Mladí vysokoškoláci už se nemohou dočkat, až si pořídí svůj výtisk.
Hipster. Toto označení pro příslušníka určité subkultury jsem naposledy použil ve vážné rovině někdy kolem roku 2012. Mladá Fronta se jej ale chytla až nyní a začíná vydávat čtvrtletník Hipster jako přílohu k magazínu Euro.
Náklad je 25 tisíc kusů a každý šťastný držitel jednoho výtisku se dočká lifestylových témat určených mladé generaci. Podávány jsou jednoduše a s pokusem o nadhled. Nesmí chybět ani playlist na Spotify určený k poslechu při čtení nebo výběr nejlepších pražských kaváren.
Obsahově se nám magazín celkem líbí. Kvalitní témata bohužel střídají velmi prosté texty bez přesahu a s nucenou snahou pobavit. Čtivě podaná reportáž českého writera, který sprejoval v zemích střední Ameriky, nebo článek o videohrách jsou silnější stránkou.
Nad soupisem nejsledovanějších lidí na sociálních sítích nebo desítkou „free-cool-in investic“ ale nezbývá než kroutit hlavou. Investovat do krutého obchodu s prasaty nebo vtipkovat o gamblerství rozhodně cool není. Mimo obsah ale nejvíce nechápeme název magazínu, který je zcela mimo a nefunguje ani jako kontroverzní lákadlo.
Na otázku Refresheru ohledně názvu časopisu nám odpověděl šéfredaktor Vladan Vaněk: „Kontroverzní název byl nejdříve pracovní, ale nakonec jsme se rozhodli u něj zůstat. Přál bych si, aby všichni potenciální čtenáři nesoudili ‚knihu podle obalu‘, ale aby za magazín mluvilo to nejdůležitější, obsah. Za ním stojím všemi deseti.“
Na otázku, jak by definoval hipstera, odpověděl: „Hipster nemá definici, není to vědecká teorie, když jsi hipster, tak to prostě víš, akorát to asi otevřeně nepřiznáš.“ Cílovkou časopisu mají podle Vladana být vysokoškoláci z větších měst zhruba od 19 do 35 let.
