Už během prvního dne si lidé vypůjčili více než 400 knih – převážně doporučenou školní literaturu, cestovní průvodce a různé knihy s návody.
V nové stanici metra ve Varšavě otevřeli „expresní“ knihovnu, která má být atraktivním kulturním prostorem a povzbudit obyvatele a dojíždějící, aby vyměnili smartphony za knihy. Současně mají možnost vychutnat si kousek podzemní zeleně díky čerstvým bylinkám rostoucím ve vertikální zahradě. Informuje o tom deník The Guardian.
Stylová Metroteka, která byla tento týden otevřena ve stanici Kondratowicza na lince M2 v polském hlavním městě, v městské části Targówek, nabízí dvě čítárny – pro dospělé i děti – a také prostor pro veřejná čtení a různá kulturní setkání.
Na ploše 150 m² se nachází přibližně 16 tisíc knih, které si lze vypůjčit prostřednictvím „expresního“ samoobslužného skeneru s bezkontaktním čipem. Knihy je možné vrátit přímo na místě nebo prostřednictvím pouličního knihovního výdejního boxu, který je k dispozici 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
Návštěvníci a návštěvnice mohou studovat ve společné zóně, půjčit si notebook na práci nebo si jednoduše sednout s bezplatnou kávou či horkou čokoládou a odpočinout si po cestování metrem ve špičce.
Součástí prostoru je i hydroponická zahradní stěna, která funguje bez přirozeného slunečního světla a půdy a slouží k pěstování čerstvých bylinek jako bazalka či oregano a květin jako kapucínky a violky.
„Naším snem je, aby se Metroteka stala vzdělávacím a kulturním centrem, nejen místem, kam lidé chodí půjčovat knihy,“ říká zástupkyně ředitelky knihovny Targówek, Grażyna Strzelczak-Batkowska.
Už během prvního dne si lidé půjčili více než 400 knih – převážně doporučenou školní literaturu, cestovatelské průvodce a různé „návodové“ knihy.
Proč se rozhodli pro tuto knihovnu?
Inovativní model knihovny si klade za cíl povzbudit Poláky k většímu čtení. Výroční průzkum Národní knihovny Polska ukázal, že v roce 2024 přečetlo alespoň jednu knihu jen 41 % dotázaných – což je pokles oproti více než 50 % z konce 90. let a začátku tisíciletí. Lidé totiž častěji sahají po televizi, streamovacích službách a mobilních telefonech.
Tato čísla jsou sice vyšší než v jižní Evropě, ale nižší než v skandinávských zemích nebo Česku, upozorňuje ředitel Národní knihovny Tomasz Makowski.
Podle něj za tím stojí historické důvody – Polsko během druhé světové války ztratilo 70 % knihoven. „Několik generací tak nezažilo své rodiče či prarodiče sedět před stěnou plnou knih,“ vysvětluje. Zároveň však jde i o kulturní nastavení, neboť „čtení se nespojuje s dospělostí, ale se školou, učiteli, knihovníky a obvykle matkám, které čtou dětem“.
Kromě této knihovny na neobvyklém místě, Národní knihovna nedávno udělala další nečekaný krok – otevřela také „hlučnou“ čítárnu – čímž porušila dlouholetou tradici, že v těchto prostorách musí být ticho.
