Nejtmavější materiál, jaký byl kdy vyroben.
Již v roce 2014 přišla společnost Surrey NanoSystems s vynálezem nejtmavšího materiálu na světě, nazvali ho Vantablack. V březnu 2016 se však překonala a přišla s ještě tmavší verzí. To, jak moc je látka tmavá, se měří tak, že na ni zkrátka zasvítí, většinou laserem. Čím je věc tmavší, tím více světla absorbuje a méně odrazí zpět. Nic není až tak tmavé, aby pohltilo všechno světlo a také materiál z roku 2014 něco málo odrážel zpět – konkrétně 0,035 %. Nepochybně to tak dělá i ten nejnovější, ale jde o tak malou část, že se prostě nedá změřit přístroji.
To znamená, že pokud na ni zasvítí například laserem, na Vantablacku to vůbec nebude vidět, energie ze světla zůstane uvězněna v materiálu. Nyní si představ, že máš celý pokoj z této černé hmoty a rozsvítí v ní světlo. Žárovka by svítila, ale v pokoji by bylo přítmí, protože velké množství vyzařovaného světla by se okamžitě vstřebávalo.
Celý Vantablack je vlastně jakýsi zvláštní gel, kterým se tělesa potírají a skládá se z množství uhlíkových nanočástic. Pokud je někam naneseme, celý povrch se (samozřejmě v miniaturních měřítcích) změní na hrubý, a když do něj světlo narazí, začne se v nanočásticích zachycovat a mezi nimi odrážet, až se postupně absorbuje téměř celé. Vantablack je vyráběn s extrémní precizností – na centimetr čtvereční je umístěna přibližně miliarda nanočástic. A i když bys podobnou vychytávku asi chtěl mít doma, zatím se používá pouze v rámci laboratorních experimentů, takže si ještě pár let budeme muset počkat.
Porovnání Vantablacku s jinými černými materiály
Na Vantablack zkrátka nelze účinně posvítit!
