Skynet se prý stane realitou a my jeho podstatnou součástí. Zmizí nemoci a naše těla nám umožní vyměňovat poškozenou končetinu za novou. Takto vypadá náš osud podle jednoho z největších mozků ze Silicon Valley.
Pokud bych měl říct jméno nejšílenějšího člověka, jaký žije na této modré planetě, bez jakýchkoliv pochyb to bude Ray Kurzweil. 68letý americký vizionář a vynálezce, který již nějaký ten rok pracuje pro internetového giganta jako hlavní futurolog, má totiž tak šílenou představu o naší blízké budoucnosti, že ho mnozí nejraději označují za konspirátora či blázna. Ray však nezůstává pouze při řečech a proto se to, co tvrdí, svými činy snaží i skutečně dokázat a zrealizovat. Umožňují mu to podmínky v Google, kde je jeho náplní přinášet technologické inovace. Inovace, které změní nejen naši společnost k nepoznání, ale také každého jednoho člověka a přetransformují nás na něco mnohem dokonalejšího. A nejlepší na tom je, že drtivou většinu z těchto pokročilých technologií máme příležitost již nyní vidět v současných sci-fi filmech z Hollywoodu, ačkoli si to téměř nikdo z nás vůbec neuvědomuje. Náš svět prochází postupem času pomalými, ale výraznými změnami. To, co bylo v roce 1916 považováno za něco nereálného, je v roce 2016 považováno za samozřejmost. A to, co v roce 2016 považujeme za nereálné, může být za několik desítek let normální součástí běžného života každého jedince.
Ray Kurzweil již jako 17letý napsal počítačový program s kapacitami tvořit hudbu a rovnou s ním vyhrál i prestižní vědeckou cenu, která mu zajistila návštěvu Bílého domu ve Washingtonu. Po ukončení studia na MITu se začal živit prodejem vlastních vynálezů, přičemž stojí za zařízením pro slepé lidi, které dokáže číst tištěný text a převést ho na zvuk. V roce 1980 zase vyhotovil vůbec první elektronickou hudební klávesnici schopnou imitovat zvuk tradičního klavíru a proto je občas možné vidět jeho příjmení na dnešních syntezátorech. Momentálně patří mezi velké fanoušky singularity, tedy hypotetické události, kde naše schopnosti a možnosti rozšíří umělá inteligence spolu s dalšími technologickými výdobytky do takové úrovně, že se z nás stanou jakýsi nadlidé. A to je noční můrou každého zastánce přirozené evoluce nebo církví, které by v takovém případě ztratily veškerou moc. Symbióza našeho biologického těla s technologickými vymoženostmi by nám navíc umožnila uložit vědomí na pevný disk a oživit prostřednictvím něj jiné, tentokrát už ale robotické tělo bez postupného stárnutí, a to z nás má udělat nesmrtelné bytosti. Pokud si to neumíte pořádně představit, něco podobného bylo vyobrazeno i ve filmu Chappie. Ray přitom své futuristické myšlenky nastínil v knize The Singularity is Near nebo v úspěšném kousku The Age of Intelligent Machines, kde píše o vzestupu umělé inteligence, biotechnologie a fyzických robotech, která nás prý čeká.
O vizi týkající se budoucnosti lidské civilizace a její evoluce povyprávěl v čerstvém rozhovoru pro magazín Playboy, kde se zaměřil i na svět kolem roku 2029, čili období, kdy podle něj začnou pokročilé zdravotnické technologie pomaličku prodlužovat náš věk. A jelikož budou každým jedním rokem stále lepší, odrazí se to i na neustále větších délkách našich životů, až z nás udělají doslova nesmrtelné. „Začněme genetikou, která je dnes nazývána biotechnologií. Ta začíná přinášet revoluci do klinické praxe a později kompletně přetransformuje zdravotnictví, což se odehraje během jedné nebo dvou dekád. Začínáme přeprogramovávat zastaralý software života - 23 tisíc malých programů, které máme v našich tělech a které nazýváme geny. Programujeme je tak, abychom odstranili nemoci či stárnutí.“
„Propojujeme se s pomocí nebiologických technologií. Probíhá to už v těchto dnech. Myslím tím, že tento malý Android telefon, který nosím na mém opasku, není momentálně v mém těle, jde však o nepodstatný rozdíl. Je totiž součástí toho, kdo jsem, ne telefon doslovně, ale připojení ke cloudu a ke všem zdrojům, ke kterým mám přístup.“
Na otázku, zda nám nedává příroda dostatečně mnoho, odpověděl: „Máme limitovanou kapacitu v našem mozku. Je minimálně milionkrát pomalejší než výpočetní elektronika.“
Technologie z nás také udělají vtipnější, inteligentnější, krásnější lidi a stejně tak poznáme zajímavější formy komunikace. „Kolem roku 2030 budeme mít nanoboty schopné neinvazivně vstoupit do našeho mozku v hlavě skrz kapiláry, připojit se k neokortexu (což je mozková kůra) a propojit tak syntetický neokortex, což funguje stejně jako v cloudu. Takže nabudeme další neokortex, přesně tak, jako jsme si vytvořili dodatečný neokortex před dvěma miliony let, a budeme ho používat přesně tak, jak používáme přední kortex: na přidání dalších úrovní abstrakce.“
„Vysvětlím to na příkladu, kde bych náhodou potkal mého šéfa v Googlu, Larryho Page. Měl bych tři sekundy na to vymyslet něco moudrého, co mu v dané chvíli řeknu, a 300 milionů modulů v mém neokortexu to nezkrátí. Potřebuji miliardu modulů na dvě sekundy. Umožní mi to přístup ke cloudu, přesně tak, jak můžeme přistupovat k dodatečnému výpočtu v cloudu pro náš mobilní telefon, a pak budu schopen říci tu správnou věc.“
Důležitého milníku dosáhneme podle Raye až kolem roku 2045, protože vývoj technologií nabude takovou úroveň, že umělá inteligence bude na nesrovnatelně vyšší úrovni, než inteligence dnešních lidí.
