Jak vidí Česko cizinci? A které slovo jde nejhůře vyslovit? I na to jsme se zeptali mladého Bangladéšana, který kreslí vtipné komiksy o jeho životě v Praze.
Soumik je Bangladéšan, který se rozhodl odcestovat za studiem do Prahy. Rozdílná kultura a život na tak dalekém místě ho natolik fascinovaly, že začal o životě v naší kotlině kreslit komiksy.
Rozhodl se tak v době, co sám dělal freelancera. Naplňovat něčí požadavky ho však příliš neuspokojovalo, a proto se v květnu loňského roku rozhodl založit instagramový účet Alien in Bohemia, kam začal vkládat komiksy podle svých vlastních představ. A nutno podotknout, že velmi vtipné. Bangladéšan totiž Čechy velmi dobře vystihl.
Jak se ve skutečnosti jmenuješ, kolik ti je odkud pocházíš?
Jmenuji se Soumik, je mi 25 let a jsem z Bangladéše.
Proč jsi zvolil přezdívku Alien, tedy mimozemšťan?
Po příjezdu do Prahy jsem musel udělat nějaké papírování a jeden z formulářů měl kolonku, u které bylo napsáno „Signature of the alien“. Zjistil jsem, že je to způsob, jak pojmenovat cizince. Když jsem chtěl začít s komiksy, nechtěl jsem používat své jméno – alien se zdál být perfektní variantou. No a protože jsme v Čechách, tak jsem Alien in Bohemia – tedy Mimozemšťan v Čechách.
Co vlastně děláš v Česku a proč ses sem rozhodl přicestovat až z Bangladéše? Jak dlouho žiješ v Praze?
Studuji magistra na jaderné a fyzikálně inženýrské fakultě na ČVUT. Po dosažení bakalářského titulu jsem chtěl studovat v Evropě. Ohledně Prahy jsem si nebyl jistý, ale univerzita nabízela skvělý studijní program v angličtině, takže jsem toho využil. V Praze žiji téměř dva roky.
Co ses o Čechách dozvěděl?
Žiji v Praze, ale ne úplně od začátku. Bydlel jsem v obci nedaleko Prahy nazývané Zájezd. I když byla jazyková bariéra problém, nebránila přátelským gestům. Své první pivo jsem měl v této vesnici s místními, kteří se snažili komunikovat všemi možnými slovy své anglické slovní zásoby.
Češi jsou nejhodnější. Zjistil jsem, že milují pivo, že mladí Češi jsou úžasní přátelé a že je hezké mluvit s těmi staršími – na první pohled se mohou zdát odměření, ale jakmile se nějakým způsobem propojíte, tak se rozpovídají.
Jak tě napadlo začít dělat příběhy o českých stereotypech?
Ilustrace svých příběhů jsem začal dělat po tragikomické příhodě u holiče, kde jsem kvůli jazykové bariéře dostal ponižující účes.
Když jsem začal s Čechy více interagovat a zjistil něco o rozdílech v kultuře, jídle a počasí, uvědomil jsem si, že mám celou zásobu různých příběhů. Cítil jsem, že je potřeba je udržet živé, alespoň pro sebe. A proto jsem je začal kreslit.
Jak se Češi chovají k cizincům?
Jako člověk s hnědou barvou kůže jsem zjevný cizinec. Češi jsou na mě hodní, stejně tak moji profesoři a kolegové. Vzpomínám si ale, jak mi někdo řekl v jednom baru v Praze něco velmi rasistického. Vůbec jsem to nečekal. Bylo to smutné, tak jsem to převedl do komiksu a incident nakreslil.
Sledující mi pak psali spoustu omluvných a hezkých zpráv, i když s tím ve skutečnosti neměli nic společného. Mluvil jsem o tom i s některými přáteli a všem to bylo velice líto. Díky všem těmto laskavým slovům a gestům od mnoha Čechů se tu cítím jako doma. Nemyslím si kvůli jednomu incidentu, že jsou Češi rasisté.
Jaké je tvé nejoblíbenější české slovo? A nejhorší?
Miluji slovo „nevím“. Rozhodně nejtěžší je slovo „hořčice“. Ani nevím, jak to správně říci, jen jsem ho zkopíroval z Googlu.
Co se ti nejvíce líbí na Češích?
Ta úžasně přátelská povaha, když se stanete skamarádíte, je až překvapující. Miluju jejich smysl pro osobní prostor. Obdivuji čtenářské návyky. A rozhodně miluji český smysl pro humor. Je to velmi překvapivé – vzhledem k věčně naštvané náladě Čechů – jak úžasný smysl pro humor mají.
Jak se stavíš k písmenu „Ř“? Existují nějaké tipy pro cizince, jak to vyslovit?
Myslím si, že Češi vynalezli toto písmenko jenom proto, aby se odlišili od ostatních. Snažil jsem se léta, ale stále jsem ho, podle mých českých přátel, nepoužil správně. Ale věřím, že je to možné. Mým tipem je vytvářet zvuk jako včelka „zzzzzz“. Během tohoto bzučení se jemně dotýkat patra úst s jazykem, dělat s ním lehké vibrace při průchodu vzduchu. Tyto lehké vibrace by měly být minimální, aby nezněly jako „R“.
To je nejblíž, kam jsem se dostal.
Jaké je tvé oblíbené české jídlo a pití?
Mám rád „Klobasa“ with Hořčice, zkouším ji na každém pouličním stánku. „Reezek“ je také chutný. K pití miluji čepované pivo.
Jaký je největší mýtus, který si cizinci myslí o České republice?
Největší mýtus může být zjevná naštvanost. Může to vypadat tak, že Češi nejsou zábavní, ale ve skutečnosti – když zmizí jazyková bariéra – si umí dělat legraci ze života i všeho ostatního.
