Organizace Ciocia Czesia pomáhá Polkám v případě, že potřebují na území České republiky ukončit těhotenství. Jak přesně taková pomoc vypadá? Jaké byly začátky jejího působení? A komu přesně pomáhá?
Představ si, že se s partnerem snažíte rozjet firmu, máte doma dvě děti a z toho jedno vyžaduje (i psychicky) vyčerpávající péči. Zjistíte, že čekáte třetí, jak toto zvládnete? Po těžkém rozmýšlení se rozhodnete pro ukončení těhotenství. Ale místo toho, abyste mohli bezpečnou pomoc vyhledat u vašeho lékaře, musíte ji hledat za hranicemi.
Takový osud potkal Polku, která podstoupila indukovaný potrat v České republice: „Rozhodla jsem se jít na interrupci, protože už mám dvě děti a moje rodina je kompletní. Je mi 31 let, mám malou firmu, která se rozjíždí, a moje dcera má poruchu autistického spektra. Nemluví, moc nerozumí a péče o ni je velmi náročná. Mám také mladšího, zdravého syna a skvělého manžela. Rozhodnutí bylo na mně,“ vypověděla.
Pokračovala: „Nedokázala jsem si představit, že bych měla třetí dítě, cítila jsem příliš velký strach z toho, že by se také narodilo nemocné. Vědomě jsme se s manželem rozhodli pro syna, ale v té době jsme ještě nevěděli, že je dcera nemocná. Nové pracovní povinnosti mi to navíc neulehčovaly. Svého rozhodnutí nelituji.“
Potřebnou zdravotní péči jí pomohl zprostředkovat kolektiv Ciocia Czesia, který takto lidem z Polska pomáhá na území České republiky od roku 2020. V období od dubna do června 2022 u něj vyhledalo pomoc 351 lidí. Za celý loňský rok 861 lidí.
V letošním říjnu uběhly dva roky od jeho založení. Většina organizací by takový milník zřejmě „slavila“ – to ovšem není případ této iniciativy. Nutnost a potřeba její existence radost nikterak nepřináší.
Spontánní potrat vzniká jako následek různých nepříznivých okolností, například kvůli vývojovým vadám nebo nemocem. Indukovaný (vyvolaný) potrat neboli interrupce je prováděn cíleně na přání těhotné anebo kvůli zdravotním důvodům (těhotné nebo plodu).
Jedna z nepřísnějších potratových politik na světě
Organizace vznikla v reakci na verdikt polského ústavního soudu z roku 2020, který rozhodl, že podoba protipotratového zákona z roku 1993 porušuje ústavu. Do ulic tehdy na protest vyšly desetitisíce Polek a Poláků. Rozsudek, který nabyl platnosti 27. ledna 2021, tím zpřísnil již tak velmi striktní potratové podmínky – interrupce již v Polsku není možná ani v případě závažného poškození plodu. Tím ovšem indukované potraty prakticky zakázal, právě to byl totiž důvod stojící za asi 98 procenty tehdejších legálních interrupcí.
Myslely jsme si, že je to jenom nějaká zastrašovací taktika, protože to bylo tak směšné. Ale pak se to stalo. Byly jsme v šoku.
Nyní je v Polsku možné legálně ukončit těhotenství pouze v případě znásilnění, incestu či pokud dojde k ohrožení života matky – jedná se tak o jednu z nepřísnějších potratových politik na světě.
Právě to byl primární impuls k tomu, aby se skupina polských aktivistek žijících v České republice zmobilizovala a společně vytvořila podpůrnou síť pro osoby z Polska, kterým je přístup k bezpečným a legálním interrupcím upírán. Některé z nich byly kamarádky již předtím, případně o sobě měly povědomí z jiných feministických iniciativ či uskupení, zatímco některé se mezi sebou do té doby neznaly.
Tady máš červenou barvu
Justyna, jedna z členek, vznik Ciocia Czesia nejdříve pozorovala zpovzdálí. Bydlela tehdy s jednou z hlavních organizátorek a iniciativa se tím pádem začala formovat v jejich společném bytě.
Začátky si živě vybavuje. V kontextu rozhodnutí polského ústavního soudu se konaly protesty, Poláci a Polky se scházeli před polskou ambasádou, zapalovali svíčky a kreslili plakáty se symbolem protestů – červeným bleskem. Tento symbol je zároveň součástí loga iniciativy Stávka žen (Strajk Kobiet), která stojí za masovými protivládními demonstracemi, jež se konaly na území Polska.
„Holky ty plakáty tehdy kreslily právě u nás v bytě. Pamatuji si, že jsem jim půjčovala červenou barvu a další materiály. Byla to taková bojová atmosféra. Připravovaly jsme se, že půjdeme do ulic, ale byl to pocit, jako bychom se připravovaly k boji. Byla to vlastně velmi energetická atmosféra, bylo to silné. Ale ne pozitivní – všechny jsme byly rozrušené,“ popsala Justyna pro Refresher.
Izabela zemřela na sepsi poté, co jí lékaři odmítli provést potrat a místo toho čekali na to, až plod zemře.
Nikdo z nich nevěřil, že se to skutečně stane: „Myslely jsme si, že je to jenom nějaká zastrašovací taktika, protože to bylo tak směšné. Ale pak se to stalo. Byly jsme v šoku. Nechtěly jsme věřit, že se to skutečně děje. Doufaly jsme, že se to třeba nějak zvrátí,“ vysvětluje.
Ze začátku byly jejich aktivity – jak říká Justyna – poněkud hektické, ovšem postupně se uskupení začalo čím dál lépe organizovat a nyní už funguje velmi efektivně.
Jméno zvolily následující – Ciocia Czesia. V několika zemích Evropy totiž existuje síť organizací, které mají obdobný účel i název: v Berlíně operuje Ciocia Basia a ve Vídni Ciocia Wienia. Ciocia znamená v polštině teta (jež má symbolizovat hodnou tetičku, za kterou člověk jede v případě, že potřebuje pomoci) a Czesia má evokovat Česko. Význam je tedy následující: „Teta Češka.“
Dostupné, ale těžké
25. ledna 2022, tedy téměř rok poté, kdy výše zmíněný rozsudek vstoupil v platnost, v Polsku zemřela sedmatřicetiletá Agnieszka, která čekala dvojčata. Lékaři odmítli indukovat potrat právě s odvoláním na tamní protipotratovou legislativu – ačkoli plody přímo ohrožovaly její život.
Podobný případ se odehrál i loni v listopadu, kdy veřejnost pobouřila smrt třicetileté Izabely ze Pštiny. Izabela zemřela na sepsi poté, co jí lékaři odmítli provést potrat a místo toho čekali na to, až plod zemře. Lékaři kvůli zákonu odmítají interrupce provádět: bojí se o svá místa i trestní odpovědnost. Mnoho lidí proto hledá pomoc právě v zahraničí. V Německu, Rakousku a často také v České republice.
Co se dočteš po odemknutí?
- Jakou pomoc Ciocia Czesia poskytuje lidem, kteří se rozhodnou zákrok podstoupit v Česku.
- Kolik u nás stojí interrupce pro lidi z Polska.
- Že organizace funguje na bázi darů (přispět můžeš i ty) a kolik peněz už Česká teta na interrupční pomoc vynaložila.
- Kdo a z jakých důvodů tuto pomoc už využil a jaké pocity může prožívat.
- Jaké příběhy jsou i pro dobrovolnice nejtragičtější a psychicky nejnáročnější.
- Jak se po masivních protestech mění vnímání interrupcí v polské společnosti.
