Český svaz žen (ČSŽ) představil novou publikaci Síla slova: dezinformacím a nenávistným projevům je třeba čelit, která volně navazuje na sérii sborníků o Istanbulské úmluvě #ZaIstanbul. Kompletní text si můžeš zdarma stáhnout v elektronické podobě na tomto odkaze. Dozvíš se v něm například, jak od sebe rozlišíš názor od lži a co můžeš udělat pro své blízké, když ti pošlou falešné informace. Na konkrétních případech ti také ukáže, jak dezinformační kampaně fungují. Druhá část přináší příběhy „těch druhých“ – lidí, kteří jsou na základě příslušnosti k určité menšině předmětem dezinformací a nenávistných projevů. 

Čti také

Romové žijí v paralelním světě. Problémy vyloučených lokalit jsou pro majoritu nepředstavitelné, říká vládní zmocněnkyně FukováRomové žijí v paralelním světě. Problémy vyloučených lokalit jsou pro majoritu nepředstavitelné, říká vládní zmocněnkyně Fuková

„Příkladem dlouhodobě intenzivní dezinformační kampaně je způsob, jakým některé organizace i jednotlivé osoby vystupují v otázce přijetí Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Vytvářejí strach, úzkost a nejistotu u části veřejnosti, čímž se posiluje rozdělení společnosti. Nejen že kvůli tomu Česká republika stále ještě nepřijala Úmluvu proti násilí, ale strach a nejistota ve společnosti přímo ohrožují stabilitu demokracie,“ poukazuje na nebezpečí šíření dezinformací ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová. 

Jak se z úsilí o rovnost žen a mužů stala „genderová ideologie“?

Pod tímto názvem při příležitosti křtu sborníku proběhla debata, kterou ČSŽ uspořádal ve spolupráci s Českou ženskou lobby. Kulatého stolu se zúčastnili odbornice a odborníci na dezinformační scénu a antigenderové hnutí z akademické i mediální sféry. 

Poukázali mimo jiné na fakt, že stoupence antigenderového hnutí a dezinformační scény spojuje odpor proti liberálně-demokratickým hodnotám. Někteří fungují také jako kanál k šíření proruské propagandy. Přestože tito lidé tvoří pouze malou část české společnosti, mají velký mediální i politický vliv.

Kořeny antigenderových spolků nás u „kulatého stolu“ provedla Eva Svatoňová (FF UK, University of Copenhagen), která popsala sociální podhoubí v USA v 70. letech, v jejichž podmínkách se zrodilo. Neopomenula ani proměny PR katolické církve v čele s Vatikánem, která v 90. letech výrazně vystoupila proti právu na interrupci a následně se odvrátila od mizogynní rétoriky a rebrandovala se jako organizace pomáhající ženám např. v otázce „škodlivé“ antikoncepce.

Na Svatoňovou navázal novinář Jan Kašpárek, který upozornil, že české antigenderové hnutí není homogenní skupinou, nicméně sdílí některé narativy s proruskou propagandou, jako je odpor k Bruselu, ekologii nebo antirasismu. Ty si vykládá jako jevy ohrožující „normální“ svět. Mezi antigender skupinami a proruskými vlivy se dají podle Kašpárka najít i personální průsečíky, kdy snahy českých antigenerových hnutí velmi rády přebírají proruské informační kanály.

Čti také

„Jako bychom se připravovaly k boji.“ Jak funguje organizace pomáhající Polkám s interrupcemi„Jako bychom se připravovaly k boji.“ Jak funguje organizace pomáhající Polkám s interrupcemi

Strach i z nejvyšších pater politiky

K nejznámějším antigenderovým hnutím v Česku patří Aliance pro rodinu, která také pilně pracuje na svém PR a poměrně dobře si udržuje vazby na politickou scénu, a Hnutí Pro život ČR. Mluvčí Hnutí Pro život ČR, Zdeňka Rybová, pracuje v parlamentu coby asistentka poslance Aleše Juchelky (ANO). Místopředseda Aliance pro rodinu Jan Gregor je poradcem Antonína Stanislava (ODS), náměstka ministra spravedlnosti Pavla Blažka, a hlavní tvář Aliance pro rodinu, předsedkyně Jana Jochová Trlicová, působí jako asistentka poslance ODS Václava Krále.

„Jeden z těch nástrojů, který ve veřejné debatě používají, je vyvolávání strachu. Že zanikne společnost, jak ji známe, že je tady nějaké nebezpečí, proti kterému se musíme bránit,“ souhlasila s Kašpárkem další řečnice Lucia Zachariášová z iniciativy Jsme fér.

A pokračovala konkrétními příklady: „Nebezpečím může být například to, že bude přijato manželství pro všechny. Mluvíme tady o Alianci pro rodinu, ale samozřejmě těch aktérů, kteří se proti manželství pro všechny vymezují, je celá řada. Jsou mezi nimi i politici a političky, vyvolávání strachu používá například Marek Benda, který se rád tématem manželství pro všechny páry zabývá. Ten v minulosti například uvedl, že schválením manželství pro všechny u nás nastane muslimské mnohoženství anebo že zanikne západní civilizace. Podle mého názoru se tato alarmistická tvrzení nezakládají na žádném reálném podkladu.“

Kromě extrémních vyjádření, která se svou skandálností snadněji dostanou do médií, posilují tyto skupiny svůj vliv i jinak. Novější metodou práce antigenderových hnutí, která k nám dorazila z Polska, je podávání žalob na různé oponenty. Jejím cílem je protistranu vyčerpat finančně nebo i psychicky. Kromě žaloby na deník Alarm ze strany Hnutí pro život připomněla Zachariášová i nejčerstvější případ z konce loňského roku. Aliance pro rodinu zažalovala poslankyni Olgu Richterovou za její vyjádření na CNN Prima News, kde na adresu místopředsedy Jana Gregora uvedla: „Tyhle spolky, které zastupujete například vy, reprezentují bohužel Putinův hlas v Evropě. A na spolky s vámi úzce spjaté šly 4,5 miliardy korun do Evropy v posledních letech. 4,5 miliardy. A vy spolupracujete třeba s polským Ordo Iuris a s dalšími spolky, které tyto peníze obdržely.“

Čti také

Tlaky, očekávání a stereotypy provází ženu celým životem. Jsme naštvané a máme toho dost, zní z nové knihy Šárky HomfrayTlaky, očekávání a stereotypy provází ženu celým životem. Jsme naštvané a máme toho dost, zní z nové knihy Šárky Homfray

Jak „prorodinný“ extremismus rodiny rozděluje

„Propaganda, která vyhledává polarizační momenty, rozštěpuje celou společnost, emočně vyčerpává a rozčiluje. Vyvolává konflikt, přerušuje vazby a vytváří informační mlhu. Část lidí tomu sice neuvěří, ale řekne si ‚tak já už nevím, já už se o to nezajímám‘,“ upozornila na vliv antigenderových a proruských dezinformačních kampaní Lucie Jarkovská z Masarykovy univerzity. Tento nezájem u části společnosti může narušovat nejen demokratické procesy, ale také osobní životy. „Ve výsledku i lidé a my, co jsme se občas naštvali na nějakého příbuzného, protože šířil nějaký řetězový mail, jsme obětí této propagandy,“ vysvětlila.

„Pokud chceme přemýšlet o antigender hnutí, musíme ho vyndat z úzkého chápání konkrétních témat a konkrétních politických cílů. Gender slouží pro pochopení mocenských vztahů a strukturních podmínek např. na trhu práce či v kontextu legislativy a institucí, které nedostatečně odpovídají na potřeby žen,“ uvedla Ľubica Kobová (FHS UK). Antigenderová hnutí tak můžeme chápat jako úsilí o přiživování nerovných podmínek ve společnosti a snahu o normalizaci, která se vymyká sekulárnímu uspořádání společnosti.

Čti také

Venku znásilnění, doma bití od manžela. Na Ukrajinky dopadá válka jinak než na Ukrajince, říká feministka Marta ChumaloVenku znásilnění, doma bití od manžela. Na Ukrajinky dopadá válka jinak než na Ukrajince, říká feministka Marta Chumalo

Kobová jako konkrétní příklad uvedla otázku trestání dětí, která nehovoří pouze o představě rodiny, ale o širších vztazích ve společnosti, kde se normalizuje, že někteří vládnou a někteří jsou ovládáni. Vládnutí je tu ale v moci těch, kterým to bylo dáno „z přirozenosti“ (protože jsou rodiči, muži, Čechy apod.), a ne z demokratického mandátu.