Droga, která dělá z lidí zombie. Zjišťovali jsme, jestli Česku hrozí zamoření fentanylem jako v USA

V reportáži Andrewa Callaghana mluví tamní obyvatelé o tom, že drogově závislí na Kensington Avenue jsou nejen vidět, ale i cítit. Nejedná se však o obvyklý zápach, line se totiž ze zanícených ran. Viditelné jsou na první pohled: buď se zánět způsobený špatně zavedenou drogou dostane do tkáně a zapříčiní neúměrné „nafouknutí“ části těla, nebo se usadí v otevřených ranách.

Z toho následně může vzniknout onemocnění s názvem nekrotizující fasciitida, které se v anglicky mluvících zemích přezdívá „nemoc, která pojídá maso“. To mluví samo za sebe. Bez nákladné zdravotní péče v nemocnicích se otevřených, prakticky hnijících ran nemohou nemocní zbavit. Pokud se o ně starají jen pomocí vody, obvazů a dostupných antibiotik, nemají šanci ani na vyléčení či pouhé prodloužení žití. A to ani v případě amputace.

Trend užívání podobných látek je na vzestupu. V roce 2015 zemřelo kvůli xylazinu jen jedno procento z předávkovaných. Ale o pouhé čtyři roky později už xylazin figuroval ve 31 procentech smrtelných předávkovaní heroinem nebo fentanylem. 

Xylazin neužívají jen krávy, koně, psi a kočky, ale i lidé. Dobrovolně.

Koneckonců opojení z fentanylu láká mnohé uživatele drog do pasti, ze které nejenže není návratu, ale velmi brzo přichází úplný konec. Dle oficiálních statistik podlehne v USA předávkování syntetickými opioidy, mezi něž právě fentanyl patří, až 150 osob denně.

Česko a fentanyl

V Česku je oblíbenost drog poměrně jasně dána. Nejčastěji se zde užívají konopné látky (v posledních 12 měsících je zkusilo skoro 13 procent obyvatel starších 15 let), následuje extáze (1,8 %), halucinogenní houby (1,1 %), LSD (1,1 %) a pervitin (0,5 %).

U mladých dospělých, tedy lidí ve věku 15 až 34 let, jsou čísla odlišná: 26 procent z nich si v posledním roce vzalo konopné látky, 3,3 % MDMA, 1,8 % houby, 1,1 % LSD, ale také 1,3 % kokain nebo 0,7 % pervitin. Kategorií samotnou je kratom (8,8 %). 

Co se opioidů týče, nedostaneme se ani na jednotky procent. Celkem 0,2 procenta lidí užívalo heroin a 1,3 procenta lidí užívalo jiné opioidy. A mluvíme-li o nových drogách, předloni s nimi experimentovalo 0,7 procenta mladých dospělých. 

Podle výroční Zprávy o nelegálních drogách v České republice z roku 2023 je také jasně patrné, že ani v sociálních skupinách, jako jsou lidé bez domova, drogově závislí lidé různých sexuálních orientací či drogově závislí v romských kruzích, se s fentanylem neexperimentuje. Jejich členové dávají přednost spíše známým tvrdým drogám, jako je pervitin, které jsou dostupnější. 

„V roce 2022 bylo v ČR odhadnuto 46,5 tisíce osob rizikově užívajících drogy, z toho 37,2 tisíce uživatelů pervitinu, 5,1 tisíce uživatelů buprenorfinu, 3 tisíce uživatelů heroinu a 1,2 tisíce uživatelů jiných opioidů. Uživatelů opioidů bylo odhadnuto celkem 9,3 tisíce. Odhadovaný počet osob užívajících drogy injekčně dosáhl 42,7 tisíce,“ uvádí odborníci ve zprávě. Taktéž dodávají, že v Česku přibylo uživatelů heroinu (o 2500 lidí) a ubylo uživatelů opioidů obecně (skoro o tisícovku).

I když čísla zrovna nehovoří o epidemii, zajímalo nás, jaké zkušenosti mají s fentanylem lidé, kteří se s drogami či drogově závislými stýkají často. Jednak odborníci, kteří se snaží pomoci drogově závislým, jednak i sami drogově závislí.

Fentanyl v Brně není volba číslo jedna ani dvě

Refresheru se podařilo spojit s odborníky a jejich pěti klienty z kontaktního centra DROM pro uživatele návykových látek v Brně, kteří se podělili o získané zkušenosti.

Museli jsme ale improvizovat. Nebylo možné, aby se klienti centra setkali s námi, proto jsme kontakt museli zprostředkovat. Pracovníci kontaktního centra následně získali odpovědi na naše otázky vlastní cestou.

Zajímalo nás například, jakým způsobem se lze v Česku k fentanylu dostat. Jeden z dotazovaných klientů se k němu dostal přes kamaráda, který jej získal legálně na předpis z LDN (léčebna dlouhodobě nemocných, pozn. red.). I ostatní respondenti získali drogu od přátel.

Získává se z legálních léčiv

Faktem je, že léčebny, kde je potřeba účinných a tišících léků, jsou nejpravděpodobnějšími zdroji i pro tuzemské závislé na ulici. Získaný fentanyl se získává z náplastí, které jsou předepsány například lidem po operacích nebo s bolestmi při léčbě onkologických chorob. „Klienti však uvedli, že nejčastější způsob užití je nitrožilní. Náplast vyvařují ve vodě, následný odvar aplikují nitrožilně, aby nepřišli o způsob aplikace, na který jsou zvyklí,“ přetlumočila vedoucí KC DROM Dominika Brodecká​.

Aby si mohl člověk fentanyl koupit, nemusí mít u sebe tisíce. Kupuje jej však v rozstřižených náplastech na čtvrtiny. Jedna čtvrtina stojí zhruba 200 korun, za celou náplast se tak účtuje 800 až 1000 korun. Ve střihání však leží zakopaný pes. „Každý ústřižek, ať už stejně velký, nebo ne, obsahuje jiné množství látky. Proto může lehko dojít k předávkování,“ pokračovala Brodecká s tím, že je ale fentanyl u nás tak špatně dostupnou drogou, že není možné ji aplikovat denně.

„Víme pouze o jednom případu naší klientky, která se fentanylem předávkovala. Jiná kontaktní centra nás však varovala před rizikem nárůstu zneužívání fentanylových náplastí. Zároveň vnímáme mediální články, které na problematiku upozorňují. Proto klienty v této oblasti edukujeme,“ konstatovala. 

Z hlediska oblíbenosti opioidů u nás stále vede heroin, mnohem dostupnější je také pervitin. Fentanyl se v Brně vnímá spíše jako droga „rekreační“, a proto dle oslovených závislých není důvod s drogou přestávat.

Rychlý nástup jako pervitin, stav jako po heroinu

Zajímalo nás také, jak se člověk cítí v momentě, kdy fentanyl požije. Oslovení závislí popsali svůj „trip“ jako „stav přehřátí těla a nával energie ihned po aplikaci, po němž se po hodině dostaví stav únavy a otupělosti“. Je to prý podobné jako na heroinu. Člověk má následně zpomalené motorické funkce, ztíženou koordinaci pohybů i zpomalené reakce. Každopádně zaměstnanci centra DROM přiznávají, že na vlastní oči ještě nikoho na fentanylu neviděli.

Dle zkušeností drogově závislých je důležité, aby člověk, který si tuto drogu vezme, následně nevykonával žádné náročné činnosti a byl v klidu, aby nedošlo k zástavě srdce či jiným zdravotním komplikacím. Proč ji tedy berou?

„Největší výhodou této drogy údajně je, že zmírňuje abstinenční příznaky a ulevuje rychle od bolesti. Klienti, kteří fentanyl nevyzkoušeli, sami uvedli, že by jej při abstinenčních příznacích užili, aby se zbavili bolesti,“ vysvětlila nám Brodecká a její tým. „K užití fentanylu klienty láká i objevení nového stavu, který dosud nezažili. Uvědomují si ale, že je to nebezpečná látka a že nevědí, jak ji správně užít,“ reaguje.

Jak to ale zatím vypadá, Brno ani jiné město v republice se nemusí bát, že by je zavalila vlna děsivě vypadajících drogově závislých jako v USA. Co prý roste, je počet osob, které berou návykové látky – zejména dětí a mladistvých. Kontaktní centrum nicméně nedokáže odhadnout, jestli to není pouze častějším vyhledáváním pomoci závislých.

Proto v Česku nemáme ani tranq, ani nekrotizující fasciitidu, a to ani ve spojení s jinou drogou. Ostatně v povědomí klientů kontaktního centra existuje tato nemoc hlavně ve spojitosti s drogou krokodýl oblíbenou zejména v Rusku. 

„Avšak víme, že se objevil ‚nečistý‘ heroin, který se aktuálně rozšířil v Brně. Naši klienti prý dokonce vědí, který dealer jej distribuuje. Tuto informaci si předávají mezi sebou, čímž se zabraňuje dalším otravám. Údajně má tento typ heroinu na svědomí i úmrtí člověka,“ dodala Brodecká.

Abychom tedy problematiku uzavřeli, opravdovým rizikem z hlediska drog je v Česku, asi nepřekvapivě, stále pervitin a heroin. Ať už ale fentanyl rozšířený je, nebo ne, je dobré vnímat, jaké škody dokáže napáchat. Jakmile totiž začne ve velkém působit, může být pozdě.