vše se ještě musí diskutovat s justicí a odbornou veřejností. Teď bude důležitá diskuse o tom, zda bude definice znásilnění postavena na absenci souhlasu, nebo na tom, zda chyběl u oběti projev vůle k pohlavnímu styku. Je potřeba říct, že v žádném případě nejde o žádné písemné souhlasy, jak někteří odpůrci změn tvrdí. Cílem změn v žádném případě není postihovat normální chování, ale upravit zákon tak, aby umožnil trestat pachatele.

Budete chtít zvýšit tresty za znásilnění a domácí násilí?
I toto je součástí aktuálních debat. Není podle mého názoru v pořádku, když za majetkové trestné činy padají nepodmíněné třeba třináctileté tresty a za prokázané znásilnění pouze tresty podmíněné. Myslím si, že je to velký problém.

Na jakou hranici budete chtít tyto tresty posunout?
Je to předčasná otázka, ta debata teprve probíhá a já nejsem právník.

Jakým způsobem se podle vašeho předpokladu tato změna promítne do praxe?
Společnost musí vědět, že sex bez souhlasu není normální. Musí k tomu být vedeni i mladí lidé. Ve světě se to začíná stávat normou. Sexuální a domácí násilí musí být trestáno a je třeba o tom mluvit. Přeji obětem odvahu se s tím, co se jim stalo, svěřit a nahlásit.

Je smutné, že podle statistik nahlásí znásilnění jen 5 % obětí. Musíme jim vytvořit co nejpříhodnější podmínky, aby se nebály a aby cítily podporu, zastání a zastoupení.

Kdy by mohla být nová definice pojmu znásilnění implementována do zákonů?
Věřím, že ve druhé polovině tohoto roku bude konkrétní návrh na světě.

„Oběť nebude muset u soudu prokazovat, že vyjádřila nesouhlas. Naopak agresor bude muset prokázat, že oběť vyjádřila souhlas,“ říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Za stranu TOP 09 nám na otázky odpovídala předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Podpoří vaše strana redefinici pojmu znásilnění?
Ano. Jde o nesmírně závažnou problematiku, která si naléhavě žádá lepší vymezení.

Máte určitou představu, jak by nová definice mohla znít?
Naším cílem při troše zjednodušení je zkrátka otočit definici z vyjádření nesouhlasu na vyjádření souhlasu. To znamená, že oběť nebude muset u soudu prokazovat, že vyjádřila nesouhlas. Naopak agresor bude muset prokázat, že oběť vyjádřila souhlas. Důkazní břemeno se tak přenese z oběti na pachatele. Současná definice je navíc nedostatečná pro případy, kdy je oběť paralyzovaná a aktivně není schopna nesouhlas vyjádřit. Tím pak dle současné definice není naplněna skutková podstata znásilnění. Zároveň odmítáme nesmyslný argument, že pak bude potřeba pro sex písemný souhlas. Nebude. Jde opravdu ryze o přenesení důkazního břemene.

Budete chtít zvýšit tresty za znásilnění a domácí násilí?
Ano. Domov má být místem, kde se každý z nás cítí bezpečně. Je naprosto alarmující, že právě tam dochází k tolika případům násilí. Série lockdownů během pandemie nemoci COVID-19 celou situaci navíc ještě zhoršila.

Na jakou hranici budete chtít tyto tresty posunout?
Samotné zvýšení sazeb je ještě předmětem diskuse. Důležité však je, aby šlo o skutečně komplexní změnu přístupu. Proto budeme klást důraz na reálné školení soudců.

Jakým způsobem se podle vašeho předpokladu tato změna promítne do praxe?
Dokud ruku v ruce se zvýšením sazeb nebude kladen důraz právě na vzdělávání soudců, obávám se, že se potřebné změny nedočkáme. Vyšší sazby samy o sobě nepomohou, jestliže se soudci jako doposud budou pohybovat převážně u spodní hranice trestů. Právě to je jeden z aspektů, na který se v Poslanecké sněmovně zaměřuje pracovní skupina, protože bez změny ve výkonu soudní praxe nemá změna legislativy valný smysl.

Kdy by mohla být nová definice pojmu znásilnění implementována do zákonů?
Pozitivní scénář je na přelomu tohoto roku, což se zatím jeví jako proveditelné. Stranický kolega Michal Zuna se od začátku svého působení v Poslanecké sněmovně celou problematikou velmi intenzivně zabývá. Vše navíc pravidelně konzultujeme s ministrem spravedlnosti.

Hnutí SPD v současné chvíli nemůže říct, jaký postoj k návrhu KDU-ČSL zaujme.

Za hnutí SPD nám odpověděla poslankyně Karla Maříková. 

„Vzhledem k tomu, že neznáme konkrétní návrh, jak by měla být změněna definice znásilnění a násilí, tak nemůžeme říci, jaký bude náš postoj,“ uvedla Maříková.

„Jednoznačně jsme pro potírání násilí, ale k takové změně by měla být vedena odborná diskuze mezi právníky, psychology a vyšetřovateli těchto trestních činů, aby se vyjádřili, kde jsou mezery v legislativě a co je nutné konkrétně změnit. Kritici současné právní úpravy upozorňují na fakt, že oběť nemusí vždy klást fyzický odpor a pak jsou tresty velmi nízké. Oběť se však nemusí bránit z mnoha důvodů, například z důvodu šoku nebo strachu o život,“ pokračovala s tím, že změny v legislativě musí být důsledně projednány, abychom nedospěli do situace, kdy dva lidé, kteří spolu mají pohlavní styk, budou muset mít písemný souhlas.

„V souvislosti s tím, co jsem zmiňovala, je předmětem diskuze, že by měla být zvýšena trestní sazba, kdy by nebylo možné za tyto trestné činy udělit třeba podmínku, k čemuž dochází v polovině případů. Kriminologické výzkumy ukazují, že neznáme-li podrobnosti jednotlivých případů, tak jsme obvykle přísnější, než když je známe. Média však prezentují pouze statistiku trestů a to, že je ukládáno málo nepodmíněných trestů. Pokud má změna v legislativě trestněprávně chránit, tak pak musíme také zlepšovat postup orgánů činných v trestním řízení. Problematiku znásilnění a trestání těchto trestných činů je určitě nutné řešit v souvislosti se současnou právní úpravou na základě odborných doporučení vyšetřovatelů a právníků,“ dodala poslankyně Maříková.