Ještě týden po finále White Lotusu se to na internetu hemží zklamanými reakcemi. Taky ti přišlo, že třetí série tak nějak nelotusovala?
Internet spekuluje, jestli se koncept White Lotusu prostě už nevyčerpal. Ne každý příběh je zábava sledovat víc než dvakrát, a přestože se postavy i místo děje mění, v jádru jsou si všechny řady White Lotusu strukturou nebo smrtícím finále podobné.
Mám trochu jiný názor – koncept pořád nechává spoustu místa pro fantazii a nové nesnesitelné postavy v různých stupních existenciální krize. Třetí řada podle mě s publikem neklikla, prostě protože nebyla moc dobrá.
Postrádala spoustu trademarků, které si fan base série oblíbila. Nekončící napětí. Proplétání příběhů různých postav naprosto nečekanými způsoby. Emocionální cliff hangery, které tě nenechají spát. Proto sbírá jednu zklamanou recenzi za druhou –od Guardianu přes Forbes a Independent po nespočet vláken na Redditu a povzdechy na filmových databázích. Na řádcích níž vysvětlujeme proč.
1. Málo dramatu
Třetí série byla prostě poněkud… prázdná. Pojďme si zavzpomínat na Tanyu (Jennifer Coolidge) s Portiou (Haley Lu Richardson) z druhé řady. První dvě epizody se nesly v duchu jejich konfliktu. Dámy právě dorazily na slunnou Sicílii, aby se Portia musela schovat v pokoji a pokud možno vůbec nevycházet. Manžel Tanyi totiž netušil, že si s sebou přivezla osobní asistentku, takže Portiu čekalo hotelové domácí vězení.
Zároveň se v prvních dvou dílech každé z hrdinek rozehrála vlastní linka: Portia se potkala s Albiem (Adam DiMarco) a Tanya prožila svůj vysněný italský den po boku Grega (Jon Gries), aby se následně dozvěděla, že ji na dovolené nechá samotnou.
Jenomže Portia záhy potká nový love interest (Leo Woodall) a Tanya zase narazí na záhadnou skupinku elegantních gentlemanů. Ve čtvrtém díle už se u baru nové páry Portia-Jack a Albie-Lucia předhánějí, kdo vypadá zamilovaněji a Tanya přijímá pozvání na plavbu s novými přáteli. Děj je v polovině a nabírá úplně nový směr.
Plavba, párty v honosném středomořském paláci, mafiánský milenec pro Tanyu. Portia odhalí divnou, temnější stránku Jacka a Tanya o něm objeví tajemství, které si radši nechá pro sebe. Jedna podezřelá věc se sčítá s druhou, až dospějí do finále, kdy Tanya rozkryje šílené spiknutí, zatímco Portia se octne bez telefonu v autě s podvodníkem, který ji veze neznámo kam.
Pojďme si teď linku srovnat třeba s Jaclyn (Michelle Monaghan), Laurie (Carrie Coon) a Kate (Leslie Bibb). Trojice úspěšných, bohatých a lehce afektovaných žen přilétá na dovolenou. Jedna z nich se ale o samotě při pohledu na své přítelkyně rozpláče. Jaká stará křivda asi vyplave na povrch?
V druhém díle si trio užívá drinky, slunce, jógu a přítomnost pohledného Valentina. Uplyne třetí díl: padne pár poznámek o Valentinovi a ženy se dál baví/opalují/popíjejí/jógují. Čtvrtý díl: rozhodnou se jít na párty. Jsme v polovině děje. Pátý díl: párty s Valentinem a jeho přáteli se pořádně rozjede a má nečekanou dohru. Šestý díl: o nečekané dohře se dozví Kate i Laurie. Sedmý díl: Laurie konfrontuje Jaclyn a po dávce gaslightingu odchází za vlastními plány, které ji neuspokojí. Osmý díl: trio rekapituluje svoje vzájemné vztahy.
Zatímco v druhé sérii jedna dvojice žen prožije každá dva milostné vztahy, asi čtyři vzájemné konflikty, procestuje tři různé lokality a nakonec se dostane do život ohrožující pasti, se kterou si každá musí poradit zvlášť, klimaxem příběhu Laurie a spol. je jedna ostřejší konverzace u stolu. Po ní se všechny sbalí a spokojeně odplují pryč.
Není to ale jenom otázka jedné dějové linky – všechny konflikty, které se v třetí sérii odehrávají, čitelně nastolila první epizoda. Nevznikly žádné nové – snad kromě loupeže, ale proč se jí proboha nikdo pořádně nezabýval? Byl by seriál výrazně jiný, kdyby se vůbec neodehrála? Spíš ne. Druhá, třetí a čtvrtá epizoda pouze opakují už řečené se zbytečnou doslovností. V pátém díle se odehraje nějaký ten bod obratu, například párty s Valentinem nebo ta, jak to nazvat, bromance? Jenomže i když by tyhle události mohly mít na postavy nějaký zničující dopad, vlastně jim jsou trochu jedno.
Nečekané zvraty, rychlé a přeskakování mezi linkami, které jsou pro White Lotus tak typické a krajní situace přijdou až v poslední epizodě. Je to skvělé finále, které konečně akceleruje tempo všech příběhů a krásně je zamotá. Kéž by šlo o epizodu číslo pět nebo šest a nemuseli jsme předtím sledovat tolik dějové vaty.
2. Některé postavy neměly žádný vývoj
Teď se pojďme podívat na takovou Chelsea (Aimee Lou Wood). V první epizodě narazila na emocionální nedostupnost svého partnera Ricka (Walton Goggins) a vytušila, že sem přijel s nějakými postranními úmysly. Pro útěchu si aspoň našla novou nejlepší kámošku (Charlotte Le Bon). Vypadalo to slibně.
Jenomže v šesti epizodách pak Chelsea v podstatě pořád dokola prožívá variaci téhož. Sice přihlížela ozbrojené loupeži, uštkl ji had a málem zemřela, ale ani tyhle brutální události neměly v podstatě žádný vliv na její emoční pohodu. Není otřesená, smutná nepochybuje o smyslu života ani není naštvaná na Ricka, který jednu nehodu přímo způsobil. Netrápí ji jeho chlad, nedostatek empatie ani to, že je mu to celé prostě tak trochu fuk. Dál den za dnem chodí polehávat na slunce, klábosit s Chloe a opakovat, jak strašně miluje Ricka komukoliv, kdo je ochotný poslouchat.
Málokteré jméno v obsazení mě tak potěšilo jako Aimee Lou Wood. Chelsea byla od první scény výrazná, měla rázný projev, zajímavou povahu a její lehce švihlá záliba v ezoterice nastavila dobrou komediální linku. Proč jí scénář nedovolil nějak se vyvíjet?
Takhle na snídani, večer v posteli, na výletě lodí – scény se mění, ale situace zůstává stejná – vnucuje Rickovi cheesy zamilované fráze a nijak ji netrápí jeho absolutní nezájem. Je z ní naprosto dutý charakter, který v příběhu funguje jenom jako „dramatické“ křoví pro Rickův vnitřní konflikt. Nemá žádná vlastní přání (tím myslím nezávislá na Rickovi), nechce jít na žádnou párty, nechce si užít plavbu lodí, nechce objevovat přírodu a dokonce nestojí ani o duchovno, přestože je generátorem náhodných ezo mouder.
Do vyprávění ji pak zapojuje hlavně zájem Saxona Ratliffa (Patrick Schwarzenegger). Při téhle zkoušce ale statečně obstojí a zopakuje nečekané – nemá o nikoho zájem, protože přece miluje jenom Ricka. Chelsea měla tolik příležitostí něco zažít a cítit. Mohla třeba odhalit něco o Gregovi. Mohla vystoupit z té nesnesitelně pasivní a vlastně v jádru dost tupé role, kdy čeká citovou odezvu od někoho naprosto nedostupného a tisíckrát klepe na ty stejné zabouchnuté dveře.
Její příběh nabral obrátky ve finále, ale vlastně nijak nezměnil tón. Chelsea opět figurovala spíš jako oživlá rekvizita, která jenom umožnila Rickovi důkladněji procítit tíhu vlastních rozhodnutí.
3. Další postavy postrádají vývoj
Tim Ratliff (Jason Isaacs) se dozvěděl, že je v průšvihu už na konci první epizody. Chvíli napjatě očekával každičké cinknutí telefonu a snažil se na dálku uhasit, co se dalo. Pak rezignoval. Nasypal do sebe tlumící prášky své ženy a vzal na sebe podobu němé zombie. Promluvil, jen když ho někdo přinutil. Hodně spal. Často si v hlavě přehrával stejné dilema. Probudil se vlastně až v osmé epizodě a rozhodl se konečně něco udělat.
Herečky Piper (Sarah Catherine Hook) je mi vyloženě líto. Její postavě hodil scénář několik šancí, kdy se mohla stát výraznější součástí děje. Dozvěděla se, že o ní má její bratr incestní průpovídky, ew. Na hodině jógy jí nějaký chlapík projevil nevítanou pozornost. Její odpor k Saxonovi eskaloval. Ani jednoho záchranného lana ale Piper nebylo dovoleno se chytit a zůstala tapetou v pozadí až do sedmé epizody, kdy začalo její klášterní dilema.
4. Několik scén vystřihli
Ještě před koncem třetí řady se objevilo několik zpráv o vystřižených scénách. Piper se měla dozvědět o incestní epizodě svých bratrů. Ve finální epizodě měla dokonce prožít milostnou scénu se Zionem. Víc prostoru původně dostala i Laurie, která přišla o krátkou scénu, kde vypráví o své nebinární dceři. Dialog se ale z politických (?!) důvodů nedostal do finální verze.
Těžko říct, jestli by vystřižený materiál nějak výrazně zahýbal vyzněním seriálu, ale pokud byly zásahy ve střižně zásadní, aspoň trochu by to vysvětlovalo, proč z některých zápletek zbyly jenom takové pahýly. A taky je to pozitivní myšlenka na závěr, třeba u White Lotusu vážně nejde o únavu materiálu, ale spíš o nepovedený pokus, ze kterého by se Mike White a další tvůrci mohli poučit.
Kde se bude odehrávat čtvrtá řada White Lotos? Mrkni s námi na možné lokace
11. dubna 2025 v 18:01
