Okolo Ornelly je v poslední době poměrně rušno a na povrch vyplouvají další záležitosti.
V tomto týdnu došlo k ostrému rozchodu kamarádek Agáty Hanychové a Ornelly Koktové, které spolu vedly úspěšný podcast. Kauza se propírala bulvárními médii. Nejen tento problém, ale i mnoho dalších se totiž začalo kupit poté, co Ornella na své narozeninové oslavě představila dokument o sobě, kde zazněly velmi překvapivé informace včetně rozvodu s Josefem Koktou.
Do situace si rýpla i modelka Aneta Vignerová, která se s Ornellou kamarádila, ale už tomu tak není. „Mně to přijde celé takové teatrální a nechce se mi nad tím trávit čas ani energii. Myslím si, že to vůči hostům nebylo fér,“ uvedla, když zavzpomínala na osudový večer.
Dále popsala zklamání z toho, jak se Koktová zachovala ke své podcastové parťačce. „Myslím si, že vůči Agátě to nebylo vůbec v pořádku. Když jsme tam seděly, tak jsme na sebe tak zvláštně koukaly a bylo tam vlastně jenom trapné ticho. Pak jsme tak nějak odešly a celé to bylo takové blbé,“ doplnila s tím, že pravděpodobně s Ornellou přerušila kontakt.
Možné soudní problémy
V dokumentu Ornella Life také zaznělo, že se manželé Koktovi rozvedli kvůli finančním problémům podnikatele Josefa, nadále ale spolu přitom žili, což by mohlo být problematické a soudně napadnutelné.
Další svízelnou situací je i to, že se v reality show, kterou zpeněžují za platební bránou, objevují jejich tři nezletilé děti. „Pokud přímo rodič připravuje nějaký pořad na sociální síti nebo v televizi, tak se tam míchají dvě role, role rodiče a role producenta. A to není dobře. Rodič by měl vždy upřednostnit zájmy dítěte, a ne zájmy hypotéky, svého konta a podobně,“ upozornil psycholog Jan Beer pro server Extra.cz s tím, že je dost možné, že děti v následujících letech mohou trpět traumaty vzhledem k účasti před kamerou.
„Až děti dospějí, tak mohou i úspěšně žalovat své rodiče, jak známe z medializovaných případů ze zahraničí, kdy dospělí potomci influencerů podnikli podobné kroky, protože je otcové a matky neuvážlivě vystavovali na odiv davům, a to bez jejich informovaného souhlasu, který jako děti nemohli dát s ohledem na svou rozumovou vyspělost,“ vysvětlil stejnému médiu advokát Jakub Drábek.
„Rodič je v podstatě povinen dítěti v jeho osmnácti složit účty, ukázat mu, jak hospodařil s jeho penězi, co dělal v jeho zájmu a podobně. Pokud se to dítěti nebude líbit, tak je to možný důvod žaloby. Zažil jsem už případ prošustrovaného dědictví, to je také možné i správné řešit, a v podstatě základ může působit podobně jako u řešení nevyplacených či nízkých honorářů,“ dodal v rámci právních následků, které by klidně mohly nastat.
