Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
V rozhovoru pro Refresher nám vyprávěl o své cestě za sebepoznáním, o životě mezi lidmi, kteří byli závislí na tvrdých drogách, ale také o odvrácené stránce erotického průmyslu. Prozradil, jak to v této branži funguje, jaký dopad na jeho psychiku mělo časté střídání sexuálních partnerek a zda si natáčení porna vůbec dokázal užít.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemčení?
O Matějově traumatickém dětství, ale i o tom, jak se dostal k práci pornoherce a kolik vydělával.
Jestli je pravda, že mužští herci musí nejdříve točit homosexuální scény a jak udržují erekci na place.
Jak to ve skutečnosti funguje v pornoprůmyslu, zda si tam našel přátele a zda je tato branže opravdu tak toxická, jak se často říká.
Proč nechal svou minulost za sebou a odešel do Asie, kde začal léčit svá traumata.
Co doporučuje mužům, které nudí dlouhodobý vztah s partnerkou.
Např.:
Lístok ZDARMA na linke Bratislava – Viedeň/Schwechat
, 30-dňová výzva s ChatGPT od Jazykového mentoringu ZDARMA
nebo 15 % zľava na nákup výživových doplnkov VOXBERG
„Fungoval jsem jako robot. Když jsem přišel na plac, přepnul jsem na autopilota, vzal si viagru a jednoduše odvedl svou práci. Potom jsem se osprchoval, oblékl a vrátil zpět do sebe,“ říká Matěj Richter.
V Refresheru ti pravidelně přinášíme rozhovory s různými inspirativními lidmi a otevíráme témata, která jsou pro společnost tabu. Jedním z nich je i sexualita, a proto o ní píšeme otevřeně, fakticky a bez předsudků.
Jelikož máš velmi zajímavý příběh, začal bych úplně od začátku. Jaké jsi měl dětství?
Velmi brzy jsem sklouzl k drogám. Už jako dvanáctiletý jsem vyzkoušel marihuanu a o rok později LSD. Na základní škole jsem kouřil trávu každý den.
Doma to také nebylo jednoduché. Když mi bylo čtrnáct let, zemřel mi otec. Jeho smrt mě zlomila. Měl jsem pocit, že jsem pro něj nebyl dost dobrý na to, aby zůstal. Ve svých očích jsem byl naprosto neschopný. Myslel jsem si, že na to prostě nemám a nic v životě nedokážu.
Jak ses snažil vyrovnat s těmito pocity?
Když mi bylo šestnáct, odešel jsem z domu. Nějaký čas jsem žil na ulici a spal v kontejneru. Pak jsem bydlel ve squatu s lidmi, kteří byli závislí na heroinu. Přestože jsem heroin nikdy neužíval, bylo to velmi temné období mého života.
Později jsem se začal pohybovat s partou punkáčů. Založili jsme kapelu a já jsem se přestěhoval do zkušebny, kterou jsme si postavili v malé garáži u paneláků. Měl jsem tam starý gauč, ohřívač, jednu rychlovarnou konvici a to mi tehdy úplně stačilo.
V osmnácti jsem odešel bydlet na Žižkov, kde jsem dva roky sdílel byt s Romem závislým na pervitinu. Viděl jsem, jak si lidé kolem mě ničí životy a upadají. Já sám jsem se topil ve vlastních traumatech.
Přes Facebook se mi ozval nějaký headhunter, který hledal muže do porna. Nejprve mělo jít jen o klasické modelingové focení.
Proč jsi žil s takovými toxickými lidmi? Neměl jsi kam jít?
Mohl jsem jít bydlet například k babičce, kde bych žil pohodlněji a určitě se zdravějšími vzory do života, ale neudělal jsem to. Místo toho jsem se rozhodl žít se svým traumatem, bolestí a nechal se tím strhnout.
Čili jsi jen procházel životem bez pozitivní vize do budoucna.
Přesně tak. Myslel jsem si, že mi život nemá co pěkného přinést a nikdy nebudu šťastný. Jen jsem přežíval ze dne na den, v začarovaném kruhu: sehnat peníze na jídlo, přežít a občas si užít alkohol a nějaké drogy. Nic víc jsem od života nečekal.
Potřebují vědět, že si dokážeš během natáčení udržet erekci, nebudou s tebou problémy a nejsi úplný „gumák“, který nezvládá vytvářet různé pozice a podobně.
Zmiňuješ, že jsi byl tehdy zapletený v alkoholu a drogách, ale zároveň jsi se někdy v té době dostal do pornobranže. Jak je to vůbec možné? V pornu se prý prosadí jen lidé, kteří na sobě makají, dobře vypadají a jsou ve formě.
Jediná užitečná věc, kterou jsem tehdy pro sebe dělal, byla, že jsem chodil cvičit. Stýkal jsem se s různými chuligány a fotbalovými bitkaři. Přestože i oni hodně pili a brali drogy, pravidelně cvičili a trénovali thajský box. Začal jsem cvičit s nimi, díky čemuž jsem měl dobrou postavu.
Bývalý pornoherec a současný mentální kouč Matěj Richter. Zdroj: Matěj Richter/se svolením
Když mi bylo osmnáct let, přemýšlel jsem, co dál. Po létě jsem se zaměstnal jako závozník Coca-Coly. Rozvážel jsem ji do obchodů a restaurací. V této práci jsem však vydržel jen dva týdny. Vyhodili mě, protože jsem rozbil auto. Nevěděl jsem, co se mnou bude, a právě v té době jsem dostal první nabídku na focení modelingových fotek.
Přes Facebook se mi ozval nějaký headhunter, který hledal muže do porna. Nejprve mělo jít jen o klasické modelingové focení. Sliboval mi za něj kolem tří tisíc korun, což mi tehdy připadalo jako hodně peněz. Vyrůstal jsem v chudších poměrech a měsíčně jsem vydělával možná dvacet tisíc.
Nakonec jsem tedy nabídku přijal a po focení jsem si řekl, že to bylo úplně v pohodě. Nechtěli ode mě nic zvláštního, maximálně nějaké fotky bez trička. Druhý den jsem dostal peníze na ruku a byl jsem z toho celý bez sebe.
O pár hodin později mi zavolal s tím, že se líbím šéfům a chtěli by se mnou udělat další focení. Tentokrát však mělo jít už o nahé fotografie. Neměl jsem žádné vize do budoucna a vůbec jsem si nevážil sám sebe, tak jsem na to kývl.
Byl jsem mladý, osmnáctiletý naivní kluk a většinou jsem pracoval se staršími lidmi, které člověk přirozeně vnímá jako autoritu. Bylo tedy velmi jednoduché se mnou manipulovat.
Tehdy jsi už věděl, že jde o porno?
Tušil jsem to. Připadalo mi zvláštní, že ode mě chtěli různé divné pózy – například abych si klekl nebo šel na čtyři. Původně mělo jít o akty, ale fotografie, které jsme nafotili, mi připomínaly spíše erotické gay fotky.
Na konci dne mi to nevadilo, protože mi zalepili oči penězi. Za dvě hodiny focení jsem dostal pět tisíc korun – tolik jsem v běžné práci vydělal možná za týden. Pamatuji si, že v té době už všichni měli dotykové telefony, jen já jsem stále používal tlačítkový. Honorář jsem proto utratil za svůj první dotykový telefon.
Bývalý pornoherec a současný mentální kouč Matěj Richter. Zdroj: Matěj Richter/se svolením
O několik dní později mi zavolali znovu, tentokrát už s požadavkem, abych měl erekci a masturboval na videu. Takto to šlo dál a dál – nejprve jsem začal dělat sólo videa, potom gay porno a nakonec jsem se přesunul i do hetero scény.
Je pravda, že většina pornoherců až na pár výjimek musí nejprve projít gay pornem a až pak je pustí ke scénám se ženami? Prý to tak funguje, protože ženy mají větší honorář a nechtějí tam pustit někoho, kdo to na place s nimi nezvládne. Je to pravda?
Ano. Potřebují vědět, že si dokážeš během natáčení udržet erekci, nebudou s tebou problémy a nejsi úplný „gumák“, který nezvládá vytvářet různé pozice a podobně.
Co dělala práce pornoherce s tvojí psychikou?
Určitě mě to svým způsobem traumatizovalo. Pokračoval jsem v tom, protože mi to dobře vynášelo a myslel jsem si, že nic jiného nedokážu – jsem vyučený truhlář, který má obě ruce levé. Nakonec jsem zůstal uvězněný v bludném kruhu a neviděl žádnou cestu ven. Natáčel jsem dál, i když mě to vnitřně ničilo.
Jak bys popsal svět pornoprůmyslu? Podle mnoha zahraničních hereček je velmi toxický.
To prostředí nebylo tak toxické, jak by se mohlo zdát. Většina lidí byla příjemná – alespoň ke mně. Samozřejmě, často jsem se setkával s manipulacemi.
Byl jsem mladý, osmnáctiletý naivní kluk a většinou jsem pracoval se staršími lidmi, které člověk přirozeně vnímá jako autoritu. Bylo tedy velmi jednoduché se mnou manipulovat. Zejména, když vezmeme v úvahu, že mi v životě chyběl mužský vzor, protože můj otec byl alkoholik a zemřel velmi brzy.
Všechny peníze, co jsem vydělal, jsem propil a proflámoval. Honil jsem se jen za chvilkovým štěstím, ale ve skutečnosti ve mně vznikala obrovská díra.
Našel sis přátele z této branže?
Řekl bych, že ano. V tom období jsem se většinou stýkal pouze s lidmi z branže, protože jsem se u nich cítil bezpečně a přijatý takový, jaký jsem. Konečně jsem měl pocit, že někam zapadám.
Kolik let jsi vydržel v pornoprůmyslu?
Čtyři roky.
V jednom ze starších rozhovorů jsi potvrdil, že jsi před kamerou spal s desítkami až stovkami žen. Jak tyto zkušenosti ovlivnily tvoji psychiku a vnímání sexuality?
Podívej se, když jedeš poprvé k moři, jsi z něj úplně unešený. Pak navštívíš moře v Thajsku, ve Vietnamu, na Bali či v Itálii a najednou zjistíš, že všude je to moře skoro stejné. Přestane tě to překvapovat a ztratíš původní nadšení. I v tomto případě je to něco velmi podobného – najednou jsem měl pocit, že mi to nic nepřináší.
Na druhou stranu, byl jsem závislý na sexu a měl jsem potřebu neustále střídat ženy. Dodatečně bych řekl, že to na mě mělo velmi negativní vliv. Tehdy jsem to však takhle neviděl. Byl jsem přesvědčený, že žiju svůj sen.
Bývalý pornoherec a současný mentální kouč Matěj Richter. Zdroj: Matěj Richter/se svolením
Všechny peníze, co jsem vydělal, jsem propil a proflámoval. Honil jsem se jen za chvilkovým štěstím, ale ve skutečnosti ve mně vznikala obrovská díra. Prázdnota, kterou jsem nedokázal ničím naplnit. Přitom jsem toužil jen po přijetí. Bylo to nešťastné období mého života. Neustále jsem se soudil a bičoval za to, jak jsem se choval, ale nedokázal jsem to změnit.
Dokázal sis užít sex před kamerou?
Ne, vůbec. Fungoval jsem jako robot. Když jsem přišel na plac, přepnul jsem na autopilota, vzal si viagru a jednoduše odvedl svou práci. Potom jsem se osprchoval, oblékl a vrátil zpět do sebe.
Určitě to za to nestojí. Tehdy jsem si však dokázal velmi dobře vydělat – měsíčně i kolem 100 tisíc korun.
Mnoho mužů tvrdí, že lidé od přírody nejsou stvoření pro monogamii. Co si o tom myslíš z pohledu člověka, který vystřídal mnohem více sexuálních partnerek než průměrný muž?
Je to velmi náročné takto generalizovat. Podle mě to má každý jinak. Na druhou stranu, jsem přesvědčený, že my jako savci jsme nastavení žít rodinným životem – v přijetí úzké skupiny lidí.
Co se týče mě, tak já jsem se rozhodl žít jen s jednou ženou, prohlubovat náš vztah, intimitu a společně kráčet životem. Rozhodně mě to naplňuje mnohem více než střídání sexuálních partnerek.
Porno je v posledních letech společností vnímáno jako obrovský problém – ať už proto, že lidem dává nereálný pohled na lidskou sexualitu, nebo kvůli čím dál více diskutované závislosti na pornu. Jak se na to díváš ty – jako člověk, který má zkušenosti i z této „druhé strany“?
Porno vnímám jako velký problém, hlavně proto, že v Česku ani na Slovensku nemáme kvalitní sexuální edukaci. Děti se často začínají učit o sexu právě z pornografie, která s realitou nemá nic společného. Jen v nás vytváří mylné představy o tom, jak má vypadat ženské či mužské tělo, penis nebo samotný sex, a zároveň prohlubuje pocity nedostatečnosti – necítíme se dost krásní, štíhlí, obdaření a podobně.
Proč jsi nakonec z této branže odešel?
Měl jsem jakýsi záblesk v hlavě. Dodnes si pamatuji, jak jsem ležel u nějaké ženy a myslí mi projelo: „Co tu vlastně děláš? Co to děláš se svým životem?“
Najednou jsem cítil, že toto už není pro mě. Během pár týdnů jsem skončil s kariérou pornoherce a přesunul se na pozici producenta.
Vydělával jsem pěkné peníze, měl jsem krásný velký byt, drahé auto, ženy, party, celebrity – všechno, co si člověk může přát. Cítil jsem však, že můj život není naplněný.
Litoval jsi někdy, že jsi byl pornoherec?
Lituji toho každý den. Hned jak jsem s tím začal, mi známí a kamarádi posílali videa, která jsem natočil. Cítil jsem se strašně. Teď už mi to nic nedělá. Svoji minulost beru jako unikátní příležitost ukazovat lidem cestu ke zdravé sexualitě. Kdybych měl možnost vrátit čas, určitě to nezopakuji.
Podle mých informací pornoherci vydělávají mnohem méně než herečky. Honoráře se pohybují kolem 10 tisíc korun za jednu scénu. Vím, že jsi tehdy nutně potřeboval peníze, ale když se na to podíváš zpětně, stojí to za ty výplaty?
Určitě to za to nestojí. Tehdy jsem si však dokázal velmi dobře vydělat – měsíčně i kolem 100 tisíc korun.
Když jsem začínal, honoráře byly ještě nižší, asi pět tisíc za scénu. Na druhou stranu, bylo nás velmi málo. Asi desítka kluků jsme točili pro všechny produkce – v Česku, Maďarsku i Španělsku. Měli jsme skutečně hodně práce. V současnosti je víc pornoherců, takže už nemají tolik filmování. Kompenzují jim to vyššími honoráři.
Zmiňoval jsi, že jsi změnil práci a začal jsi dělat producenta. Myslíš porno producenta?
Jo. Když jsem skončil jako herec, ještě asi rok jsem pracoval jako produkční v pornu. Potom jsem se úplně přesunul z tohoto odvětví a věnoval se natáčení reklamních spotů.
Na svém webu píšeš, že jsi žil život jako z filmu – měl jsi drahé auto, luxusní oblečení a stýkal ses v práci s různými celebritami. Nakonec jsi však zjistil, že to není to, po čem toužíš, a proto jsi se dal na cestu sebepoznání. Kdy se to v tobě zlomilo?
Vydělával jsem pěkné peníze, měl jsem krásný velký byt, drahé auto, ženy, party, celebrity – všechno, co si člověk může přát. Cítil jsem však, že můj život není naplněný. Nedokázal jsem se přijmout a mít rád takového, jaký jsem.
Snažil jsem se potlačit svá traumata z minulosti a vůbec je neřešit. V podvědomí jsem se však neustále soudil za to, čím jsem se živil. Nějaký čas jsem takto fungoval, až jsem se během jednoho měsíce třikrát vyboural autem. Když se to stalo už potřetí, uvědomil jsem si, že takto už dál žít nemohu. Musím něco změnit.
Bývalý pornoherec a současný mentální kouč Matěj Richter. Zdroj: Matěj Richter/se svolením
Pustil jsem byt, auto a prodal všechno, co jsem měl. Zabalil jsem si tři pytle s věcmi, odložil je u mámy do garáže a odjel do Asie, kde jsem začal měnit svůj život od základů.
Většina mužů, kteří za mnou přicházejí, řeší podobný problém – nedokážou jít ve vztahu se svou partnerkou do hloubky.
Co se dělo potom?
Nejprve jsem jel do jednoho chrámu v Malajsii, kde jsem strávil dva týdny jen sám se sebou. Nemohl jsem mluvit, číst, psát a neměl jsem u sebe žádnou elektroniku. Funguje to tak, že každý den vstáváš ve čtyři ráno a do večera jen medituješ, dvakrát denně jíš a spíš.
Byla to jedna z nejintenzivnějších zkušeností mého života. Postupně jsem otevíral svá traumata a vyrovnával se s nimi.
Odtud jsem se přesunul na Bali, kde jsem se půl roku věnoval seberozvoji a učil pracovat s energiemi. Najednou jsem začal vnímat i energie jiných lidí, jejich traumata a bolest. Byl to pro mě šok, protože něco podobného jsem si v minulosti ani nedokázal představit. Nakonec jsem se vrátil domů, udělal si různé kurzy a začal jsem se naplno věnovat koučingu, sex koučingu, masážím a pomoci druhým lidem.
V jednom z příspěvků na Instagramu jsi zmínil, že je problémem, když se zadaní muži vzrušují nad modelkami z Instagramu či herečkami z porna. Proč je to podle tebe špatné?
Jediná věc, kterou v našem životě máme, je naše pozornost. Když jsme schopní sexuální energii udržet v našem těle – v naší pánvi a přestane nám unikat do prostředí, zůstane nám pro partnerku. Budeme mít více síly a kreativity na to, abychom prohlubovali náš vztah. Právě proto bychom ji neměli „rozstřílet“ do okolí.
Samozřejmě, je přirozené, že muže napadnou myšlenky, když vedle něj na ulici projde krásná žena. Určitě by je však měl udržet na uzdě a neohlédnout se za ní. Za prvé, je to velmi slizké – ženy nejsou oběd, aby nad nimi slintali. Za druhé, plýtvají svou sexuální energií. Raději by měli odvést svou pozornost na něco jiného – například dýcháním do břicha, a nechat si ji pro svou partnerku.
Když se v rozhovorech často věnuji mužskému zdraví, na závěr by mě zajímalo, jaké problémy nejčastěji konzultují tvoji klienti?
Většina mužů, kteří za mnou přicházejí, řeší podobný problém – nedokážou jít ve vztahu se svou partnerkou do hloubky. Po nějaké době proto ztrácejí chuť trávit spolu čas a milovat se. Hledají adrenalin, dravost a bojí se zjemnění.
Od dětství nám vštěpovali do hlav, že musíme být silní, neplakat a neprojevovat emoce – a proto se bojíme ukázat svou jemnost a křehkost před ženami. Neustále se snažíme být „skálou“ a hrdiny, ale ve skutečnosti jen klameme sami sebe. Přitom naše zranitelnost je právě to, co nás nejvíc propojuje se ženami.
Až když si přiznáme, že nás něco trápí a bolí, dokážeme to vyléčit. V tom spočívá naše skutečná síla a pravdivost. Jen tak poznáme, kdo vlastně jsme.
