Zveřejnění jména ženy, která vypovídala o Dominiku Ferim, ale i jeho následné šíření jsou právně postihnutelné. S advokátkou vysvětlujeme, co obžalovanému i médiím hrozí.
V úterý 14. února začal soud s bývalým poslancem TOP 09 Dominikem Ferim, který čelí obvinění ze tří případů znásilnění. Těsně před zahájením soudu se obžalovaný před novináři a novinářkami zmínil o poškozených osobách, jejichž případy soud neprojednává. Během svého vyjádření tyto případy označoval jako „sprchu“ a „noční stolek“ a zároveň zveřejnil celé jméno jedné ze žen, která v průběhu vyšetřování popsala jeho chování. Tento konkrétní případ byl odložen.
Zveřejnění jména odsoudil například bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Přeji mu spravedlivý proces. Zveřejnění jména té dívky ale pokládám za velkou ohavnost. Trestní oznámení za křivé obvinění bych pochopil, kdyby to bylo opravdu vymyšlené, zveřejnění identity ne. Musel vědět, že tím ublíží,“ napsal na Twitter. K nesouhlasnému postoji se připojili další uživatelé na sociálních sítích.
Podle právničky a socioložky Pavly Špondrové však ze strany obžalovaného šlo o „ne úplně hloupou“ strategii. „Ze strany Dominika Feriho jde o záměrné zastrašování těch poškozených, aby se bály jakýmkoliv způsobem vystoupit, aby se jejich jméno nedostalo do médií,“ říká Špondrová pro Refresher. „Samozřejmě to bylo neetické, naprosto nevhodné, ale také jednal proti ochraně poškozených,“ dodává.
Za zveřejnění jména hrozí pokuta
Ve hře je podle právničky ochrana osobních údajů. „Existuje povinnost ochrany osob zúčastněných na trestním řízení a povinnost mlčenlivosti, v trestním řádu to však není detailně specifikováno. Škoda, která může nastat, je spíše v rámci civilněprávních předpisů. Jde to proti smyslu ochrany těch poškozených a jejich osobních údajů,“ vysvětluje Špondrová.
Platí to i v případě, že poškozená osoba není součástí soudního jednání. „On (Dominik Feri – pozn. redakce) se informace dozvěděl v rámci trestního řízení. Přitom každý má povinnosti je chránit a nezveřejňovat je nadbytečně. Jsou to prostě osobní údaje. Zdá se, že by se mohlo jednat o konflikt v přestupkovém právu,“ tvrdí advokátka.
Pokud bude poškozená osoba chtít, případ může nahlásit a požadovat náhradu újmy. „Zpravidla to bývá peněžní pokuta,“ potvrzuje Špondrová. Jednalo by se tak o další soudní proces, který by navíc daná oběť musela vyvolat. „Což on asi tuší, že to bude rána. Kdo ví, jestli se bude poškozená osoba chtít dál soudit,“ míní advokátka.
Jméno měla média vypípnout
Rizika postihu se nicméně dopustili i někteří novináři a novinářky, kteří Feriho slova sdíleli dál prostřednictvím svých kanálů. Záběr, v němž obžalovaný jméno ženy vyslovuje, zkritizovala například novinářka a vystudovaná právnička Světlana Witowská. Avšak těm médiím, která v šíření pokračovala, za to podle Špondrové hrozí podobný postih jako Ferimu. „I pro média platí to, že mají povinnost ochrany osobnosti. Neplatí na to zpravodajská licence, ta se týká zachycení podoby,“ vysvětluje.
Videa s výrokem obžalovaného doputovala nejen ke čtenářům médií, ale i k běžným uživatelům na sociálních sítích. To bylo podle Špondrové neakceptovatelné zejména z etické stránky. „Jméno měla média vypípnout. Ani ne ze strachu z nějakého postihu, ale hlavně s ohledem na ty oběti, o kterých víme, že si nesou břemeno sekundární viktimizace,“ upozorňuje advokátka.
Odložení řízení neznamená lež
Vedle zveřejnění jména jedné z obětí byla problematická i část záběru, v němž exposlanec komentoval některé odložené případy. „Ukázalo se, že to nebyla pravda a že si to vymyslela. Proč to udělala, tak to se zeptejte jí,“ řekl v úterý Feri médiím.
Jak ale vysvětluje právnička, odložení trestního řízení nutně neznamená, že se trestný čin nestal. „Stále se musí prokázat, že ten čin, který se stal, měl intenzitu toho trestného činu. Mluvím také v souvislosti s tou definicí znásilnění, kterou v Česku máme. Mohlo například dojít k nekonsensuálnímu kontaktu, který ale nenabývá zneužití bezbrannosti nebo násilí, a tím pádem ta konkrétní činnost není trestná. To ale neznamená, že není neetická nebo že se naprosto vůbec nestala,“ zdůrazňuje Špondrová.
Advokátka dodává, že v trestním právu se řeší jen ty nejzávažnější věci. Ale zbytku, který se nedá úplně jednoznačně a jednoduše prokázat, se podle ní nechává prostor během civilněprávního řízení. Zde se může poškozená osoba bránit civilní cestou a požadovat náhradu újmy skrze finanční prostředky.
„Pan Feri i média by se toho měli vyvarovat, pokud se nechtějí vystavovat riziku postihu podle civilněprávních předpisů. Obzvlášť šíření informací, které jsou nepravdivé, je protiprávní a poškozená osoba může požadovat náhradu újmy v penězích,“ shrnuje advokátka závěrem.
