Stejně jako většina Evropanů a Evropanek jsme se o víkendu probudili a hodiny ukazovaly o hodinu více. Přestože je její efekt na úsporu energie sporný, změny času se stále držíme. Proč?
Až 84 procent Evropanů je přitom proti. V Bruselu se zrušení změny času probírá už od roku 2018, kromě nepopularity také kvůli zdravotním dopadům na naše těla.
Podle vědeckých studií může změna narušit naše nastavení na sluneční světlo, což může mít za následek třeba nedostatek spánku, píše DW. ČTK zase poukazuje na statistiky, podle kterých po jarní změně času kvůli nevyspání řidičů roste riziko dopravních nehod.
Letní čas se v Česku poprvé zavedl v letech 1915 a 1916. Znovu se vrátil za druhé světové války, lidé si přeřizovali hodiny mezi lety 1940 a 1949. Potřetí se zavedl za energetické krize na konci sedmdesátých let, tehdy letní čas trval půl roku. V roce 1996 jsme se připojili ke zvyklostem Evropské unie, kdy letní čas trvá sedm měsíců, tedy od poslední březnové neděle do poslední neděle v říjnu.
Původně se změna zavedla hlavně kvůli úspoře energie, ale jak pro DW vysvětlila například Ariadna Güell Sans, zástupkyně ředitele Iniciativy pro využívání času, je sezónní přepínání hodin v rozporu s původním cílem.
Evropská unie ho chtěla zrušit už v roce 2018. Návrh prošel Evropskou komisí i Parlamentem, jenže země se nedohodly, jaký čas vlastně zachovat a kdy ho zrušit, a tak se zrušení zablokovalo, shrnují Euronews.
Letos si ale přebere evropské předsednictví Polsko, které plánuje návrh vrátit na stoly bruselských úředníků. „Plánujeme neformální konzultace s členskými státy, abychom zjistili, zda je ještě možné návrh předložit,“ uvedlo polské předsednictví pro DW.
Tak uvidíme, kdy hodinky přeřídíme opravdu naposledy.
