Dnes sice nejde o vytoužené místo k zahájení nového života, ale pro strůjce války ze strany Třetí říše šlo o zajímavou destinaci.
Kout světa plný divoké a rozmanité přírody, deštných pralesů, drsných podmínek či křesťanství a fotbalu. Jižní Amerika lákala mnohé lidi - turisty, ale i nacistické pohlaváry. Možná jste už jednou slyšeli příběh o tom, jak Adolf Hitler před koncem války uprchl do Argentiny, kde spokojeně dožil a zemřel někdy kolem, no, těžko říct. Podobné pofidérní historky raději nechme stranou a pojďme se podívat na skutečnosti, ke kterým reálně došlo. Proč mnozí nacisté utíkali právě sem, do Jižní Ameriky? Proč podnikali takové dlouhé a riskantní cesty do opačného koutu zeměkoule? Podobné dilema řešili i diskutéři na známé stránce reddit.com, kde dospěli k následujícím závěrům.
Prvním argumentem je fakt, že do Argentiny (právě ona je v podobných případech nejvíce zapojena) se během dávných desetiletí nastěhovaly početné skupiny Němců, kteří zabírají kolem 4 % současné populace s evropskými předky. Místní hory jim také připomínaly Alpy, což jim vyhovovalo a nevadily jim ani málo prozkoumané oblasti v různých částech země. Také sem přinesli mnoho investic či technického pokroku, vytvořili desítky firem a závodů, díky čemuž se Argentina stala jakousi velmi přátelskou zemí pro Německo. Nacistům vyhovovala i možnost snadno splynout s tamní německou komunitou. Dokonce i sám Jorge Luis-Borges (významný argentinský spisovatel) ve své eseji vzpomínal kladný vztah Argentinců k Němcům, možná i z výše uvedených důvodů. Další nespornou skutečností byla „panenskost kontinentu“ vůči průběhu největšího ozbrojeného konfliktu v dějinách. Myslíme to v tom smyslu, že jako jeden z mála nebyla příliš zasažena bombardováním, vražděním či destrukcí a ani spojenci zde neměli silné postavení.
Nacistům byly jistou mírou nakloněny i tamní režimy. Mnohé z nich například podporovaly i boj proti Sovětskému svazu či nabízely azyl. Ale například taková Brazílie již byla problémem, protože se v bojích druhé světové války se přímo angažovala. Svou roli jistě sehrála i hluboce zakořeněná přítomnost křesťanského náboženství, protože muslimské či hinduistické (nebo jiné) národy by je pravděpodobně tolik nepřijaly.
Mezitím v Buenos Aires (1938):
Vžijme se do jejich situace. No nešli bychom tam?
