Redakce Refresheru zjišťovala, zda výše příjmu starobního důchodu v Česku i ve zbytku EU pokryje alespoň nákup základních potravin.
V Česku se minulý týden schválilo omezení růstu důchodů. Průměrná měsíční starobní penze by tak měla od června stoupnout o 760 Kč místo původních 1770 Kč. Předcházely tomu nejen několikadenní obstrukce opozice, ale i postoj dosluhujícího prezidenta České republiky Miloše Zemana se slovy „stát, který šetří na důchodcích, není dobrý stát“.
Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu zde průměrnou starobní penzi 15 453 Kč čistého pobírá přes 1,7 milionu lidí. Jak je ale na tom Česko s důchodem v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie? V Refresheru jsme se podívali nejen na jejich výši, ale i na to, zda důchodový příspěvek pokryje alespoň základní lidské potřeby.
Méně než Španělsko, víc než Chorvatsko
Data jsme čerpali z webu Picodi, kde se autoři podívali na státní důchody v celkem 44 zemích světa. Zohlednili tzv. první pilíř, tedy univerzální a pravidelné dávky pro lidi v důchodovém věku, do studie ale nezahrnuli nepovinný druhý (zaměstnanecké programy) ani třetí pilíř (dobrovolná účast ve fondech či spoření). V Refresheru jsme analýzu zkrouhnuli jen na 21 zemí EU, ke kterým jsou data dostupná.
Z dat vyplývá, že výše starobní penze v Česku je oproti EU spíše podprůměrná. Skoro dvojnásobek toho, co občané v Česku, totiž pobírají například lidé ze Španělska (přes 29 tisíc korun) nebo Irska (přes 27 tisíc korun). Naopak nejnižší důchody jsou nyní v Bulharsku (6,8 tisíce Kč) a v Rumunsku (8,8 tisíce Kč).
Více se dozvíš v naší interaktivní mapě:
Co si za důchod pořídit?
Lidé v důchodovém věku ve Španělsku nebo v Irsku sice pobírají téměř dvakrát vyšší penzi než obyvatelé Česka, to ale ještě nutně nemusí znamenat, že se mají nejlépe. V každém státu je totiž životní úroveň nastavená jinak. Jinými slovy, ceny zboží a služeb se mohou napříč Evropou diametrálně lišit, stejně tak jako místní důchody. V další části analýzy jsme se proto podívali, kolik si toho senioři a seniorky daných zemí mohou za svoje peníze koupit.
Experti z Picodi k tomu vytvořili výčet základních potravin a jejich množství, které vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a ministerstev zdravotnictví (například ve Spojených státech). Nákupní košík by měl odpovídat minimálním výživovým hodnotám, které v průběhu měsíce potřebuje tělo průměrného člověka v důchodovém věku přijmout.
> Chléb – 12 bochníků, 500 gramů za jeden
> Rýže – 3 kilogramy
> Vejce – 24 kusů
> Mléko – 12 litrů
> Sýr – 2 kilogramy
> Maso (hovězí, kuřecí) – 10 kilogramů
> Ovoce (jablka, banány, pomeranče) – 9 kilogramů
> Zelenina (brambory, salát, rajčata) – 15 kilogramů
Ke sledování ceníků a k následným výpočtům jsme v Refresheru použili údaje ze serveru Numbeo, což je největší databáze životních nákladů, kam každý den tisíce lidí z většiny zemí světa nahrávají informace o místních cenách. Databáze zároveň zohledňuje aktuální měnové kurzy.
Z analýzy vyplývá, že za podobný nákup by čeští důchodci a důchodkyně letos v březnu zaplatili 4407 Kč. Ceny potravin v České republice obecně dosahují průměrných hodnot EU. Výjimku tvoří mléko, které je zde 7. nejlevnější v Unii. Až 12 litrů mléka si v Česku pořídíme v průměru za 272 korun. Oproti většině zemí EU se nám cenově vyplatí také vejce. Balení o 24 kusech stojí v ČR v přepočtu 111 korun.
Ceny potravin v EU můžeš sledovat v následující infografice. Klikni na roletku a dozvíš se víc:
V rámci EU si Rumuni a Rumunky nejlevněji nakoupí třeba sýr, který je na měsíc stojí 303 korun, nebo maso za 1573 korun a zeleninu za 356 korun. Měsíční náklady nezruinují ani obyvatele Polska, kteří si tři kilogramy rýže pořídí v průměru za 72 korun a 12 litrů mléka za 205 korun. Cenově výhodná je také Litva a Rumunsko. Naopak nejdražší potraviny jsou ve Francii, Finsku, Řecku nebo Švédsku. Právě ve Švédsku si tamní obyvatelé koupí stejné množství rýže v průměru za 170 korun. Za 12 bochníků chleba pak utratí 632 korun.
Když si měsíční náklady za potraviny sečteme, nejlevněji vychází v Polsku – za nákupní košík zaplatí tamní obyvatelé v průměru 3190 korun. Podobnou částku utratí také lidé v Rumunsku (3317 korun) nebo Bulharsku (3814 korun). Za potraviny si naopak nejvíce připlatí důchodci a důchodkyně ve Francii (6442 korun) nebo v Rakousku (6222 korun). Nákupní košík v Česku se jinak v celkovém součtu (4407 korun) pohybuje okolo průměru EU.
Na mapě si můžeš zobrazit konečnou cenu potravinového košíku v jednotlivých zemích EU:
Kde v EU nejlépe vyjít se starobním důchodem?
Rozdíly v cenách potravin napříč EU jsou však zpravidla nižší než rozdíly v příspěvcích na důchodech. Z tohoto důvodu vychází nákupní košík po zohlednění starobní penze nejvýhodněji v zemích, kde senioři a seniorky pobírají nejvíce peněz.
Po zaplacení nákupního košíku zbydou obyvatelům Česka v důchodovém věku téměř dvě třetiny peněz, tj. kolem 11 tisíc korun. Východně od nás je však situace ještě horší. Bulhaři a Bulharky zaplatí za potravinový košík víc než polovinu ze svého důchodu, mnoho peněz neušetří ani občané Rumunska, Chorvatska a Maďarska. Ve Švédsku a Francii naopak utratí za měsíční nákup jen pětinu starobní penze, a ve Finsku dokonce jen zhruba sedminu.
Zajímavostí také je, že občané Česka a Estonska si stejný potravinový košík pořídí za stejnou částku (kolem 4,4 tisíce korun), přesto Češi a Češky mohou ušetřit až tři tisíce korun. Zatímco důchodový příspěvek v Česku činí kolem 15 tisíc Kč, v Estonsku zase přes 12 tisíc Kč.
Měsíční nákup potravin vychází podobně také na Slovensku a v Řecku (zhruba 4 tisíce korun), avšak Řekové a Řekyně pobírají ve své zemi mnohem vyšší důchodový příspěvek – přes 20 tisíc Kč. Oproti Slovensku, kde starobní penze činí 12 tisíc měsíčně, se tak obyvatelé Řecka mají o poznání lépe.
S průměrnými mzdami jsme srovnávali také ceny nemovitostí v EU. Zjišťovali jsme, jak dlouho si občané EU musí v průměru vydělávat na koupi vlastního bytu. Výpočty ukázaly, že na byt v centru o rozloze 100 m² si Češi musí vydělávat 38 let, avšak Irové o polovinu méně.
