Australský legendární filmař George Miller natočil další snímek ze světa Šíleného Maxe. Vyplatí se na něj vyrazit do kina?
Jsou filmy a pak jsou FILMY. Do té druhé kategorie bych bez debat zařadil právě snímek Šílený Max: Zběsilá cesta z roku 2015, se kterým tehdy 70letý režisér George Miller překonal veškerá možná očekávání a vytvořil spektakulární audiovizuální zážitek, jenž vznikne možná tak jednou za dekádu. Šokující to bylo mimo jiné i proto, že od roku 1998 tento australský filmař poslal do kin pouze filmy Babe 2: Prasátko ve městě, Happy Feet a Happy Feet 2. A jakkoli jsme příznivci malých roztomilých tučňáků, k levelu filmařiny na Zběsilé cestě měly tyto dva animáky fakt daleko.
Každopádně Fury Road, jak se v originálu film jmenuje, svedl dohromady dvě velice rozdílná, přesto extrémně talentovaná individua Toma Hardyho a Charlize Theron, kteří se na place mnohdy vyloženě nenáviděli, jenom aby všechna jejich frustrace, vztek a osobní nevraživost posléze vybublaly ven, jakmile se zakřičelo: „Akce!“ A jejich následné skvělé herecké výkony tu celkovou jedinečnost tohoto snímku pouze podtrhly. Jeden ikonický moment střídal druhý, megalomanská akční stránka spolu s hudebním podkresem Toma Holkenborga (Junkie XL) tomu konstantě dodávaly grády a člověk z kina odcházel s bradou na zemi a dvěma jedinými myšlenkami. Že tento postapokalyptický opus magnum musí vidět co nejdřív znova a že se Miller co nejdřív musí pustit do pokračování.
Na to jsme nakonec čekali dlouhých devět let a ve finále to vůbec není pokračování, ale prequel odehrávající se několik let před událostmi Zběsilé cesty sledující strastiplnou pouť titulní Furiosy, již si v tomhle filmu zahrála vycházející herecká hvězda Anya Taylor-Joy. Tu pak doplnil ještě Chris Hemsworth spolu s Tomem Burkem. No a před námi je teď pouze jediná otázka. Dokázal to Miller zas?
Úplně jiný film
Hned zkraje je třeba říct, že Furiosa je velmi odlišný typ filmu. Je rozdělená do pěti kapitol, má dlouhou expozici s představováním postav i ústředního konfliktu. Hlavní herečka se v ní pak neobjeví prvních 45 minut, taky akční hody dávkuje mnohem pečlivěji a vždy tak, aby posouvaly samotný děj. Nedochází zde k až tak intenzivním momentům, jako byla kupříkladu bouře ve Zběsilé cestě. No a především tu chybí Max Rockatansky, takže je nutné představit nové šťavnaté charaktery, se kterými divák rád stráví další dvě a půl hodiny svého života.
Přesně to scénář dělá od samotného začátku, kdy sledujeme maličkou Furiosu, kterak je unesena bandou nájezdníků a její matka se vydává na její záchranu. Dlouhá honička s promyšlenými zastávkami, kdy postupně ubývající nájezdníci musí ničit stroje svých zesnulých kolegů, přenášet palivo nebo se vypořádat s odporem mladé, přesto už sympaticky vynalézavé Furiosy, je jen jedním z mnoha příkladů, kdy je v podstatě každá scéna a každá sekvence promyšlená do posledního technického detailu.
To samé potom platí i o budování světa a rozšiřování mytologie ságy Šíleného Maxe. Po celou dobu filmu jsem přemýšlel nad tím, jak skvělé bude film pustit někomu, kdo doteď neviděl jediný snímek z této série, a poté pokračovat právě Zběsilou cestou. Furiosa totiž dodává život a hlavně smysl světu, o němž jsme předtím příliš nevěděli. Najednou se dozvídáme vše podstatné o Pustině, fungování Citadely, dokonce už v úvodním voiceoveru posloucháme, jak se vlastně svět sám přivedl do záhuby. Od začátku je to poutavé, vtahující a informace a důležité prokrvování veškerých postav a míst krásně gradují až do konce, kde film plynule naváže na události Zběsilé cesty.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jaký je Chris Hemsworth v roli záporáka.
- Jestli se Anya zvládla převtělit do ikonické role Charlize Theron.
- Který technický aspekt je na filmu nejpovedenější.
- Kdo si film užije nejvíc.
- Jestli je Furiosa stejně dobrá jako Šílený Max: Zběsilá cesta.
