Lifestylový obsah, který inspiruje, vzdělává i baví, najdeš na webu Refresher.
Články o módě, hudbě, sportu či jiných zajímavostech najdeš na webu Refresher. Čti rozhovory se zajímavými osobnostmi, otestuj se v kvízech, načerpej inspiraci, co sledovat, poslouchat nebo jaké trendy právě letí. Sleduj lifestylový obsah na webu Refresher.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na www.refresher.cz
Kuni Nguyenová
25. února 2023 13:50
Čas čtení 6:08

Až 480 tisíc domácností v Česku žije bez úspor, jejich počet se nyní ztrojnásobil, ukazuje průzkum. Co se stalo a jak z toho ven?

Kategorie:
Ekonomika
Uložit Uložené
Až 480 tisíc domácností v Česku žije bez úspor, jejich počet se nyní ztrojnásobil, ukazuje průzkum. Co se stalo a jak z toho ven?
Zdroj: Pexels/Mikhail Nilov

Finančně zranitelná je nyní třetina české populace, a to bez ohledu na příjmy.

Pociťuješ dražší potraviny, bydlení, benzin či naftu, k tomu platíš faktury za energie v astronomických výšinách, ale v práci sotva dostaneš přidáno? Nejsi jediný*jediná, taková je současná realita mnoha Čechů a Češek. Vyplývá to z Indexu finančního zdraví, který pravidelně realizuje Česká spořitelna spolu se Sociologickým ústavem Akademie věd České republiky, agenturou IPSOS a datovým portálem Evropa v datech. Průzkum zkoumal finanční rezervu Čechů a Češek v průběhu loňského prosince na reprezentativním vzorku 2003 respondentů.

1. února 2023 14:04 Čas čtení 3:32 Kurýři Woltu protestovali na Václavském náměstí proti snížení honorářů. Společnost tvrdí, že je spravedlivější Kurýři Woltu protestovali na Václavském náměstí proti snížení honorářů. Společnost tvrdí, že je spravedlivější

Z výsledků průzkumu vyplývá, že bezmála každý třetí obyvatel žijící v Česku dnes žije „na hraně“. Na pokrytí životních nákladů by si totiž s úsporami vystačil jen na měsíc, či dokonce i kratší dobu. Za ideální rezervu nejčastěji Češi a Češky považují tu, která by vystačila na tři měsíce, nicméně takovým obnosem peněz disponuje jen 16 % z nich. Rezerva přitom má podle ekonomů správně pokrývat alespoň šest měsíců běžných výdajů. 

K tomu každá desátá domácnost v České republice žije bez jakékoliv rezervy a netvoří si finanční polštář. Pokud vezmeme data ze sčítání lidu z roku 2021, podle kterých v Česku žije celkem přes 4,8 milionu hospodařících domácností, zmíněná desetina, jež si nevytváří žádné úspory, představuje až 480 tisíc domácností. Data ze sčítání lidu mimo jiné ukazují, že dvě pětiny z celkového počtu domácností v ČR představují jednotlivci. 

Dvě třetiny byly dříve schopny si rezervu tvořit 

Monika Hrubá, která ve spořitelně odpovídá za strategii finančního zdraví, uvádí, že situace nebyla ideální ani v minulosti. Avšak podle průzkumu nyní nedokážou spořit ani lidé, kteří si dříve byli schopni finanční rezervu vytvořit. V této situaci jsou podle Hrubé až dvě třetiny domácností. Počet takto živořících lidí se tedy kvůli inflaci nyní ztrojnásobil. „A celých 40 % respondentů, kteří si krátkodobou finanční rezervu vytváří, zároveň přiznává, že museli v uplynulých šesti měsících snížit částku, kterou si měsíčně odkládají,“ dodává Hrubá. 

8. února 2023 13:45 Čas čtení 2:55 „Čekáme tu od šesti ráno.“ Na výroční tisícikorunu stály v Praze frontu tisíce lidí „Čekáme tu od šesti ráno.“ Na výroční tisícikorunu stály v Praze frontu tisíce lidí

Většina domácností tak nyní musí buď upravit svou spotřebu, získat dodatečné příjmy, nebo čerpat z úspor. Právě na průměrnou finanční rezervu, kterou si české domácnosti pravidelně odkládají, poukázal také Index finančního zdraví. Suma, kterou si dáváme „bokem“, se většinou pohybuje mezi 500 až 2 000 korunami.

Více se dozvíš v následujícím přehledu:

Problém zaplatit faktury

Průzkum také zjišťoval, jak jsou lidé schopni vytvářet rezervu ze svého měsíčního příjmu. Pětina (22 %) z nich deklarovala, že není schopna ze své výplaty nic ušetřit, 9 % musí pokrývat běžné náklady z úspor a 3 % z půjček. 

Se svým současným příjmem vyjde s obtížemi až 57 % Čechů. Například 6 procent lidí nezvládlo v posledních 12 měsících zaplatit faktury za elektřinu, plyn či vodu. Problémy nastávaly i se splácením půjček, hypoték nebo účtů za telefon. 

K tomu každá šestá česká domácnost nedokázala během uplynulého roku zaplatit alespoň jeden ze svých běžných výdajů. Jedná se tak o 800 tisíc z celkových 4,8 milionu českých domácností podle sčítání lidu. „Patří mezi ně například platby za energie, nájem, telefonní a internetové služby nebo splátky hypotečních, leasingových či jiných úvěrů,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Dodává, že jen provoz domácnosti a potraviny tvoří 45 procent výdajů domácností.

Index finančního zdraví
Zdroj: Index finančního zdraví

Nejen domácnosti s nižšími příjmy

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, zase poukazuje na to, že každá domácnost musela během pandemie koronaviru, která vypukla v roce 2020, svoji spotřebu snížit. Zatímco lidem s nejvyššími příjmy se spotřební výdaje v roce 2021 vrátily buď zcela, nebo téměř na úroveň z roku 2019, naopak ti s nejnižšími příjmy museli svou spotřebu i po covidu dále snížit. A to z 9 % na 11 % ve srovnání s rokem 2019.

31. ledna 2023 6:00 Čas čtení 6:33 Babiš ho chtěl na Hrad, co s Lojzou teď bude? Navštívili jsme útulek Dášenka, kterému v kampani přinesli granule i nevraživost Babiš ho chtěl na Hrad, co s Lojzou teď bude? Navštívili jsme útulek Dášenka, kterému v kampani přinesli granule i nevraživost

Finanční polštář u Čechů a Češek však aktuálně zůstává nedostatečný navzdory tomu, že vlivem ekonomické situace domácnosti stále méně nakupují. Rok 2022 byl totiž zlomový pro všechny, a to bez ohledu na jejich příjmy. Inflace, tedy růst cen zboží a služeb, rostla výrazně rychleji než výše mzdy. „Tato recese se výrazně liší od těch minulých. Tentokrát není zdrojem poklesu spotřeby domácností nárůst nezaměstnanosti, ale výrazný nárůst cen,“ vysvětluje Navrátil. „Proto tentokrát nedopadá vysoká inflace a ceny energií jen na lidi s nízkými příjmy, ale i na domácnosti ze střední třídy a vyšší třídy,“ upozorňuje ekonom.

Dopady na všechny příjmové skupiny jsou přitom alarmující. Až 58 % respondentů průzkumu, kteří finanční polštář nemají, vystačí se svými výplatami pouze na pokrytí běžných výdajů. Nicméně 18 % z nich nedokáže dokonce pokrýt ani ty.

Možné důvody, proč nám vlastně chybí finanční rezerva, shrnuje následující graf:

Pro řadu českých domácností, které si nedokáží vytvářet krátké finanční rezervy, jsou důvody složitější než inflace. Oproti jiným mohou mít nevýhodnou pozici na trhu práce. Významných rozdílů si můžeme všimnout již podle pohlaví – muži mají větší pravděpodobnost než ženy, že budou mít naspořeno více, alespoň na tři měsíce. To může podle ekonomky Kamily Fialové souviset i s velkými nerovnostmi ve mzdách mužů a žen v Česku, které dlouhodobě patří mezi jedny z největších v Evropě. Česká republika se totiž v rámci Indexu rovnosti žen a mužů za loňský rok umístila na 23. místě ze 27 zemí Evropské unie. 

Fenomén gender pay gap poukazuje na to, že za stejnou práci dostávají muži a ženy rozdílnou výplatu. V Česku se vyskytuje dlouhodobě. V samostatném článku o genderových nerovnostech jsme se podívali na konkrétní částky a mnohdy se lišily až o desítky tisíc korun. Zatímco muž pracující v informační a komunikační činnosti v Česku vydělá kolem 73 tisíc, žena na stejné pozici bere přibližně o třetinu méně, tedy zhruba 50 tisíc korun. Nerovnost přitom roste s vyšší pracovní pozicí a bohatším krajem. 

Jak jsou na tom domácnosti s finanční rezervou v jednotlivých krajích, ukazuje naše mapa. Zatímco v Karlovarském kraji si dokáže ušetřit nějaké peníze až 82,4 %, v Praze je tomu „jen“ 70,4 %. Nejbohatším regionem podle absolutní úrovně výdělků je přitom Praha s průměrnou mzdou 48 712 Kč, zatímco Karlovarský kraj je jako region s nejnižší mzdovou úrovní aktuálně jediný pod hranicí 35 000 Kč.

24. května 2024 10:00 Čas čtení 2:39 Zbývají ti 4 stovky měsíčně? Můžeš začít investovat. Tady je vše, co k tomu potřebuješ vědět Zbývají ti 4 stovky měsíčně? Můžeš začít investovat. Tady je vše, co k tomu potřebuješ vědět

Ekonomka Fialová vysvětluje rozdíly v krajích tím, že každý*každá z nás si představuje ideální finanční úspory zcela odlišně. A právě proto se nízkopříjmovým domácnostem daří tvořit rezervu k větší spokojenosti. „Jejich představa je ale krátkodobá a nízká, takže i jejich úspory jsou velice nízké,“ vysvětluje Fialová.

Rozdíly mezi věkovými skupinami však podle ekonomky prakticky neexistují. „Hlavními faktory, které ovlivňují, zda mají lidé k dispozici rezervu, jsou vzdělání, příjem, a hlavně to, jak s ním vycházejí, rodinný stav, způsob zajištění bydlení a využívání dalších spořicích a úvěrových produktů,“ říká Fialová. „S vyšším vzděláním roste pravděpodobnost, že lidé mají nějakou finanční rezervu, roste ale i velikost této rezervy,“ doplňuje.

5. ledna 2023 14:00 Čas čtení 4:44 Genderové nerovnosti v číslech: Češi berou za stejnou práci až o 76 tisíc korun víc než Češky Genderové nerovnosti v číslech: Češi berou za stejnou práci až o 76 tisíc korun víc než Češky

Rezerva se špatně tvoří nejen lidem s nižším vzděláním, ale zejména domácnostem s jediným ekonomicky aktivním členem. Mnohdy jde podle ekonomky o rozvedené osoby nebo seniory. Čistý měsíční příjem takovéto domácnosti je výrazně častěji pod hranicí 20 000 Kč, čistý osobní příjem pak pod hranicí 15 000 Kč. Zajímavostí, ale asi ne překvapením také je, že lidé žijící ve vlastním bydlení mají podle ekonomky výrazně častěji k dispozici krátkodobou rezervu oproti těm, kteří žijí v nájmu.

Lépe než Evropská unie

Pokud se podíváme na mezinárodní kontext, který shrnuje studie Sociologického ústavu Akademie věd, Česko si z hlediska finanční rezervy nevede vůbec špatně. Pouze 7 % domácností v České republice nemá vůbec žádné úspory, zatímco vůbec nejhůře vychází Chorvatsko, kde úplně bez úspor žije 75 % z nich.

A z českých domácností, které nějakou rezervu vytvářely, by 39 % nevydrželo z úspor žít déle než tři měsíce. Což je i vzhledem k průměru Evropské unie nadprůměrně dobrý výsledek. „Situace v České republice je lepší, než je průměr EU, kde rezerva zcela chybí pětině domácností,“ vysvětluje Fialová.

Převažuje pesimismus

Navzdory tomu, že se v tuzemsku oproti zbytku Evropy „nemáme nejhůř“, u nás ve střednědobém výhledu na příští tři roky převažuje pesimismus. Až 41 % Čechů a Češek se obává, že se jejich finanční situace bude zhoršovat, a to zejména proto, že jejich příjem neporoste tak rychle jako výdaje. Více než polovina (57 %) respondentů a respondentek v průzkumu uvedla, že vychází s rozpočtem jen s obtížemi. 

13. února 2023 9:52 Čas čtení 0:45 Ceny potravin rekordně rostou. Kdy bude v Česku levněji? Ceny potravin rekordně rostou. Kdy bude v Česku levněji?

Lidé bez úspor jsou navíc vůči hrozícímu propouštění o to zranitelnější, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pokud si lidé ve vyšší míře, jak to právě vidíme, nejsou schopni vytvářet jakoukoli finanční rezervu, vzniká podhoubí pro sociální otřes. V případě růstu míry nezaměstnanosti, který nyní nelze vyloučit, by totiž propuštění v příliš velkém počtu případů neměli dostatečnou rezervu pro takovou situaci,“ analyzuje Kovanda ve svém komentáři.

S tím mimo jiné souhlasí také Hrubá z České spořitelny: „Třetina Čechů nicméně žije s rizikem, že budou-li stávající ekonomické tlaky pokračovat a ztratí-li například v důsledku růstu nezaměstnanosti práci, ocitnou se rázem bez jakékoliv finanční rezervy,“ uvádí. 

Ne tak černá situace

I přes nedůvěru domácností však situace v české ekonomice nebude tak černá, jak se může zdát. Dobrou zprávou je, že Česká národní banka, která promlouvá do směřování finančního trhu, nedávno zveřejnila prognózu, podle níž by se růst cen měl zvolnit. Zatímco průměrná míra inflace za celý rok 2022 činila 15,1 %, ČNB na rok 2023 očekává, že se zpomalí na 10,8 %, a v závěru příštího roku dokonce dosáhne jednociferné hodnoty, tedy 2,1 %. 

Hrubá z České spořitelny navíc uvádí, že dvě třetiny české společnosti jsou navzdory pesimismu finančně zdravé a odolné. „Dá se proto předpokládat, že budou schopny zvládat stávající ekonomické tlaky i nadále,“ uzavírá Monika Hrubá.

V Refresheru ti prostřednictvím interaktivních grafik vysvětlujeme svět (nejen) ekonomiky v číslech. Sleduj naši rubriku Infografika, ať ti nic neunikne.
Domů
Sdílet
Diskuse