Vysokoškolský život s sebou nese i velkou zátěž na psychické zdraví. Spousta mladých lidí ale neví, kam se pro pomoc mohou obrátit.
Většina vysokých škol a univerzit v Česku proto pro své studující i zaměstnance nabízí různé formy psychologické nebo terapeutické pomoci. Na to, zda jsou využívány a zda jsou dostačující, jsme se zeptali přímo zástupců těchto institucí i jejich studentů a studentek.
Nejde totiž jen o to, zda je na zmíněných školách jakákoliv forma péče o duševní zdraví vůbec dostupná, ale o to, jak vypadá, a především, zda o ní studenti vědí a reálně ji využívají. Do článku jsme vybrali několik univerzit, abychom získali jasnější obrázek o tom, jak vypadá podpora duševního zdraví na českých školách
Všechny instituce, které jsme do článku vybrali, jsme oslovili a požádali je o to, aby nám objasnily, co pro mentální zdraví svých studentů a studentek dělají, ale i to, co je případně ve snaze zřízení psychologických poraden případně limituje.
Problém, který už nemůžeme ignorovat
Univerzita v Hradci Králové na podzim roku 2023 provedla studii ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví, která ukázala, že toto téma je opravdu nezbytné řešit. Výsledky jejich výzkumu jsou totiž alarmující. Více než 65 procent dotázaných studentů a studentek uvedlo nízkou úroveň pohody, 45 procent vykazovalo známky mírné až silné úzkosti, více než polovina vykazovala příznaky mírné až silné deprese a u téměř poloviny respondentů a respondentek bylo zjištěno významné riziko sebevražedného chování.
Na to, že je potřeba podporu duševního zdraví řešit, upozorňuje i studie s názvem Addressing mental health in university students: a call for action. „Přechod na vysokoškolský život je často doprovázen zvýšeným stresem, včetně potřeby nezávislosti, akademického tlaku a sociálního přizpůsobení,“ upozorňují autoři studie Qiang Li, Jiayi Li a Yisheng Fan. Podle nich psychické problémy studentů a studentek mohou mít i negativní vliv na jejich akademické výsledky.
„Budoucnost duševního zdraví na univerzitách spočívá v neustálé inovaci, spolupráci a odhodlání zajistit, aby každý student měl přístup k prostředkům, které potřebuje k akademickému i osobnímu rozvoji,“ dodávají. A právě i proto je důležité o duševním zdraví otevřeně mluvit, odbourávat přetrvávající stigma a podporovat univerzity v tom, aby mohly tyto služby dále rozvíjet a zpřístupňovat všem studentům, kteří je potřebují.
Univerzita Karlova
Psychologickou poradnu na nejstarší univerzitě u nás zajišťuje UK Point. V rámci ní mohou studenti a studentky kromě psychologického poradenství využít i diagnostiku osobnostních a kariérových předpokladů, duchovní provázení, screening ADHD a PAS, nácvik meditace či koučink.
Poradenství, které univerzita v rámci této služby nabízí, není z principu nijak limitováno. Počet setkání a jejich frekvence záleží na domluvě s poradcem či poradkyní, ale sama univerzita upozorňuje na to, že nemá nahrazovat dlouhodobou terapii. Sezení jsou poskytována online i prezenčně v českém, anglickém, ukrajinském i ruském jazyce.
K dispozici je celkem 10 poradců a poradkyň, i přesto ale jsou kapacity podle zkušenosti studentstva vytížené. „Chtěla jsem pomoc využít, když jsem si ale zkoušela zarezervovat termín přes aplikaci, nic už nebylo volné na zhruba tři týdny dopředu,“ sdělila nám Karolína, která na Univerzitě Karlově studuje. Pomoc tak nakonec vyhledala soukromě.
První krok
Jinou zkušenost má však další studentka. „Využila jsem konzultací, které nabízí přímo moje fakulta. Termín jsem dostala zhruba do dvou týdnů,“ popisuje. „Byla jsem asi na třech sezeních. Díky tomu, že jsou zdarma, pro mě bylo jednodušší se přesvědčit, abych se objednala,“ řekla nám.
„Byla to spíše taková první pomoc, uvědomila jsem si, že můžu moje problémy řešit a nenechávat si je pro sebe.“ Podle svých slov nyní také dochází na soukromé terapie, univerzitní poradna jí však pomohla udělat první krok k péči o své mentální zdraví. „Jsem ráda, že univerzita takové služby nabízí. Je fajn vědět, že škola myslí i na naše duševní zdraví, nejen na studijní výsledky,“ dodala.
„Každý zájemce se může přihlásit prostřednictvím interních komunikačních kanálů, a to jak do fakultních, tak do rektorátních poraden,“ vysvětluje vedoucí Centra resilience Zuzana Jiránková. Studující tak mohou na Univerzitě Karlově v případě naplněných kapacit využít i psychology a poradny, které nabízí jednotlivé fakulty.
„Poskytované služby pravidelně monitorujeme a vyhodnocujeme. Pro Univerzitu Karlovu je podpora duševního zdraví studujících jednou z prioritních oblastí. Poskytované služby postupně rozšiřujeme kapacitně i typově,“ dodává Jiránková. Služby poskytované v oblasti podpory duševního zdraví jsou podle jejích slov hrazeny z rozpočtu Univerzity Karlovy, podobně jako na ostatních školách, které jsme oslovily.
Vysoká škola ekonomická
Zde je studentům*studentkám i zaměstnancům*zaměstnankyním k dispozici Akademická psychologická poradna. I tato škola nabízí kromě individuálního psychologického poradenství psychologickou diagnostiku předpokladů pro budoucí kariéru, koučování nebo psychodiagnostiku zvládání studijní zátěže.
Samotné individuální sezení poskytuje také v online i prezenční formě studentům a studentkám, případně i absolventům VŠE v Praze, zdarma. Setkání mohou být dle potřeby jednorázová i pravidelná.
„Vím, že tu nějaká možnost pomoci je, ale já upřímně škole tolik nevěřím,“ sdělila nám studentka VŠE Tereza. Pomoc s duševním zdravím proto také raději vyhledala sama. „Ale znám lidi v okolí, kteří poradnu využívají.“ Sama prý informace ohledně duševní pomoci od školy moc nezkoumala, ale ví, že k dispozici je.
Masarykova univerzita
Aktivní studentstvo této školy může využít až sedm konzultací za akademický rok v českém, anglickém nebo ukrajinském jazyce. Ty probíhají opět prezenčně či online pod vedením profesionálních psychologů a terapeutů. K dispozici jich má Masarykova Univerzita celkem 24, převážně jde o externisty. Na podzim také škola otevřela čtyři podpůrné skupiny různého zaměření. Každá skupina je vedena dvěma psychoterapeuty či psychoterapeutkami a schází se pravidelně každý týden v průběhu celého semestru.
„Masarykova univerzita nabízí studentům jak psychologické poradenství, tak podpůrné skupiny. V případě krize také opakovaně nabízíme první psychologickou pomoc,“ napsal Refresheru tiskový mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot. Pro studentstvo pořádá univerzita i přednášky a praktické workshopy v rámci prevence duševního zdraví.
Zkušenosti jsou různé
„Vím, že tu ta možnost je a ve svém okolí mám i lidi, kteří služby univerzitních psychologů využili,“ popisuje pro Refresher Sofie, která studuje na Masarykově univerzitě. „Myslím si, že základní informace jsou všem dostupné, ale poté už lidi neví tolik kde dohledat informace o se počtů sezení nebo to, jak přesně probíhají.“
Na Netflix dorazil polský megaprojekt. Novinku přirovnávají k hitu Černobyl
7. listopadu 2025 v 9:12
„Mám pocit, že ani čekací doby nejsou zas tak hrozné, ale jakože popravdě nevím, jak je to přesně. Slyšela jsem od lidí nějaké lepší i horší zkušenosti,“ popisuje dále Sofie. „Ale obecně mi přijde, že univerzita se snaží šířit povědomí o well-beingu, jen občas trochu zkresleně. Třeba na sociálních sítích to trochu romantizují,“ zakončuje své dojmy.
Stovky zájemců
„Zájem o služby je veliký, ať už se jedná o preventivní psychoedukativní aktivity nebo poradenství. Ty využívají stovky studentů každý semestr, konkrétně cca 850 osob,“ přiblížil Sajbot. Ačkoliv univerzita disponuje vysokým počtem poradenstva i terapeutů a terapeutek, stále má plné kapacity.
„Průběžně se snažíme reagovat na potřeby studentů a uzpůsobovat jim nabízenou podporu. To vždy nemusí znamenat navyšování kapacit, naším cílem ani posláním není suplovat zdravotnický, sociální či neziskový sektor, může se jednat také o zaměření na určitá relevantní a aktuální témata,“ dodal.
Mendelova univerzita v Brně
Také další brněnská univerzita nabízí pomoc pro své studenty, studentky a dokonce i absolventy a absolventky zdarma. V rámci zdejší poradny navíc konzultace může navštěvovat i veřejnost, pro tu jsou však sezení zpoplatněna. Pro studentstvo je k dispozici šest psycholožek, konzultace poskytují online i prezenčně a využít lze opět maximálně 10 sezení za akademický rok.
I zde je ale problém s vytížením. Na termín schůzky se momentálně čeká asi měsíc.
České vysoké učení technické v Praze
I ČVUT se rozhodlo poskytnout prostor, kde mohou vysokoškoláci a vysokoškolačky řešit své osobní problémy, krizové situace, mezilidské konflikty ve škole, v práci i v soukromí. Pomoc nabízí samozřejmě také zdarma a i pro zahraniční studenty*studentky v angličtině a ukrajinštině.
„V psychologické poradně máme osm poradců a poradkyň, z toho tři jsou zaměstnaní v Centru informačních a poradenských služeb a pět je externích,“ potvrdila pro Refresher Mgr. Klára Trávníčková, vedoucí CIPS na ČVUT. „Nároky na kapacitu psychologů se stále zvyšují, poptávka je neustále. Studenti mohou využít služby podle svých potřeb, nabídku počtu setkání v poradně omezujeme pouze v případě, že máme přeplněné kapacity a další zájemci by museli čekat déle než tři týdny,“ popsala dále Trávníčková.
Porozumění nechybí
„Zájem o psychologickou poradnu je stále velký a od covidu setrvale roste. Nárůst nyní není skokový, jako těsně po covidu, nicméně stále je,“ souhlasí s tím, že studenti a studentky pomoc hledají neustále. „Naše služby vylepšujeme neustále. Naším cílem není jen podpora v řešení problémů, které již nastaly, ale také v rozvoji měkkých dovedností studentů a ve zvyšování psychické odolnosti,“ sdělila.
Pro studenty pořádá univerzita i řadu akcí, které informují o tématech duševního zdraví a aktivit. V současné chvíli je většina přímé poradenské podpory na ČVUT podle Trávníčkové financována z rozpočtu univerzity. „Co se týče kapacit, věřím, že budeme mít dobrou podporu od vedení univerzity a pokud bude potřeba s kapacitami na poradenství pracovat, budeme moci na toto téma otevřít diskuzi,“ dodala.
Záchranná síť
Jednotlivé psychologické a terapeutické poradny tak fungují spíše jako záchytný bod pro studenty a studentky, kteří se ocitnou v nelehké životní situaci či nezvládají nové výzvy, které jim vysokoškolský život přináší.
Univerzitní poradny jsou tak vlastně takovou startovní čárou. Nabízí bezpečný prostor, kde se mohou studenti a studentky svěřit se svými obavami, pochybnostmi či vyčerpáním. Často tak jde o jejich první zkušenost s péčí o psychické zdraví. I když nenahrazují dlouhodobou terapii, dokážou pomoci včas rozpoznat problémy a nasměrovat studentstvo k dalším formám péče.
Česko se potýká s nedostatkem psychologů*psychologiček a terapeutů*terapeutek. Není se tedy čemu divit, že jsou kapacity poradenství na školách přeplněné do maxima. Poradenská centra tak mohou mladým lidem pomoci se zorientovat v životě, promluvit si o svých problémech a udělat tolik potřebný první krok. Zároveň ale samozřejmě není jejich úkolem suplovat nedostatek terapeutické péče u nás.
Jejich role má své limity. Problém s přetížením je systémový a školy samy ho nevyřeší. Je proto nezbytné, aby stát i univerzity dlouhodobě investovaly do péče o duševní zdraví mladých lidí, nejen formou krizové pomoci, ale také prevencí, vzděláváním a otevřenou komunikací o psychických obtížích.
