Křižácká tažení, krvavé řecké boje a římská dobyvačnost aneb nejlepší válečné filmy ze středověkých a starověkých bojišť

Krvavé válečné konflikty provázejí lidskou historii snad od jejího počátku. Od prvních bojůvek s kamennými nástroji, přes válečné vřavy s meči, luky a šípy, až po střelné zbraně a výbušniny, vždy válku provázely ty nejsyrovější emoce. Velkolepé bitvy byly časem opředeny řadou mýtů a mnohé legendy přetrvaly do dnešních dob.

Není divu, že se této látky chytli také filmaři. Ostatně, válka je jedním z nejčastějších motivů umění. A jelikož snímků s touto tématikou existuje opravdu spoustu a řada z nich je velmi kvalitních, rozhodli jsme se vám přinést hned několik tématicky oddělených žebříčků.

Po nejlepších válečných filmech 20. století se v dnešním článku přesuneme do středověku a starověku. Kromě notoricky známých děl jsme zařadili i ne tak proslulá, o to však kvalitnější díla, která nesmíte vynechat.

Opět jsme se zaměřili výhradně na co nejlepší vykreslení konfliktů, a tak zde nenaleznete filmy jako Gladiátor, Robin Hood nebo Kleopatra, o jejichž kvalitách nemáme pochyb, nicméně se jedná o dramata, a tak si je schováme do jiného článku. 

10. Alexander Veliký (Alexander, režie: Oliver Stone, 2004)

Režisér Čety, jednoho z nejlepších válečných filmů zobrazujících jatka ve Vietnamu, se v roce 2004 pustil daleko hlouběji do vod historie. Alexander Veliký patří sice k jeho nejslabším filmům, ale svou velkolepostí své mouchy dohání. Zamrzí přepálená stopáž, avšak záběry z bojů jsou skutečně úchvatné a silné jsou i linky osobních vztahů, které ve vás dokáží probudit emoce. Své na kvalitě přidávají také herecké jména jako Colin Farrell (v titulní roli), Angelina Jolie, Val Kilmer nebo Anthony Hopkins. 

9. Král Artuš (King Arthur, režie: Antoine Fuqua, 2004)

Pokud máte rádi historii, zkuste na něco přes dvě hodiny zapomenout na vše, co jste kdy slyšeli o artušovských legendách. Snímek Antoine Fuquy s Clivem Owenem v hlavní roli na tuto notu totiž vůbec nehraje. Kromě přesnosti v rámci mytologie pokulhává snímek také scénáristicky a působí poněkud zmateně. Drahá výprava je však znát. Když si Artuše budete chtít užít čistě jako vizuální a bojovou zábavu, nebudete litovat. Podpůrné berličky navíc slabšímu ději dodávají výborní herci, a tak je zde slušná možnost, že si Artuše užijete. 

8. Krvavé pobřeží (Čch' pi, režie: John Woo, 2009)

Svého času nejdražší snímek čínské produkce těží zejména z perfekcionismu mistrného režiséra Johna Woo. Bojové scény působí opravdu realisticky a je jich mnoho. Své o tom hovoří fakt, že čínská armáda na natáčení uvolnila sto tisíc vojáků. Pokud si chcete tento film ale skutečně užít, sáhněte po původní, asijské verzi. Ta sestává ze dvou filmů a nabízí úplně jiný zážitek, než verze pro západní stranu polokoule. Naše verze příběhu je o hodně akčnější, na úkor toho však není příliš možné vžít se do nitra hlavních postav. Samotný děj se odehrává v roce 208 v Číně a vypráví o vnitřním konfliktu mezi několika královstvími, jež soupeří o nadvládu. 

7. 300: Bitva u Thermopyl (300, režie: Zack Snyder, 2006)

Zack Snyder si po svém debutovém úspěchu s hororem Úsvit mrtvých mohl vybírat. Zrak mu přistál na komiksu od Franka Millera, který nesl prostý název 300. Byl velmi krvavý a točil se kolem událostí legendami opřené bitvy u Thermopyl. Hlavní postavou byl spartský král Leonidas, který se spolu s 300 svými muži jal bránit thermopylský průsmyk proti mnohonásobné perské přesile. Snyder příběh na plátno přetavil ve více komiksové než historické podobě. Jedná se o nekončící adrenalinovou jízdu, která sází výhradně na zpomalené záběry, digitální efekty a zapamatovatelné hlášky. V podstatě se nevedou vážné dialogy a to, co Leonidas vyřkne, vždy zní spíše jako heslo. A i když jde podle mého o příliš viditelně digitálně zpracovaný film, válečné scény mají prostě grády. Je to stupidita, ale bavit se budete perfektně. 

6. Trója (Troy, režie: Wolfgang Petersen, 2004)

Snímek vycházející z Homérova eposu Ilias vypráví o konfliktu mezi řeckou Spartou a Trójou. Ten je vyvolán únosem krásné Heleny, kterou uloupil princ Paris (Orlando Bloom) spartskému králi. Tento podlý čin stál za mnohaletou válkou, během níž v čele trójské armády stanul Hector (Eric Bana) a v čele Sparty Achilles (Brad Pitt), kterému pomáhal Odysseus (Sean Bean). Po filmařské stránce však jde Trója až příliš bezpečně na ruku divákům. Jedná se o popcornovku, která nemůže nudit. Záběry z bitevního pole jsou nepřehledné a Tróje chybí duše. Náboj a krev do žil však filmu dodává souboj Achilla s Hectorem, který je opravdu mistrovsky natočený. 

5. Ran (Ran, režie: Akira Kurosawa, 1985)

Akira Kurosawa patřil k těm režisérům, kteří se nikdy nestrefili vedle. Jeho válečný velkofilm Ran (v překladu chaos) jen potvrzuje, že šlo o mistra obrazové kompozice. Řemeslně jde o dokonalé dílo, které právem drží Oscara za kostýmy, dějově je to však pomalejší snímek, který chvilkami nudí. Na svoji dobu skvěle zpracované bojové scény za to však stojí a ochuzení nebudete ani o emotivní momenty. V konečném důsledku jde o úchvatné, ale velmi dlouhé dílo. Jeho příběh se točí kolem starého muže, který se rozhodně rozdělit své panství mezi tři syny. Ti se však velmi rychle postaví proti sobě a každý z nich si bude chtít uzurpovat celé území jen pro sebe.

4. Jindřich V. (Henry V, režie: Kenneth Branagh, 1989)

Brilantní britský režisér a herec Kenneth Branagh se nikdy netajil svou lásku k umění a Williamu Shakespearovi. Jako svůj režisérský debut si zvolil právě jednu z her tohoto slavného dramatika. Odvážně se tak jal zfilmovat látku, na kterou si před ním troufl v roce 1944 Laurence Olivier. A vyplatilo se. Pokud si právě říkáte, jak jsme mohli mezi nejlepší válečné snímky zařadit předělávku divadelní hry, film si sežeňte, a sami se nechte vyvést z omylu. Litovat nebudete. Zdlouhavější dialogy totiž doplňují záběry na válečnou vřavu, které jsou vyobrazeny realisticky. Chvilkami si budete připadat jako na středověkém bitevním poli. Paráda. 

3. Sedm samurajů (Shichinin no samurai, režie: Akira Kurosawa, 1954)

Legenda japonského filmu z dílny kultovního režiséra Akiry Kurosawy. Příběh o sedmičce hrdinů patří dodnes k tomu nejlepšímu z kinematografie země vycházejícího slunce. Svědčí o tom i fakt, že tímto počinem se přímo inspiroval režisér John Sturges při tvorbě geniálních Sedmi statečných. Troufám si však tvrdit, že Kurosawova verze je o kousek lepší. Nesestříhaná verze trvá 3,5 hodiny, ale přesto si na jejím konci budete říkat, že by to mohlo být i delší. Řemeslně, příběhově i humorem jde o nezapomenutelnou klasiku. 

2. Statečné srdce (Braveheart, režie: Mel Gibson, 1995)

Jedno z nejlepších hrdinských dramat v historii kinematografie. A veškeré zásluhy padají jednomu muži – Melu Gibsonovi. Snímek o odvaze a životním příběhu vůdce skotského povstání Williama Wallace nejen zrežíroval, ale sám ztvárnil také titulní roli. Statečné srdce získalo Oscara za Nejlepší film, a není divu. Příběh vás dokáže po celou dobu udržet v napětí a bojové scény jsou mimořádně dobře natočené. Krev stříká kam oko dohlédne a divák je každým coulem vtažen do bitevní vřavy. Pokud jste Braveheart ještě neviděli, svoji chybu napravte, nudit se rozhodně nebudete. 

1. Království nebeské (Kingdom of Heaven, Ridley Scott, 2005)

Ridley Scott je prostě mistr svého řemesla, a to napříč žánry. Jeden z jeho nejlepších snímků zobrazuje boj mezi křesťany a muslimy o Svatou zemi. Vypráví o rytíři Balianovi (Orlando Bloom), který se díky své povaze dokáže probojovat až na vůdce křesťanů v Jeruzalému, jež burcuje k boji proti Saladinově armádě. Abyste si tento snímek pořádně užili, je klíčové vyhledat nesestříhanou verzi. Ta je o 50 minut delší a snímku dává nový náboj a emotivní příběhové linie. Co se týče středověkých bojových scén, těžko byste pro Království nebeské hledali přemožitele.

BONUS: Spartakus (Spartacus, režie: Stanley Kubrick, 1960)

Kultovní dílo Stanleyho Kubricka vkládáme do bonusu proto, že válka není jeho primárním aspektem. Děj se totiž zabývá zejména niterným přerodem Spartaka (Kirk Douglas) ve vůdce největšího povstání otroků v historii. I tak jsme jej ale nemohli vynechat pro jeho kvality, které v lecčems předčí tématicky stejného Gladiátora od Ridleyho Scotta. Snímek z roku 1960 se může i přes své stáří těšit vizuální působivosti, a umně natočenými bojovými scénami. Těží zejména ze své velkoleposti a z hereckých výkonů hlavních představitelů.