Pozvání do debaty České televize o sexuálním násilí odmítla nejen aktivistka Johanna Nejedlová, ale také novinářka z Respektu Silvie Lauder. Vysvětlujeme proč.
Pozvání do pořadu Události, komentáře České televize nedávno odmítla Johanna Nejedlová, česká aktivistka a zakladatelka neziskové organizace Konsent bořící mýty kolem sexu a s ním spojeném chování. Do debaty o sexuálním násilí si totiž ČT přizvala i senátorku Danielu Kovářovou (nezávislá).
„Opravdu si nemyslím, že by ve veřejnoprávním médiu měli diskutovat k tématu tak vážnému lidé, kteří téma apriori programově bagatelizují, popírají problém a svalují vinu na oběti,“ napsala Nejedlová v pondělí na Twitteru. „Debaty ve stylu 20 minut Židi a 20 minut Hitler už by měly ze seriózní žurnalistiky vymizet, k ničemu než polarizování společnosti a normalizování extrémů nejsou,“ dodala.
Na hraniční výroky senátorky Kovářové jsme tě v Refresheru dříve upozornili. V roce 2017 v pořadu Seznam Zpráv například uvedla, že se dívky dnes údajně berou příliš vážně a pak se jich všechno dotkne. „Sexuální obtěžování je přirozená věc, kterou podnikali naši předkové, a kdyby ji nepodnikali, tak tady nebudeme,“ dodala Kovářová o rok později v pořadu Události, komentáře České televize.
Zajímavá diskuze, ale jinak
Nejedlová pro redakci Refresher dodatečně uvedla, že byla pozvaná do debaty o sexuálním obtěžování v souvislosti s kauzou Dominika Feriho nebo s případy na vysokých školách. Nedávno jsme tě informovali například o nevhodném chování na Masarykově univerzitě. „Z té komunikace jsem pochopila, že jim jde o silný střet. Snažila jsem se editorce vysvětlit, že paní Kovářová není vhodný host, ale trvala na tom, že tam musí být zajímavá diskuze. Ta ale může vypadat i jinak. Paní Kovářová dlouhodobě říká problematické věci,“ řekla Nejedlová pro Refresher. Pokud ale bylo cílem konfrontovat senátorku, pak měla televize podle ní pozvat dalšího politika či političku.
Kromě senátorky Kovářové si ČT údajně přizvala také ministra školství Vladimíra Balaše nebo Janu Jochovou Trlicovou, předsedkyni Aliance pro rodinu, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí přizvalo do pracovní skupiny pro řešení koncepce rodinné politiky. „Volali mi pak znovu, že by chtěli pozvat paní Jochovou, ale ta se ani k tématu sexuálního násilí nevyjadřuje,“ vysvětlila Nejedlová.
Pozvání ČT odmítla i novinářka z Respektu
Aktivistka by pozvání do televize přijala za předpokladu, že by vedle ní nebyl primárně někdo, kdo danému tématu nerozumí. „A také vystupuje proti všem principům, popírá už vědecky dané názory,“ řekla Nejedlová.
Pro Refresher dál uvedla, že si dokáže představit kultivovanou debatu i s někým, kdo zastává protichůdný názor. „Diskutovala jsem například s panem vikářem Balíkem, když jsme se bavili o konkrétních výrocích pana Duky. Dávalo mi to tehdy smysl, protože pan Balík zastupoval církev, a tak její perspektivu vnášel. I když to bylo kontroverzní,“ vysvětlila Nejedlová. Pro kontext, jednalo se o případ sexuálního zneužívání mladého muže v řádu dominikánů v letech 1991 až 1994.
Pozvání do debaty mimochodem odmítla také novinářka týdeníku Respekt Silvie Lauder, nicméně z osobních důvodů. „Ale jinak bych tedy také velmi zvažovala, jestli jít do debaty se senátorkou Kovářovou nebo paní Jochovou. Zejména kvůli dramaturgii, protože na takovém půdorysu lze jen obtížně debatovat,“ řekla Lauder pro Refresher.
Nejen „já si to myslím“
Právnička a socioložka Pavla Špondrová se domnívá, že primárními kritérii hostů a hostek pořadu, který by zkoumal dané téma do hloubky a expertně, by měla být zejména jejich obeznámenost s tématem a problematikou. „Jde například o otázky znásilnění, legislativního nastavení znásilnění a trestního procesu. Nebo že presumpce neviny se vztahuje na soud, nikoliv na fyzické osoby,“ vysvětlila pro Refresher.
Měl by to být také někdo, kdo to dokáže konstruktivně vysvětlovat a pouze nepředkládat dojmy. „Samozřejmě existují odpůrci, kteří se obávají, že práce soudu se kvůli redefinici znásilnění znepřehlední nebo že práce soudu bude složitější. Není ale potřeba do takové debaty zvát někoho s politickou kvalifikací a s názorem, který není možné odargumentovat jinak než ‚já si to myslím‘. V odborné debatě by takové osoby být neměly,“ upozornila Špondrová.
Jiné je to ale u politických debat, kde je podle ní dobré aktéry konfrontovat s realitou. „V parlamentu můžeme mít i osoby se zkresleným, ideologicky zatemněným vnímáním problému. V takové diskuzi je potřeba se ptát Daniely Kovářové, která je v těchto věcech extrémně konzervativní. Řada názorů vyplývá z její interpretace světa, která je blízká její literární činnosti, ale nevyplývá vůbec z legislativy a z expertíz. Tím, že za nás tito lidé hlasují, tak je v tomto případě relevantní je mít v diskuzích,“ dodala právnička.
Hrozí dezinformace
Cílem médií by podle aktivistky Nejedlové mělo být informování veřejnosti. Nicméně pokud se do odborné diskuze budou zvát lidé, kteří tématu nerozumí, tak to nejspíš napáchá více škody než užitku.
„Diváci tímto dostanou část informací, až dezinformací, které ke zkvalitňování veřejného prostoru nepřispějí. Například v enviromentální oblasti se už upouští od toho, aby chodili lidi, co o tom tématu vědí, diskutovat s lidmi, kteří ten problém přímo popírají. Doufám, že se to i v Česku stane nějakou normou,“ uzavírá Nejedlová.
