Země na jihovýchodě Asie toho skrývá mnoho.
Po delší odmlce jsme zpět s naší sérií toulající se po světě a odhalující zajímavosti jednotlivých zemí. Naší další obětí se stal Vietnam, jedna z nejvíce fascinujících zemí jihovýchodní Asie, která si v posledních desetiletích prošla například dlouhou krvavou válkou, ale i rychlým ekonomickým růstem a turistickou explozí.
Manželský certifikát
Statistiky se různí, ale hovoří jasnou řečí. Desítky procent manželství v dnešní době končí rozvodem místo toho, aby zamilovaní zůstali sví až do smrti. Ve Vietnamu proto už dlouho platí pravidlo, že lidé toužící po manželském svazku musí kromě klasických záležitostí jako sál, kněz či květiny navštívit i nemocnici nebo ambulanci lékaře, který je oprávněn vydávat certifikáty o tom, že člověk nemá žádné mentální problémy a je způsobilý k manželskému svazku. Certifikát mimo jiné potvrzuje i to, že člověk si je vědom svého jednání a odpovídá za něj výhradně on sám, což v kombinaci s potvrzením o mentální způsobilosti uzavřít manželství napomáhá tomu, aby se lidé ve Vietnamu nebrali jen tak ze zábavy nebo příliš rychle. Možná by se něco podobného uchytilo i v Česku.
Americká či Vietnamská válka?
Jeden z nejdelších válečných konfliktů v novodobých dějinách světa všichni svorně známe pod názvem válka ve Vietnamu. Komunistický Severní Vietnam tehdy dlouhých 19 let vzdoroval útokům Jižního Vietnamu a jeho spojenců v podobě Spojených států amerických či Austrálie, ale komunisté to nakonec zvládli a dodnes jejich režim ve Vietnamu kvazi funguje. Vietnamská válka se však v samotném Vietnamu nikdy nenazývala Vietnamskou. Protože Američané do konfliktu rychle nasadili svou armádu, vietnamští obyvatelé tento konflikt začali nazývat Americkou válkou a kdyby ses tak dnes zeptal Vietnamců, co si myslí o Americké válce, hned by věděli, o čem je řeč.
Horké prameny
Vietnam je zemí mnoha přírodních krás a úkazů, vždyť za všechno snad hovoří největší jeskyně na světě, o které jsme psali již dříve, ale zajímavým místem by mohly být i přírodní horké prameny s názvem Binh Chau, které kromě blahodárné vody dokáží návštěvníkům i zpříjemnit relaxační chvilku zábavnou momentkou. Teplota nejžhavějšího pramene totiž dosahuje až 82 stupňů Celsia a mnozí lidé si do nich vezmou i vajíčka, která se při této teplotě dokáží za 10 či 15 minut uvařit. Samozřejmě, že o dostupnost vajíček se starají správci pramenů a člověk si do nich nemůže vzít jakékoliv vejce, které najde někde u pouličního prodavače, takže o nějaké zdravotní komplikace spojené s touto tradicí se není třeba obávat.
Jeden z nejzachovalejších přístavů v Asii
Množství památek patří do seznamu chráněných míst UNESCO, ale vietnamské přístavní městečko Hoi An se může z nich pochlubit skutečně bohatou historií. Jeho umístění na východním pobřeží Vietnamu ho předurčilo k tomu, aby se z něj stala obchodní křižovatka a již v 1. století našeho letopočtu to byl největší přístav v celé jihovýchodní Asii. V průběhu následujících staletí odsud místní obchodníci kontrolovali například většinu obchodu s kořením a postupně někdy v 16. až 17. století sem začali přicházet kolonizátoři z evropských zemí jako Portugalsko či Nizozemsko. Na místě byla značná i japonská či čínská přítomnost, ale vietnamský přístav nakonec zvládl veškerý tlak a do dnešních dnů zůstává významným pobřežním místem, kam připlouvají obchodní lodě z celého světa.
Zátoka tak krásná, že ji zařadili na seznam UNESCO
Vietnamská Dračí zátoka patří mezi nejkrásnější místa na světě. Nejeden turista by byl schopen vydat se až do této jihovýchodní asijské země jen kvůli chvilkovému pohledu na zátoku tisíců ostrovů. Zátoka mimo jiné patří i do seznamu kulturního dědictví UNESCO, ale stejná organizace ji stihla zařadit i mezi „Nových 7 přírodních divů světa“, což už nepochybně svědčí o tom, že návštěva tohoto místa skutečně stojí za to. Už ani lety do Vietnamu v tomto období nejsou až tak drahé, jak někdy bývaly, a proto vezmi svoji přítelkyni/přítele a prožijte příští letní dovolenou v přírodním zajetí krásy.
Smutný pohled na pěstování oříšků kešu
Oříšky kešu se v posledních letech dostávají stále více do povědomí lidí a někteří z nás by si bez nich neuměli představit chutnou pochoutku na konci dne. Realita toho, jak se tyto chutné oříšky dostanou z místa svého růstu až do tvé dlaně, je však mnohem temnější, než bys mohl předpokládat. Vietnam patří spolu s Indií mezi úplně největší exportéry kešu oříšků na světě a pravdou je, že vietnamské kešu se v médiích často nazývá i „krvavé kešu“. Jihovýchodní asijská země si totiž uvědomuje důležitost této plodiny, a tak zaměstnává jako sběrače například trestance v pracovních táborech, kteří nemají jinou možnost, než poslechnout příkazy a sbírat kešu často i bez rukavic. Kešu rostou v tvrdých obalech obsahujících nebezpečnou tekutinu, která je schopna zanechat na rukou sběračů doživotní jizvy, ale byznys je zkrátka byznys.
Když se do moře shazovaly vrtulníky za 10 milionů dolarů
Na vrcholu Vietnamské války v roce 1975 se americká letadlová loď USS Midway vydávala den co den do akce a plnila ty nejriskantnější mise, aby úspěšně sloužila jako základna pro letadla či helikoptéry evakující vysoce postavené obyvatele Jižního Vietnamu, který již téměř celý padl do rukou komunistického Severního Vietnamu . Jinak tomu nebylo ani v dubnu 1975, kdy se z vietnamského ostrova před nepřáteli rozhodl utéci i major Buang-Ly. Naložil do malého dvoumístného letadla Cessna O-1 Bird Dog celou svoji rodinu, čili sebe, manželku a pět dětí a když se mu podařilo úspěšně přeletět přes pozemní palbu nepřítele, vydal se na širé moře. Nevěděl, zda se k němu štěstěna neobrátí zády, ale naštěstí narazil na americkou letadlovou loď Midway. Američané se s letadlem nedokázali žádným způsobem zkontaktovat a na přistávací dráze se nacházelo příliš mnoho vrtulníků na to, aby major mohl přistát. Původně se měl pokusit přistát na vodě, jenže když Američané zpozorovali, že se v letadle nachází celá skupina lidí, toto řešení zavrhli a snažili se vyslat majorovi signál. Po několika pokusech je však kontaktoval samotný major a při přeletu jim shodil papírek s tím, že má palivo asi na hodinu letu a nejlepší by bylo, kdyby vrtulníky přesunuli na kraj, aby mohl přistát. Naneštěstí pro některé helikoptéry, pokud je stovky mužů na palubě nedokázaly přemístit včas, byl vydán rozkaz shodit je přes palubu i za cenu ztráty důležitých strojů. V moři přitom skončily helikoptéry za asi 10 milionů dolarů, ale vše nakonec dopadlo úspěšně a major Buang-Ly s letadlem na lodi přistál. Sklidil obrovské ovace a když se pak i s rodinou dostali do USA, posádka lodě Midway pro něj dokonce uspořádala finanční sbírku, která mu měla pomoci v začátcích života ve Spojených státech amerických.
Festival lásky
Vietnamská kultura obsahuje řadu zvláštností, kterým by běžný Evropan zpočátku asi nerozuměl a tradiční festival Khau Vai Love Market do této kategorie určitě patří. Jde o jakýsi veletrh, na kterém se lidé setkávají, aby si našli lásku, poznali potenciální ženichy a nevěsty a prezentovali se před světem v tom, co nejlépe ovládají. Samotný koncept trhu lásky vznikl na základě příběhu o romantickém vztahu dvou lidí ze znepřátelených kmenů. Kvůli vzájemné rivalitě byla láska dvou zamilovaných prakticky rozbitá, aby se předešlo krvavému konfliktu mezi kmeny, avšak oba zamilovaní přísahali, že každý rok se sejdou v přesný den, aby se znovu viděli a zavzpomínali na svoji lásku na neutrálním území. Přesně takto byl poprvé v roce 1919 festival lásky založen, a protože se do dnešních dnů těší obrovskému zájmu nejen domácích, ale i turistů, počkej si na příští rok datum konání Khau Vai Love Market Festival Culture Tourism Week a možná si i ty najdeš lásku svého života.
Světoznámé příjmení Nguyen
Vietnamská menšina se v posledních desetiletích houfně usazovala například i v Evropě, a pokud jsi celou tuto dobu nezaspal, určitě sis všiml, že množství vietnamských přistěhovalců se pyšní příjmením Nguyen. Označování každého Vietnamce jménem Nguyen se prakticky stalo již jakýmsi vtipem, ale víš vůbec, co za tímto příjmením stojí? Na začátek bychom si mohli říci, že téměř každý Vietnamec má tři jména a obvykle se používají obráceně ve srovnání s těmi evropskými. Vezměme si příklad politika Nguyena Tana Dunga. Jeho příjmení je Nguyen, jeho střední jméno zase Tan a naše křestní jméno zase Dung, přičemž ve vietnamských médiích ho běžně označují jménem Dung, i když v Evropě není běžné, že by se osobnosti v médiích označovaly výlučně křestními jmény. Přejděme tedy k příjmení Nguyen. Statistiky hovoří o tom, že přibližně 40 procent lidí ve Vietnamu má příjmení Nguyen, což je téměř 40 milionů obyvatel a jeho historie je také velmi pestrá. Předpokládá se, že příjmení Nguyen vzešlo z čínského příjmení Ruan nebo Yuen v dobách, kdy bylo vietnamské území pod nadvládou Číny a poté, co se moci ve Vietnamu na začátku 19. století chopila dynastie Nguyen, populace zažila explozi příjmení. Vládnoucí dynastie totiž své příjmení lidem dávala například za odměnu a zvláštní nebylo ani to, když se lidé uchýlili k oficiální změně příjmení kvůli tomu, aby se vyhnuli pronásledování či zatčení. Nguyenovi proto většinou ani jen nejsou příbuzní, jejich známé příjmení pouze postupem času vyplynulo z politické situace v jejich zemi.
Mauzoleum po vzoru Lenina
Návštěva Moskvy se nemůže obejít bez toho, aby se člověk nešel podívat na jednoho z největších bolševických revolucionářů Vladimira Iljiče Lenina. Jeho tělo je nabalzamováno a vystaveno v mauzoleu na Rudém náměstí, ale Lenin není jediný otec národa, jehož si obyvatelé připomínají v mauzoleu. Ho Či Min sloužil před i v průběhu druhé světové válku jako předseda vlády a po ní se stal vietnamským prezidentem, když slavnostně přečetl Deklaraci nezávislosti 2. září roku 1945 přímo na náměstí Ba Dinh v centru Hanoje. Prezidentské křeslo pak zastával až do roku 1969, kdy zemřel, a po jeho smrti se Vietnam rozhodl inspirovat mauzoleem Lenina a vystavit svého otce národa široké veřejnosti.
