Dobře zachovaný Wazírího papyrus byl objeven ve svinutém stavu v jedné ze 250 hrobek z ptolemaiovské éry v Sakkáře.
Egyptští archeologové zveřejnili první fotografie zrestaurované Knihy mrtvých, kterou objevili v roce 2022. Bude vystavena v nové expozici zrekonstruovaného Egyptského muzea na náměstí Tahrír v Káhiře, informují Science Times a The Sun.
Dobře zachovaný Wazírího papyrus byl objeven ve svinutém stavu v jedné ze 250 hrobek z ptolemaiovské éry v Sakkáře. V blízkosti nálezu stojí i mnohem starší Džoserova stupňovitá pyramida. Po rozvinutí má papyrus přibližně 16 metrů. Obsahuje dosud nejdelší a nejúplnější Knihu mrtvých napsanou hieratickým písmem. Patřila muži se jménem Ahmose, který je v textu zmiňován 260krát.
Obsahuje celkem 113 kapitol rozmístěných do 150 sloupců různých velikostí. Vyskytují se v nich zaklínadla, zpěvy a modlitby; popis toho, co čeká duše mrtvých na jiném světě, včetně trestu a odměny. Většina textů je napsána černým inkoustem, zbytek červeným.
Bůh podsvětí a Kniha mrtvých
Kromě textů jsou na papyru i vyobrazení boha podsvětí Osirise, obětních zvířat a člunů na převoz zesnulých. Zobrazuje také pár (pravděpodobně Ahmose a jeho manželku) uctívající božstva starověkého Egypta.
Ahmose byl pro egyptology dosud neznámý člověk. Musel však být velmi bohatý a mocný, dokázal-li si zajistit takto propracovaný text, který mu měl pomoci přejít do posmrtného života.
Pojmenování Kniha mrtvých pro soubor staroegyptských pohřebních textů v roce 1842 vymyslel německý egyptolog Karl Richard Lepsius. Komplikovanější staroegyptský název lze přeložit jako Kniha na vycházení do dne, případně Kniha přechodu do světla.
Nejdelší známý Velký Harrisův papyrus měří 41 metrů a na asi 1500 řádcích textu popisuje panování faraona Ramesse III. Patří do sbírek Britského muzea v Londýně.
