Caterina, matka geniálního umělce a vynálezce Leonarda da Vinciho, byla otrokyně. V úterý to oznámil přední odborník na italskou renesanci, profesor Carlo Vecce. TASR o tom informuje podle agentury ANSA.
Při představování své knihy Il Sorriso di Caterina (Úsměv Cateriny) Vecce řekl, že nezvratným důkazem je doklad o osvobození z otroctví. Byl nalezen ve Státním archivu ve Florencii a podepsal jej notář Pier da Vinci, otec Leonarda da Vinciho. Původně se Vecce pokoušel vyvrátit spekulace, že Leonardova matka mohla být otrokyní.
„Nedůvěřoval jsem hypotéze, že by mohla být otrokyní, a tak jsem začal hledat a snažil jsem se dokázat opak,“ přiblížil začátek výzkumu. „Když se vynořily tyto dokumenty, začal jsem je studovat, abych dokázal, že Caterina, otrokyně, nebyla Leonardovou matkou. Ale všechny důkazy ukazovaly opačným směrem, především dokument o osvobození (z otroctví). Notář, který dal Caterině svobodu, byl ten jistý člověk, který ji miloval, když byla ještě otrokyní, a se kterou měl toto dítě,“ dodal Vecce. Dítětem byl Leonardo da Vinci.
„V tomto směru je jen poloviční Ital. Ano, je to syn cizinky: otrokyně z nejnižší společenské úrovně. Žena, která vystoupila (v Benátkách) z lodi, sotva mluvila naším jazykem,“ dodal Vecce. Do Itálie se dostala z Čerkeska, historického území mezi severovýchodním pobřežím Černého moře a Kavkazem, kvůli schopnosti pracovat s tkaninami. Dívka byla zajata v Tane, vzdálené benátské kolonii u ústí Donu. Odtud ji dopravili lodí do Benátek a později do Florencie. Tam pracovala v domě poblíž místní katedrály jako chůva až do svého osvobození z otroctví 2. listopadu 1452.
Carlo Vecce vydal antologii spisů Leonarda da Vinciho a napsal také jeho respektovaný životopis. V roce 1994 byl jmenován členem Commissione Vinciana.