Ministerstvo spravedlnosti spolu s poslankyní ODS Evou Decroix připravuje novelu občanského zákoníku, která označí fyzické a psychické tresty na dětech za nepřijatelné. Stát ale nebude postihovat rodiče za to, že dítěti například „dají facku“, jak se mnozí obávají. Zákonodárci i odborníci si od změny slibují, že bude působit preventivně. Rodiče pak budou k výchově dítěte přistupovat jinak. 

Fyzické tresty mohou děti poznamenat i do budoucna

„Odborníci se shodují na tom, že jakákoliv výchova pomocí fyzických trestů je nepřijatelná a dítěti škodí. Pokud chceme tuto změnu dostat do společnosti, nelze čekat, až na to přijdou jednotliví rodiče. Je potřeba změnu podpořit shora,“ uvedla pro Aktuálně Petra Wünschová, ředitelka Centra Locika, jež pomáhá dětem, které zažívají násilí v rodině. 

„Pokud to dítě zažívá často, ovlivňuje to jeho sebedůvěru. Ovlivňuje to hladinu stresu, protože žije ve strachu, kdy mu zase někdo ublíží. Ovlivňuje to i důvěru v blízké,“ vyjmenovává psycholožka negativní dopady fyzických trestů na děti. Podle studií, na které se odkazuje ministerstvo, se děti, které zažily fyzické tresty, častěji uchylují k agresivnímu chování. 

Navrhovatelé zatím pracují s formulací, že tělesné trestání, působení duševního strádání a jiná ponižující opatření se dotýkají lidské důstojnosti dítěte. Konkrétní nepřijatelné tresty ale zákon zmiňovat nebude. „Nelze určit bezpečnou intenzitu tělesného trestání, natož dopředu vědět, jaký trest dítěti skutečně neublíží. Dle předních světových a českých odborníků žádná podoba ani míra trestů do výchovy nepatří,“ cituje Aktuálně mluvčí ministerstva spravedlnosti Marcelu Nevšímalovou.

Čti také

Důrazně odsuzuji rasovou segregaci, reaguje Fuková na návrh senátorky Hamplové o „samostatných třídách pro romské děti“Důrazně odsuzuji rasovou segregaci, reaguje Fuková na návrh senátorky Hamplové o „samostatných třídách pro romské děti“

Česko je pozadu, většina Evropy už fyzické tresty odsuzuje

Česko patří k posledním zemím Evropské unie, které nemají nepřijatelnost tělesných trestů na dětech ukotvenou v zákonech. Ke konci loňského roku mělo podobnou úpravu 65 zemí světa. Česko se k přijetí podobného zákona zavázalo už v roce 2007, zůstalo ale jen u slibu. 

Fyzické tresty jsou v české společnosti hluboce zakořeněné. Při výchově je použijí téměř dvě třetiny rodičů. Polovina z nich nejčastěji plácne přes zadek či ruce, pětina dá pohlavek či facku. Velká část (43 %) rodičů ale facku či plácnutí za fyzický trest nepovažuje. Vyplývá to z výzkumu Ligy otevřených mužů a výzkumné agentury Nielsen Admosphere.