Rivalové líčí milostný trojúhelník kolem Zendayi, v němž se bojuje na kurtu i mimo něj.
Luca Guadagnino svůj specifický styl nezapře. Italský režisér snímků Dej mi své jméno, Suspiria, Do morku kostí nebo čerstvé novinky Rivalové se Zendayou, Mikem Faistem a Joshem O’Connorem se vyžívá v detailech na upocená těla i tváře svých protagonistů, lascivní vizuální stránka mu nikdy není cizí a mezi jeho stěžejní témata patří láska a všechny její formy.
Tohle vše se pak sešlo i v jeho zatím posledním snímku, který vypráví o milostném trojúhelníku z prostředí profesionálního tenisu. A my ti teď povíme, jestli bys na něj měl*a vyrazit do kina, nebo si můžeš v klidu počkat, až bude třeba online.
Příběh se točí okolo mladé nadějné tenistky Tashi Donaldson (Zendaya), kterou před mnoha lety začali balit dva talentovaní, mírně pubertální a velmi nadržení tenisoví kamarádi Art (Faist) a Patrick (O'Connor). Snímek scenáristy Justina Kuritzkese vám tohle ovšem neservíruje tak úplně chronologicky. Místo toho začíná na konci, když spolu Art a Patrick hrají na jednom malém „challengers“ turnaji, jehož vítěz nezíská ani závratnou sumu peněz, ani slávu jako třeba na daleko prestižnějším US Open. Hned zkraje tak film vlastně říká, že se zase o tolik nehraje, jenom aby se tě následně snažil celou dobu přesvědčit o opaku.
Proč tam oba (již bývalí) kamarádi jsou? Co se mezi nimi během let přihodilo? A s kým z nich nakonec Zendaya skončí, přestože už se za jednoho mezitím stihla provdat? To a víc se divák dozvídá až v rámci hromady flashbacků rozsekaných na krátké úseky a epizody ze života téhle žhavé trojice. Některé flashbacky pak dokonce mají své vlastní flashbacky pro ten extra matoucí efekt, který ve filmech máme všichni tak moc rádi.
Guadagnino chtěl naprosto očividně natočit tu nejemocionálnější a nejdrásavější tenisovou bitvu, jakou šlo vymyslet. A v posledních pěti minutách filmu se mu to i daří. Kamera se ke konci postupně doslova utrhne ze řetězu, míček létá ze strany na stranu, někdy se kamera dokonce stane oním míčkem, a tak létá po kurtu a zábavně přitom rotuje, jindy se vtěsná pod antuku a snímá odrazy míčku od země, no a nechybí dokonce ani záběry z první osoby, kterak nervy šrotující tenisový match začíná gradovat.
Už ani Zendaya si není jistá, zda se bude natáčet třetí řada Euforie
19. dubna 2024 v 17:24
Atmosféra na kurtu je přitom neskutečně napjatá, diváci nedýchají, těla obou tenistů sotva stíhají generovat nové kapky potu, které kamera opět stylově ve zpomalených záběrech sleduje padat k zemi. Celé to zkrátka vypadá náramně dobře, a kdyby takoví byli Rivalové po celou dobu, jsem připraven je bez váhání označit filmem roku. Jenže nejsou.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Co bychom Rivalům vytkli.
- Dokázal si snímek udržet naši pozornost po celých 131 minut stopáže.
- Ve kterých momentech film působí „nadrženě“ a dává to příběhu smysl.
- Jestli ti můžeme Rivaly s čistým svědomím doporučit.
