Média mnohdy chybují v informování o transgender osobách. Nejčastějšími problémy jsou patologizace a důraz na přeoperování. S čím vším se u nás trans lidé setkávají?
Veřejnoprávní i komerční média se často při informování o transgender osobách dopouští chyb. Lenka Králová, členka výboru spolku Trans*parent, sděluje: „Žijeme si naše životy, máme akorát nějakou komplikaci navíc. Zasloužíme si respekt.“ Podle jejích slov je častým problémem neinformovanost. „Média mohou mít dobrý záměr, ale nevědomě se dopouští chyb.“
Jedná se o osobu, jejíž skutečný gender se neztotožňuje s tím, který jí byl přidělen po narození. Trans ženy byly po narození prohlášeny za muže, ale v průběhu života si uvědomily, že muži nejsou. Trans muži byli po narození prohlášeni za ženy, nicméně se s tímto rozhodnutím neztotožňují.
Tranzice = proces, během kterého trans osoby začínají žít pod svým skutečným genderem. Může mít více forem (úřední, sociální, lékařská).
zdroj: Trans*parent
Hlavní chybou je patologizace, říká Králová
Tou je především patologizace, hovoření o tématu jako o „úchylce či duševní chorobě“. Světová zdravotnická organizace (WHO) transgender identitu na seznamu mentálních poruch neuvádí. „Nepřišla jsem o domov a o rodinu z nějakého rajcu, žiju jako žena od rána do konce života,“ komentuje Králová. Spolek Trans*parent vytvořil pro veřejnost slovník, který lidem pomůže zorientovat se a vyhnout se případné bulvarizaci. Najdeš ho zde.
Kolem tohoto tématu se točí i mnohá klišé, jako jsou slovní spojení „narodil se ve špatném těle“.
„Potřebovala jsem ho nějak vylepšit, ale mé tělo není špatné. Osobně ho tak nevnímám,“ doplňuje Králová. Také upozorňuje na přístup některých sexuologů, kteří mají v Česku hlavní slovo v tom, zda člověk může získat hormony.
drží se mýtů a stereotypů
patologizace: vytváření úchylky, duševní nemoci (transgender identita není mentální poruchou)
používání různých klišé: například slova „narodil se ve špatném těle“
snaha o „wow“ efekt
sexualizace
stereotypizace: důraz na přeoperování, tělesnou podobu
misgenderování minulosti: používají minulý rod při popisování života před tranzicí
Na otázky o masturbačních fantaziích musí odpovídat i čtrnáctileté děti
Jedním z nich má být sexuolog Weiss, se kterým má Králová vlastní zkušenost. „Většina trans lidí k němu musí jít na vyšetření, aby mohla žít důstojný život. Musela jsem odpovídat na to, jaké mám masturbační fantazie nebo kdy jsem poprvé začala v dětství masturbovat. Na tyto otázky mu musí odpovídat i čtrnáctileté děti. To je česká realita.“
Refresher připravil článek o Weissovi a zkušenostech jeho pacientů a pacientek. Pokud tě zajímá, čím vším si museli projít a jak se k tomu staví Weiss, můžeš si text přečíst zde.
Dalším problémem je důraz na přeoperování, který média často kladou. Jedná se však o „třešničku na dortu“. Podle Králové řada lidí operaci nechce. „Nikdo nevidí, co mám mezi nohama. Nechci to riskovat,“ dodává. Podle výzkumu Trans*parent z roku 2018 je 54,5 % respondentů nespokojených s přístupem druhých lidí včetně médií. Upozorňují především na neinformovanost, diskriminaci, šikanu a misgenderování.
Ačkoliv média trans lidem pozornost věnují, mohla by se situace ještě o něco zlepšit. „Veřejnoprávní média by mohla udělat krok dopředu,“ vyzývá Daniel Zikmund ze spolku Trans*parent. Zároveň dodává, že především komerční média s mladší cílovou skupinou se těmto tématům věnují více a aktivně.
V České republice musí trans lidé pro úřední změnu pohlaví podstoupit sterilizaci
„Trans lidé v České republice představují zvláště zranitelnou menšinu,“ říká Vít Alexander Shorm, zástupce veřejného ochránce práv. Uvádí, že až polovina těchto osob nebyla v práci nikdy otevřená, a to kvůli obavě z reakcí a možné diskriminaci na pracovišti. Největší bariéry jsou však v právní oblasti, především pokud někdo chce úředně zapsat změnu pohlaví.
Oficiální změna pohlaví s sebou přináší mnoho podmínek, jako je znemožnění reprodukce – sterilizace. „Každý má právo říct, že daný zdravotní zákrok podstoupit nechce. Někteří ani nemohou,“ komentuje Shorm. Například ve Španělsku taková podmínka není. Jak jsme již psali zde, Španělé umožňují lidem úřední změnu pohlaví na základě jednoduchého prohlášení. Česká republika by se mohla vydat podobným směrem. Jak tě informujeme v tomto článku, je již vytvořená novelizace, která by sterilizaci trans osob v Česku mohla zabránit.
Důležité je oprostit se od stereotypů a držet se faktů, dodává Shorm
Transgender osoby tak často musí odhalit vlastní identitu, aniž by si to samy přály. Jak říká Shorm, zákon neukládá povinnost vysokým školám vystavit nový diplom po změně pohlaví. Původní jména jsou dohledatelná i v živnostenském rejstříku. „Důležité je oprostit se od mýtů a stereotypů a držet se faktů. Naprostá většina trans lidí se od ostatních nijak neliší – chodí do práce, platí daně, má přátele,“ poznamenává Shorm.
