Zmizela během pár minut na výletní lodi a skoro 30 let se nenašla. Přesto existuje spousta svědectví, že Amy Bradley stále žije. Jen údajně jiný a nedobrovolný život.
„Kdybyste chtěli někoho zabít, vezměte ho na palubu lodi.“ Takhle začíná thriller k novému dokumentu Amy Bradley Is Missing, který můžeš vidět na Netflixu. Případ 23leté Amy se dodnes řadí mezi největší záhady zmizení vůbec.
Všechno se stalo během pár minut. Táta Ron Bradley se asi v 5:30 ráno probudil, otevřel dveře na balkon a uviděl Amy, jak spí na křesílku s cigaretou v ruce. Moře pod nimi bylo klidné a čiré jako sklo, loď stála zakotvená nedaleko pobřeží Curaçaa – žádné vlny, žádné nebezpečí. Ron se otočil zpátky do postele a spal dál. O půl hodiny později, v šest ráno, se znovu probudil. Balkon byl prázdný. Amy nikde. Vzala si jen svůj zapalovač a cigarety.
Hledal ji v kajutě, na chodbách a všude uvnitř lodi. Jenže po Amy jako by se slehla zem. Od toho rána ji už nikdo nikdy neviděl. Tedy alespoň oficiálně.
Příběh, který se píše dodnes
Byl březen 1998. V té době 23letá Amy se vydala s rodinou na luxusní karibskou plavbu na palubě obrovské lodi Rhapsody of the Seas. Její otec Ron vyhrál výlet snů v práci, a tak se celá rodina těšila na výlet plný skvělé péče a zážitků. Amy sice byla zkušená plavkyně a dokonce chvilku pracovala jako plavčice, přesto měla z obrovské lodi pro 2000 lidí respekt a nebylo tajemstvím, že se bála výšek. Rozhodla se svůj strach překonat a užít si dovolenou naplno. Parťákem na cestě jí navíc byl její mladší brácha Brad, který se vrátil z vysoké, aby si užil společnost své rodiny. Luxusní loď vyplula 21. března 1998 na svou jízdu Karibikem.
V noci z 23. na 24. března loď kotvila u pobřeží Curaçaa – žádné otevřené moře, kde by mohlo hrozit nebezpečí. Všechno mělo být jako z katalogu – tyrkysová voda, párty, koktejly. Večer šla Amy tancovat se svým bratrem do klubu na lodi. Svědkové viděli, jak se baví se členy lodní kapely, konkrétně popíjela nejvíc s jedním z nich, s Alisterem „Yellow“ Douglasem.
Bavila se nejspíš dobře, protože v klubu strávila celou noc. Nad ránem se vrátila do kajuty jenom pár minut po svém bráchovi. Sedla si na balkon s cigaretou, popovídala s Bradem a usnula. Její otec ji ještě kolem páté ráno zahlédl, jak dřímá na křesílku. O malou chvíli později Amy zmizela neznámo kam.
Rodina začala hledat, nejdřív bez větších emocí. Přeci jenom, byla to velká loď. Ale po pár hodinách bylo jasné, že zmizení Amy nebude nic obyčejného, nic, co by se dalo vysvětlit nějakým běžným scénářem. Začala panika.
Panika přišla pozdě
Rodina Bradleyových okamžitě poprosila posádku, aby loď uzavřela a nikoho nepouštěla na břeh. Jenže management lodní společnosti Royal Caribbean Cruise Lines tvrdil, že na vydání nařízení pro celou loď je ještě moc brzy. Zákaz přišel až s několikahodinovým zpožděním, kdy většina cestujících už dávno opustila loď. Přitom čas neúprosně běžel. První hodiny, kdy je největší šance pohřešovaného najít, se propadly do moře.
Loď totiž po pár hodinách dorazila do přístavu na Curaçau. Bradleyovi zůstali na palubě a zoufale prosili úřady, ať prohledají každého, kdo loď opouští. Ani to se nestalo. Nikdo cestujícím nekontroloval doklady, zavazadla, nic. FBI sice případ převzala, ale prohledala jen loď – moře i pobřeží Curaçaa zůstalo v prvních hodinách víceméně bez systematického pátrání.
Pak nastalo ticho. Dlouhé ticho pro Amy i pro její rodinu. Pobřežní stráž hledala ženu čtyři dny, nasadila vrtulníky i radarové letadlo. Společnost Royal Caribbean si dokonce najala vlastní loď, aby pokračovala v pátrání. Začalo se prohledávat i pobřeží. Úřady nejdřív prosazovaly verzi, že Amy možná spadla přes palubu, nebo spáchala sebevraždu. Jenže vyšetřovatelé pak jasně řekli: „Neexistuje žádný důkaz, že by Amy – zkušená plavčice – spadla, byla strčena, nebo se zabila sama.“
Během vyšetřování začaly na povrch vyplouvat jen skromné detaily o oné noci, kdy určití svědci tvrdili, že se Amy kolem šesté hodiny ráno opět potkala se členem kapely Alisterem „Yellow“ Douglasem. Policie ho vyslechla, ale nic mu nedokázala. A ticho pokračovalo.
První svědectví, že Amy žije
Asi měsíc poté, co Amy zmizela, odjela její rodina přímo na Curaçao. Tam je zastavil místní taxikář s tím, že ji viděl — prý tam 24. března, v době, kdy se ztratila, pobíhala po parkovišti a zoufale sháněla telefon. Pamatoval si její zelené oči. Ty byly ale jasně popsané u popisu s odměnou. S podobnou informací přišla i další žena na ostrově. Jenže policie ani jedno ze svědectví nikdy nepotvrdila.
První velký zvrat přišel až o pár let později. Turisté ohlásili, že Amy viděli na pláži na Curaçau – vypadala prý zmateně a pohybovala se ve společnosti cizích mužů. Když se k ní chtěli přiblížit, muži ji rychle odtáhli pryč. V roce 1999 se objevila další stopa. Americký voják, který navštívil nevěstinec v Karibiku, řekl, že tam potkal ženu, která se mu představila jako Amy Bradley. Prosila ho o pomoc, ale než stihl cokoliv udělat, zmizela.
Na internetu koluje fotografie, na které je zachycena žena, která Amy až nápadně připomíná. Fotka z polaroidu byla nalezena v roce 1999 na benzínce na Floridě a zachycuje dvě ženy – jedna z nich vypadá velmi podobně jako Amy. Má stejné rysy, oči, tvar obličeje i piercing v obočí. Je na ní vidět, že je svázaná a vypadá vyděšeně. Fotku dostala Amyina rodina v anonymním emailu v roce 2005 a její rodiče věřili, že jde skutečně o jejich dceru.
Policie ani FBI ale nikdy nepotvrdily, že by šlo opravdu o Amy. Fotka nebyla dostatečně kvalitní pro jednoznačné potvrzení a žádná stopa nikam nevedla. V jednu chvíli se dokonce objevila informace, že žena z fotky byla identifikovaná jako úplně někdo jiný – ale i to zůstává nejasné a nepotvrzené. Od té doby přišly další tipy – fotky ženy nápadně podobné Amy, anonymní vzkazy, že žije v sexuálním otroctví nebo v zajetí. Mnozí další lidé ji údajně viděli ve společnosti mužů na pláži či v restauraci. Nic z toho se ale nikdy neprokázalo.
Rodina to nikdy nevzdala
Rodiče nikdy nepřestali Amy hledat. Zaplatili soukromé detektivy, objížděli Karibik, šli s příběhem do médií, prosili o pomoc FBI, nabídli odměnu. I skoro po třiceti letech doufají, že Amy pořád žije. A že jim jednoho dne zaklepe na dveře. Amy byla 24. března 2010, dvanáct let po zmizení, prohlášena za mrtvou, bez svědků a bez nalezeného těla.
Jak jsme psali na začátku, mrazivý případ se vrací díky novému dokumentu na Netflixu. Režisér slibuje nová svědectví, nové teorie a odhalení. Možná se tak konečně dozvíme, kde by Amy mohla být.
