Pouliční gangy, chudoba a epidemie cholery aneb největší slumy Afriky

Už od počátků civilizace si lidé stavěli přístřešky, které jim zajišťovaly bezpečí v noci a přes den je chránily před nepřízní počasí. Od chatrčí ze dřeva jsme se propracovali až k moderním honosným mrakodrapům a domovům, které nabízejí maximální komfort. Ne všichni obyvatelé naší planety však mají to privilegium vlastnit nebo si pronajímat rodinný dům či byt a miliony lidí tak každou noc skládají hlavu v primitivních přístřešcích. Jejich domovy často postrádají přívod elektřiny a žijí v naprosté chudobě, kvůli níž prakticky přežívají ze dne na den. Místa, kde se nachází pohromadě celé tisíce primitivních přístřešků, v nichž žijí až miliony lidí, se nazývají slumy. Hodně jich můžeme nalézt například v Jižní Americe nebo v jižní Asii, ale nejvíce se jich nachází na území afrického kontinentu. Představme si desítku těch nejpočetnějších, v nichž denně tisíce lidí trpí hlady a pro něž je cesta odtamtud více než obtížná. 

Agbogbloshie (Ghana)

Slum Agbogbloshie na jihu Ghany je obecně přezdíván Sodoma Gomora. Své přízvisko si vysloužil kvůli faktu, že jedná o jednu z největších (některé zdroje ji pokládají za největší) skládek na světě. Jedná se o centrum legálního i ilegálního skladování nefunkční a rozbité elektroniky, která je v místních podmínkách zakopávána, spalována nebo shromažďována v ohromných haldách. V tomto odpadišti Afriky bydlí desítky tisíc lidí, kteří se převážně živí prodejem kovu z vyhozených spotřebičů. Pohybují se však ve velmi toxickém prostředí a často se potýkají se závažnými zdravotními potížemi, které život na skládce elektroniky obnáší. 

Ezbet El Haggana (Egypt)

I oblíbená turistická destinace Evropanů má své obrovské slumy plné živořících obyvatel. Jejich počet je odhadován na více než jeden milion. Ve slumu často dochází k požárům kvůli ledabyle nataženým kabelům s elektřinou. Tisíce malých domečků nemají stabilní střechu a musí se spokojit s plachtami a provizorními řešeními. Více než 80 % domů navíc nemá vodovodní systém, a tak musí místní pravidelně chodit pro vodu. Slum, který se nachází u Káhiry, se neustále rozrůstá a problémem je krom nezaměstnanosti i vysoká kriminalita. 

Kibera (Keňa) 

Kibera je slum ležící na okraji Nairobi, hlavního města Keni. Jedná se o největší příměstský slum v Africe a počet jeho obyvatel je odhadován až na jeden milion. Naprostá většina místních vydělává za den méně než jeden dolar a významná část populace je nakažená virem HIV. Důvodem je naprosto minimální přístupnost základní zdravotní péče a značný počet znásilnění. V oblasti funguje několik škol, drtivá většina obyvatel si však nemůže vzdělání dovolit. Čistá voda je vzácností a v oblasti panují extrémně špatné hygienické podmínky. Většina obyvatel slumu navíc nemá přístup ani k elektřině nebo vodovodnímu systému. Keňská vláda se v roce 2009 rozhodla, že započne výstavbu bytových domů, kam obyvatele slumu postupně přestěhuje a nabídne jim pronájem za pouhých 10 dolarů za měsíc. Od té doby však projekt stále čeká na patřičná schválení a finance.

Korogocho (Keňa)

Korogocho v překladu znamená „stísněný ramenem na rameni“ a jedná se o dokonalý popis místní situace. Na ploše necelých dvou kilometrů čtverečních se tísní přibližně 200 tisíc lidí. Mísí se tady celkem 30 různých etnik a většina stojících budov je postavena z nalezených nebo již použitých materiálů. Většina místních žije v naprosté chudobě, ale přesto velmi často musejí platit pronájem místa, na němž bydlí. Panuje zde vysoká kriminalita a místo vlády rozhoduje jakási rada starších, jejíž moc je však spíše formální. Okolí v rukou drží především ozbrojené gangy. 

Makoko (Nigérie)

Tento slum se nachází u Lagosu, jednoho z největších měst Nigérie. Místní komunitu původně tvořili rybáři a v minulosti šlo o klasickou rybářskou osadu. Z důvodu přelidnění se však toto místo v průběhu let změnilo ve slum, který v současnosti obývá více než 90 tisíc lidí. Od roku 2006 toto místo fungovalo téměř jako samospráva. Nigerijská vláda se do záležitostí Makoka nemíchala a dokonce vznikly nezávislé policejní sbory. V červnu (júl) roku 2012 se však rozběhl program obnovy a vláda Nigérie dala části místního obyvatelstva 72 hodin na vystěhování. Následně byly jejich příbytky zbořeny a více než 3 tisíce lidí se ocitlo bez domova. Plán na přestavbu slumu se však do dnešního dne ještě nepodařilo celoplošně realizovat a lidé zde žijí stejně jako dříve. 

Mathare (Keňa) 

Mathare není jen jeden slum, nýbrž společné pojmenování pro několik slumů v okolí Nairobi. Dohromady v nich dle odhadů žije kolem 500 tisíc lidí, toto číslo se však může výrazně lišit od reality. Mathare je známé pro krvavou válku gangů, která proběhla v roce 2006. Výrazně totiž bují černý trh, na němž mají největší podíl ilegální výrobci oblíbeného alkoholického nápoje přezdívaného Chang'aa. K potlačování pouličního násilí přistupuje místní policie často ještě horšími způsoby než samotné gangy a během zásahů končí pod jejich rukama desítky životů.

Mukuru kwa Njenga (Keňa)

Jeden ze spousty slumů ležících u města Nairobi se stal nechvalně proslulým v roce 2009, kdy propukla epidemie cholery, která si vzala tisíce životů. V absolutní chudobě tady žije více než 100 tisíc lidí, kteří mají k dispozici zdravotní péči i školy, ale málokdo z nich si to může dovolit. Zářným příkladem pro místní chudinu je příběh fotbalisty Patricka Oboyi, který se z tamních podmínek vypracoval až na reprezentanta své země a jeden čas hrál i českou ligu za FK Fotbal Třinec.