- produkty a služby určené pro osoby starší 18 let
- sex, nahotu a jiný nevhodný obsah
- násilí, krev nebo obsah nevhodný pro citlivé povahy
Filadelfie se potýká s rostoucím počtem úmrtí souvisejícím se závislostí na heroinu a fentanylu. Město však řešení stále nenachází.
„Je mi 55 let, mám magisterský titul z psychologie, ale poté, co před dvěma lety zemřeli při autonehodě můj manžel, matka a otec, jsem přišla o celou rodinu, kariéru, zdraví. Vše v jeden okamžik,“ popisuje Sarah důvody, kvůli kterým se ocitla na Kensington Avenue ve Filadelfii. V oblasti, ve které neplatí zákon a která připomíná scénu z The Walking Dead. Závislí si zde za bílého dne píchají drogy, bezvládně se povalují na ulici a vláda neví, co s tím. Proč?
Na Kensingtonu ho uvěznil heroin říznutý fentanylem
Mark se na Kensington Avenue dostal úplnou náhodou. Spolu se svou manželkou Sarah cestoval do Jižní Karolíny, kde se dvojice chtěla usadit, ale protože byl Mark závislý na heroinu, musel najít způsob, jak ho po cestě sehnat. Závislosti se chtěl zbavit, ale postupně, nikoli ze dne na den. Do Googlu proto zadal heslo „velmi špatné drogové oblasti“ a objevil čtvrť Kensington.
Rozbité pouliční osvětlení, tmavé uličky, opuštěné továrny a dvoupatrové domy, ve kterých bydlí jen ti nejodvážnější. Nebo squatteři. Ve výlohách visí plakáty pohřešovaných osob, venku postávají dealeři a vykřikují názvy drog, které mají v nabídce, a některým dokonce rozdávají vzorky zdarma. Jen tak si k sobě totiž přivážou stálé klienty. Ulice jsou plné lidí, kteří kouří crack, metamfetamin nebo si píchají heroin. Kulhají, klimbají, leží na zemi… vypadají jako mrtví.
Mark se stal závislým na heroinu poté, co byl zraněn při armádním nasazení v Iráku. Jeho kamarád mu tehdy představil drogu, která je levnější než prášky proti bolesti. A na Kensingtonu byla jenom za 5 dolarů za pytlík. Proč? Tamní heroin je totiž říznutý fentanylem, o čemž Sarah a Mark nevěděli. Poprvé tak zažili ten vůbec nejhorší, ale zároveň nejlepší stav. Manželský pár už na Kensingtonu zůstal. „Tehdy jsem věděl, že neodejdu. Že nemůžu odejít,“ popsal Mark pro The New York Times.
Mnoho lidí přivedly na Kensington Avenue právě autonehody, nehody či operace, po kterých se stali závislými na lécích proti bolesti. Když si je pak nemohli dovolit, přešli na heroin, který je levnější. Na drogy si začali vydělávat prostitucí, ale když byli vystaveni sexuálnímu násilí, báli se to říct policii. Ta totiž o jejich užívání drog věděla a nemusela by jim pomoci. Závislí se tak dostali do začarovaného kruhu, ze kterého lze jen těžko uniknout.
Walmart s heroinem
Kensington je největším otevřeným trhem s drogami na celém východním pobřeží. Je to jako takový Walmart s heroinem, který je však říznutý nepředvídatelným množstvím fentanylu. Ten je přitom tolik nebezpečný. Jen za poslední rok se ve Filadelfii zvýšil počet úmrtí souvisejícího s fentanylem až o 95 %. Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že ve Filadelfii je 75 000 obyvatel závislých na heroinu či jiných drogách a většina z nich se vyskytuje právě na Kensingtonu. Jen v roce 2017 se tam smrtelně předávkovalo na 236 lidí, tedy jeden člověk během necelých dvou dnů.
Kensington dříve býval tovární čtvrtí, avšak v 50. letech zde proběhla deindustrializace a opuštěné oblasti se proměnily ve vakuum plné drog. Na počátku 21. století jezdili lidé do Kensingtonu především proto, že zde bylo možné koupit ten nejčistší kolumbijský heroin, a policie brzy pochopila, že stojí před obrovským problémem, který bude těžké zastavit. Zatýkání drogových dealerů nepomáhalo a poptávka po drogách rostla, stejně jako množství lidí, kteří se na Kensington Avenue usídlili.
Kromě nich však v obávané čtvrti, která má velmi vysokou četnost střeleb a vražd, bydlí i lidé, kteří drogy neužívají. Bydlení je zde totiž z pochopitelných důvodů velmi levné, ale také traumatizující. „Tady vidíš všechno. Předávkování, střelba, zabíjení. Každý den jsme tu vystaveni traumatu,“ popsala žena, která bydlí v drogové čtvrti. Peníze na to, aby se odstěhovala, však bohužel nemá.
Každý si přeje, aby mohl přestat
„Přeješ si, abys přestal?“ ptala se reportérka Jennifer Percy mladého páru, který si přišel na Kensington Avenue koupit heroin. Jejich těla byla pokrytá boláky a rozškrábanými ranami. „Každý si přeje, aby mohl přestat,“ smál se pár.
V roce 2016 se úřadu ve Filadelfii ujal Jim Kenney, progresivní starosta, který chtěl opiovou krizi ve městě řešit. Závislé nechtěl zatýkat, ale léčit, a založil proto odbornou skupinu pracovníků, která sestávala z lékařů, sociálních pracovníků a agentů. Jejich prvním úkolem bylo „vyčistit“ jeden a půl kilometru dlouhou ulici, která byla poseta stovkami drogově závislých. Na ulici byly naskládané matrace, lidé si společně „stříleli“, šňupali, vařili drogy a křoví byla plná těl těch, kteří již tíhu drog neunesli.
Tábořiště mělo být srovnáno se zemí a v srpnu roku 2017 proto pracovníci začali odvážet závislé osoby bez domova do léčeben, nemocnic a podpůrného bydlení. O několik dní později se začala ulice čistit. Jenže většina závislých na heroinu léčbu a šanci na nový život odmítala. Závislí se usídlili v tamních kostelech, opuštěných budovách a svými stany zabrali nové travnaté plochy.
Na ulicích se začalo objevovat čím dál více použitých jehel, lidí zfetovaných do bezvědomí a každý jeden blok byl posetý odpadky. Městu začalo být vyčítáno, že zničila původní ulici, na níž závislí stanovali, a že se nyní rozutekli i do dalších částí města. Vyčištění ulice přezdívané El Campamento vedlo jen k tomu, že se zoufalí lidé přesunuli více na západ.
„Je snazší být na ulici než se pokoušet o nový život. Dostaneš tady jídlo a jsi blízko levným drogám,“ popsal jeden z mužů obývajících Kensington Avenue. Pro některé uživatele je vysazení drog horší než umrznout.
Město klade nesmyslné požadavky
V lednu roku 2018 se do problematiky Kensingtonu vložil guvernér Tom Wolf. Úřady začal kritizovat pro jejich nesmyslné postupy, kdy po lidech bez domova, kteří se chtějí zbavit závislosti, požadovali průkaz totožnosti, střízlivost a jiné. A pokud tyto požadavky nesplnili, nikdo jim nepomohl. Wolf zařídil, že město opět začalo s prevencí a do ulic byly instalovány modré lampy, které znemožňovaly najít žílu a střelit si.
Ani to však nepomohlo a stanová města závislých se i nadále rozšiřovala. Úřady musely přiznat, že neví, jak si s touto drogovou krizí poradit. Na Kensington Avenue proto zřídily místa pro injekční aplikaci drog pod dohledem lékaře, což sice snížilo úmrtnost v drogové čtvrti, ale lidí v ní stále přibývalo. Jak navíc město pracovalo na čistce dalších míst, drogový dealeři začali být agresivnější a začali obtěžovat i tamní obyvatele.
Město se ocitlo v jakési bezvýchodní situaci a před drogově závislými zavírá oči. Postupně se sice snaží čistit jejich tábořiště, to však vede akorát k přesídlení drogově závislých a k jejich izolaci, kvůli čemuž pak umírají sami a v zapomnění.
Pervitin a opioidy v Česku užívá na 46 tisíc lidí
Situace ve Filadelfii je alarmující. Jak je na tom v otázce drog Česko? Podle Souhrnné zprávy o závislostech v ČR z roku 2021 je v Česku zhruba 46 tisíc lidí užívajících pervitin a opioidy. Dalších 34 tisíc lidí užívá pervitin, 12 tisíc lidí opioidy a na 42 tisíc osob užívá drogy injekčně.
Nejčastěji užívanou nelegální drogou v Česku jsou konopné látky, které vyzkoušela až třetina dospělých, tedy 800 až 900 tisíc lidí. S pervitinem pak mají zkušenost 2 % dospělých Čechů a Češek. Co se smrti z předávkování týče, v Česku ročně na předávkování zemře 40 až 60 osob a dalších 150 úmrtí pod vlivem nelegálních látek je spojeno s nemocemi, nehodami nebo sebevraždami. V Česku se pak během roku 2016 zkonzumovalo přibližně 20,1 tuny konopných drog, 6,5 tuny pervitinu, 0,7 tuny heroinu, 1 tuna kokainu a 1,2 milionu tablet extáze.
V loňské knize Piko se Apolena Rychlíková a Pavel Šplíchal věnují i takzvaným vyloučeným lokalitám. „Nedávná studie trojice kriminologů Kupky, Petruželky a Walacha uvádí, že obyvatelé vyloučených lokalit se oproti svým sousedům z bohatších čtvrtí v užívání drog obecně neliší. Ve vyloučených lokalitách není nijak výraznější procento lidí, kteří drogy jako toluen, pervitin, heroin nebo LSD užívají nebo užívali. Zatímco Kupka, Petruželka a Walach srovnávali obyvatele vyloučených lokalit s obyvateli ve stejných městech, Agentura pro sociální začleňování data z vyloučených lokalit srovnávala s celostátními čísly. Podle Walacha to může ukazovat na to, že rozdíly v užívání drog jsou spíše regionální, přičemž ‚vítězí‘ Moravskoslezský a Ústecky kraj. Rozdíl mezi vyloučenkou a ‚lepšími‘ čtvrtěmi není v jednotlivých městech natolik zásadní. Jde spíše o to, v jakém kraji se nacházíme. Tuto hypotézu by podle výzkumníka bylo ale ještě potřeba ověřit,“ uvádí autorstvo.
Aby se v Česku předešlo zbytečným úmrtím a z parků vymizeli závislí či injekční stříkačky, Piráti chtěli vybudovat tzv. aplikační místnosti, které můžeme najít právě i na Kensington Avenue. Ty by fungovaly tak, že si drogově závislý přinese svou vlastní drogu do speciální místnosti, usadí se ke stolu a aplikuje si ji pomocí předem připraveného sterilního náčiní. Mezitím na něj dohlíží zdravotníci, kteří by mohli zakročit v případě předávkování.
Taková místa můžeš najít v Německu, Švýcarsku nebo Nizozemsku a z dat vyplývá, že nejen že snižují úmrtí narkomanů, ale také pomáhají prevenci a přispívají k omezení užívání drog na ulici. „Aplikační místnosti ostatně doporučuje jako účinnou metodu i Světová zdravotnická organizace či Evropské monitorovací centrum pro drogy a závislost,“ řekla poslankyně Klára Kocmanová (Piráti).
Návrh schvaloval také národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS), ale část veřejnosti, a hlavně ministerstvo zdravotnictví byly proti. „V okolí takových zařízení by mohl vzniknout problém s bezpečností. Dále by musel zákon udávat, jaké mají mít tyto místnosti vybavení, kolik v nich má být školených pracovníků a kdo za jeho provoz převezme zodpovědnost,“ popsal mluvčí resortu Ondřej Jakob s tím, že situace na české drogové scéně je stabilní a taková místa Česko nepotřebuje.
