Drama A Star Is Born se od Vox Lux v mnohém liší.
Už jen po pohledu na fotografie ze snímku ukazující extravagantní zjev Natalie Portman snad od Vox Lux nikdo nečekal lehce stravitelné hudební drama. Bez jakýchkoliv ideálů o sladkém happy endu či dojemném závěru jsem se i já pustil do příběhu, od kterého jsem čekal mnohé.
Předpokládaný temněji laděný děj mě zaujal ihned v počátcích, kdy je divák vystaven záběrům, které jsou inspirovány nechvalně známou událostí z minulosti USA (nebudu prozrazovat, uvidíš sám).
Ta kromě jiných zasáhne i malá holčička jménem Celeste. Mladá hrdinka se ale s tímto hrozivým zážitkem vyrovná poměrně rychle a společně se svou sestrou ho přetaví do začátku úspěšné hudební kariéry.
V dané části filmu postavu Celeste ztvárňuje talentovaná Raffey Cassidy (The Killing of a Sacred Deer) a role její sestry Eleanor se ujal Stacy Martin. Raffey se jako Celeste představí v tom nejlepším možném světle a svým vystoupením přirozeným způsobem poukáže na přerod mladé věřící školačky v rebelující popovou hvězdu.
Režisér Brady Corbert sice v prezentování minulosti Celeste nenabízí nic, co bychom doposud v rámci kinematografie neviděli, ale vývoj hlavní postavy je přesto zajímavý a jeho sledování dokáže udržet pozornost. Příjemný zážitek v této části obohatila i opravdu slušná práce s kamerou.
Se vstupem Natalie Portman přichází ale zbytečně rychlý skok od mládí po dospělost, kdy je již Celeste zobrazována jako hudebním průmyslem zničena zpěvačka. I když tato 37letá rodačka z Izraele patří mezi mé favoritky, jí prezentovaný výkon ve Vox Lux jsem jí ani v nejmenším nevěřil.
Chování dospělé Celeste na mě působilo vrcholně neautenticky, afektovaně a místy přímo nesnesitelně. Kontrast mezi jejím mládím byl tak obrovský, že jsem se s vystupováním horkokrevné a upovídané ženy nedokázal nijak ztotožnit.
Odůvodnění jejích výstředních reakcí nedokázal zachránit ani místy přítomný vypravěč (Willem Dafoe) objasňující určité scény. Jeho hlas byl naopak popravdě spíše kontraproduktivní a snímku jako takovému nic nedodal.
Pořád jsem ale věřil, že nás filmaři například prostřednictvím rozhovorů s její dcerou dokáží s postavou dospělé Celeste sblížit. No nestalo se. Místo toho nám předsunuli její podivné excesy a skutečně bizarní závěr s podivuhodným pěveckým představením. Více už ale ze závěrečné části filmu prozrazovat nebudu.
Vox Lux by se dal v jistém směru porovnat k filmu A Star Is Born. V obou případech šlo o loňská hudební dramata, jejichž hrdinové byly showbyznysem zdevastované osobnosti a jejich život, obklopoval alkohol či drogy.
Nejnovější projekt Bradyho Corberta (Vox Lux) byl oproti tvorbě Bradleyho Coopera (A Star Is Born) odtažitější a temnější, což by v konečném důsledku nemuselo ani vadit, ale pouze v případě, kdyby se stejně nestavěl i k divákům. Ze všech výše jmenovaných důvodů hodnotím film šesti body z deseti.
Snímek mě svou první polovinou neohromil, ale dostatečně zaujal. S příchodem Natalie Portman jsem ale dostal nepříjemnou facku, ze které jsem se jaksi nedokázal probrat. Pokud se ti ale podle mého názoru strojený výstup Portman bude naopak zamlouvat, můžeš si připočítat jeden bod navíc.
