Opustila nás skutečná legenda.
Svět včera ráno zarmoutily smutné zprávy o tom, že od nás odešel jeden z nejvýznamnějších vědců vůbec. Nezapomenutelný Stephen Hawking byl jednou z ikon moderní vědy a navzdory těžké nemoci, se kterou dokázal bojovat dlouhé dekády, se stihl přičinit o několik úžasných vědeckých objevů a teorií.
V hloubi duše však zůstával skromným milovníkem sarkasmu a ostrého humoru, díky čemuž si zahrál i ve Star Treku nebo v Teorii velkého třesku. Inteligentní vědec od nás odešel ve věku 76 let, pojďme si tak vzpomínky na něj osvěžit několika fakty.
Žádný školní zázrak
Když měl 9 let, jeho známky patřily mezi nejhorší ve třídě. Později trošku zapracoval a vytáhl se na průměr, ale i tak nešlo o žádný zázrak. Mnoho géniů jakoby špatné známky ve škole spojovaly. Tak či onak, jeho školní výsledky nebyly zrovna oslňující, ale Hawking se vždy zajímal o to, jak věci fungují. Od malička rozebíral hodiny či rádia a i když uznal, že se mu nikdy nedařilo složit je zpět, vždy se naučil něco nového.
Génius na zkouškách
Největší problém s Hawkingovými známkami byl ten, že ho otec chtěl poslat na Oxford. Jeho okolí vždy vědělo, že před nimi stojí budoucí génius, i když to nedokáže ve školních lavicích. Zaplatit si školné zkrátka nebylo možné, a tak se museli spolehnout na stipendium, jehož zisk vyžadoval ještě lepší výsledky. Hawking se však vše naučil od A do Z a nakonec ho na Oxford přijali. Získal titul v přírodních vědách.
Sportovní duch
Stephen Hawking nikdy nebyl atletické postavy, proto tě možná překvapí jeho působení ve sportovním týmu. Během studia na Oxfordu se totiž stal členem veslařského týmu univerzity. Tělesnou silou sice neoplýval, ale byl lehký a malý, což se hodilo. Nepatřil mezi skupinu, která vesluje, ale jako tzv. coxswain se staral o směr a rychlost lodi, přičemž držel celý tým pohromadě.
Hrozivá choroba
Ve 21 letech však Hawking začal mít problémy s ovládáním svého těla a stal se trošku nemotorným. Všimla si toho ale až jeho rodina, kterou navštívil přes vánoční prázdniny. Rodiče ho donutili navštívit doktora a po dvou týdnech testování byla jasná diagnóza. Amyotrofická laterální skleróza, známá jako ALS nebo Lou Gehrigova choroba. Ničí a degeneruje neurony v mozku i míše. Postižený tak ztrácí kontrolu nad vlastním tělem. Nejprve se vyskytují tiky, pak celé tělo ochabne. Lékaři dávali Hawkingovi pět let života.
Svět se hned zdál krásnějším
Přirozenou reakcí Hawkinga bylo zoufalství a uvažování nad tím, proč právě on. V nemocnici však viděl umírajícího chlapce s leukémií a uvědomil si, že existují lidé, kteří jsou na tom výrazně hůře. Ještě před návštěvou doktora se však zúčastnil novoroční párty, kde potkal svou budoucí manželku Jane Wildovou. Zamilovala se do něj kvůli jeho jedinečnému smyslu pro humor a nezávislé osobnosti.
Vesmír bez hranic
Stephen Hawking se však mezitím zapsal na Cambridge, kde získal doktorát v kosmologii. Na Cambridge se také aktivně začal věnovat vlastnímu výzkumu a svět o něm poprvé slyšel díky jeho teorii o nekonečném vesmíru z roku 1983, kterou publikoval ve 41 letech. Spolu s Jimem Hartlem překopali koncepty kvantové mechaniky, spojili je s Einsteinovým pojetím relativity a ukázali, že vesmír je rozšiřující se prostor, který nemá hranice.
Dlouholetý boj
To ti však možná nesedí, vždyť měl umřít po pěti letech, alespoň podle lékařů. Inu, není moc jasné, proč tomu tak bylo, ale skleróza postupovala jen velmi pomalu. Doktoři se nedokázali shodnout na důvodech, ale možná je to proto, že se vůči ní začalo bojovat včas. Tak či onak, Hawking není jediným případem, který s ALS dokázal žít dlouhé a strastiplné desítky let.
Život plný omylů
Hawking je právem považován za génia, ale i ti nejlepší z nás se jednou za čas mýlí. Mnozí jeho kolegové a známí si dodnes dělají srandu ze sázky, kterou Hawking prohrál v roce 2004. Uzavřená přitom byla ještě v roce 1997 s jedním z jeho kolegů. Ten si myslel, že černá díra je ve skutečnosti opravdu černá, protože pohlcuje energii kolem, včetně světla. Stephen Hawking však nesouhlasil a tvrdil, že ani zdaleka nejsou černé, právě naopak, vyzařují hromady energie. Roky výzkumů ukázaly, že geniální vědec neměl pravdu.
Bez nejvyšší pocty
Hawkingovi bylo za jeho život uděleno opravdu velké množství nejrůznějších ocenění. V roce 1974 byl uveden do Královské společnosti, prestižního sdružení britských vědců. Pavel VI. mu udělil cenu Pius XI. za vědecké úspěchy, získal také Cenu Alberta Einsteina či Hughesovu medaili. Univerzity mu udělily více než dvanáct čestných titulů a v roce 2009 ho dokonce americký prezident ocenil největším možným oceněním pro běžné lidi – Prezidentskou medailí svobody. Již v roce 1979 měl Hawking hluboké základy v akademickém světě, ale paradoxně nejvyšší pocty, tedy Nobelovy ceny, se mu nikdy nedostalo.
Odvážný vizionář
Stephen Hawking byl vždy tím člověkem, který stál na straně pravdy a správnosti. Svět mnohokrát varoval před globálním oteplováním a sám tvrdil, že naší největší hrozbou je vlastní hloupost. Nikdy se nebál vyslovit odvážný názor a sám se považoval za průměrnou bytost, spolu s ostatními lidmi na světě. Na průměrné planetě, v průměrné galaxii.
„Jsme jen pokročilý druh opic na maličké planetě u velmi průměrné hvězdy. Ale rozumíme vesmíru. To nás dělá výjimečnými“
†
