Čech na Islandu: Práci si tu najde každý, nejhorší je nuda mimo sezónu. Životní úroveň je tu skvělá, ale chybí mi McDonald's

Na Island se dostal trochu náhodou. Před dvěma lety tam pracoval jeho bratr, a když hledali brigádníky na sezónu, nabídl místo Jakubovi. Jakub chtěl původně na Islandu strávit jen tři měsíce, nakonec se rozhodl zůstat déle.

Jeho zkušenosti může zúročit každý, koho by ostrovní severská země zaujala a chtěl by se sem podívat nebo si rovnou něco vydělat. Jak jednoduché či těžké to je, s jakou životní situací na místě počítat a co Jakuba motivuje zůstat na Islandu ještě nějakou dobu, se dozvíš v rozhovoru.

 
Proč jste se rozhodl na Islandu zůstat?

Mě v Česku momentálně nic neváže, takže jsem se rozhodl zůstat. Nicméně já už jsem byl dvakrát na půl roku v Kanadě, půl roku jsem žil v Anglii, takže mě baví cestovat a pracovat v zahraničí. Je to dobrá šance našetřit nějaké peníze a použít je buď na nějaké další cestování, nebo je uložit. 

Co se týká peněz, je zde mnohem vyšší životní úroveň, což je také jeden z hlavních faktorů. Druhým je skvělá parta lidí, která se nám tu sešla. A žije se tu hezky.

Vy jste mi říkal, že pracujete jako číšník. Proč jste se rozhodl pro toto povolání?Že mi to brácha nabídl, byla náhoda, ale i v Praze jsem brigádničil za barem. Baví mě bavit se s lidmi, mám to rád. I když je to občas fuška, tak je to zábava. Určitě by mě to bavilo víc než práce na farmě, než, když to tak řeknu, přehazovat hnůj na farmě.

Jakubův islandský pracovní kolektiv:

Stačí vám na práci číšníka na Islandu angličtina?

Určitě. Zatím umím islandsky jen pár slov. Navíc drtivá většina domácích mluví alespoň trochu anglicky, většina však perfektně jako celá Skandinávie. Zde se dokonce ani nedabují filmy či seriály a všechno je otitulkované, takže mají angličtinu odmalička i v televizi. Úroveň jazyka je skvělá, domluvím se i s osmdesátiletým člověkem. Sám jsem možná narazil za celou dobu na tři osoby, co anglicky neuměly.

Islanďané jsou na to navíc zvyklí. Nerad bych vám lhal, ale celá třetina přistěhovalců na Islandu jsou Poláci, pracuje zde spousta lidí ze zahraničí a je normální, že v hotelech a restauracích dělají cizinci, kteří islandštinu neumí. 

Vy jste si našel práci specificky přes rodinu. Je jinak těžké získat zaměstnání na ostrově?

Určitě ne. Když je třeba, přijede sem mnoho sezónních pracovníků. Nedávno jsem četl článek, že na Island přijede za rok 2,5 milionu turistů. Což je na to, že zde žije 350 tisíc lidí, docela dost. 

Zejména na léto, od června do srpna nebo září, se nabírá velké množství pracovníků. Ale i celoročně se zde dá sehnat práce. Zejména na pozicích, jako mám já, nebo dále v hotelech, restauracích, jako housekeeping nebo na farmy. Když člověk trochu pátrá na Facebooku nebo na internetu, tak práci najde.

Jaký je nejefektivnější způsob, jak si práci na Islandu najít? Je dobré to vzít přes nějakou agenturu, nebo to udělat na vlastní triko?

O agenturách jsem od nikoho neslyšel. Vím, že dobře fungují skupiny na Facebooku. Těch je pár. Island má i obrovský webový pracovní portál, kde se dá něco najít. Zejména v sezóně je to fakt jednoduché a kdo sem chce přijet pracovat, tak si místo najde.

Mám pocit, že čím dál víc Čechů, minimálně z mého okolí, se na ostrov v poslední době vydává. Zlepšily se pracovní podmínky, nebo to jen tak vychází?

Pracovní podmínky budou víceméně pořád stejné. Existují zde unie, což je obdoba našich odborů, které stanovují minimální mzdu a pracovníky vcelku chrání. Zaměstnavatelé musí dodržovat určitá pravidla. Ne jak v Česku, kde vám dají stovku na hodinu a konec.

Práci může člověk najít i na farmě.

Dodržuje se tu minimální mzda, jsou tu přísná pravidla a dle mého názoru dobré podmínky. Každoročně se zvedá počet turistů, což znamená čím dál větší potřebu zaměstnanců, a to, že registrujete více Čechů, může být asi tím, že se to v Česku víc rozkřiklo a jezdí sem rádi. Porovnání ale v ruce nemám.