Mohou za jeho svobodu skutečně nadstandardní vztahy s ruskými politiky?
Tajuplnost a mystéria, která z ruské mafie srší, lidi přirozeně přitahují. Dnes zamíříme do samého centra Bratvy, jak se ruská mafie nazývá, a podíváme se na život bosse všech bossů, jak je evropskými i americkými úřady označován.
Řeč bude o Semjonu Mogileviči, muži, o němž se předpokládá, že řídí většinu syndikátů ruské mafie po celém světě. To však není zdaleka vše. Zároveň se řadil do top 10 nejhledanějších zločinců světa a FBI ho popsala jako nejnebezpečnějšího gangstera na světě.
Semjonovy prvé aktivity
Život malého Semjona se začal psát nedaleko Kyjeva 30. října 1946. Paradoxně tak nepochází z Ruska, ale z dnešní Ukrajiny. V prvních letech jeho života nic nenasvědčovalo tomu, že by měl být Semjon v budoucnu obávaný a vysoce postavený muž ruské mafie. Židovské kořeny jeho status spíše podkopávaly. Obyčejné dětství na kyjevském předměstí skončilo ve chvíli, kdy se rozhodl jít studovat ekonomii na Lvovskou univerzitu.
V této oblasti se okamžitě uchytil, ale ne právě činností, která by byla legální. Počátkem 70. let obchodoval s cizími měnami, což bylo v tehdejším SSSR nezákonné. Brzy byl pro tyto skutky obviněn. Svět obchodu ale nebyla jediná oblast, kde začal uplatňovat své pověstné zločinecké praktiky.
Vedle výnosných obchodů s měnami se začal pohybovat i v zločinné skupině Ĺjubereckaja v Moskvě. Po obviněních z roku 1974 byl následně obviněn i v roce 1977, kdy se na pár let ocitl i za mřížemi.
Náprava po vykonání trestu se však nekonala. Již krátce po propuštění našel svůj nový zdroj obživy. Využil masivní emigrace Židů do Izraele, aby jim nabídl služby, které by jinde hledali jen marně. Zoufalým uprchlíkům nabízel odkoupení jejich majetku s příslibem, že peníze jim pošle do jejich nového domova. Tyto peníze však lidé už nikdy neviděli.
Přišli tak o své cennosti i nemovitosti, zatímco majetek Dona Semjona, jak mu mnozí říkají, rostl rapidním tempem. Majetek ale nebylo jediné, co rostlo. Spolu s majetkem rostl i jeho vliv. V roce 1985 se stal spoluzakladatelem mocné zločinecké organizace operující na území Moskvy.
Už v této době byl podle FBI klíčovou osobu na praní špinavých peněz pro Solntsevskaja Bratva, jak se organizace přezdívá. Členům také jistě pomohly velmi dobré vztahy s FSB (pozn. ruská tajná služba). Nekale vydělané peníze investoval do svých dalších ilegálních aktivit na černém trhu. Obchodní duch mu tedy rozhodně nechyběl.
V roce 1990 již jako milionář odešel s vidinou ještě většího bohatství sám do Izraele. Na blízkém východě začal okamžitě své peníze investovat a založil i několik společností. Vše navíc zcela legálně.
Naoko se tedy jevil jako vážený obchodník a byznysmen, ale pod povrchem vzkvétaly jeho investice na černém trhu. Jeho sféra vlivu se pohybovala zejména v pašování drog, prostituci, prodeji zbraní a praní špinavých peněz, tedy klasické mafiánské aktivity.
Nelegální továrna na výrobu Absolut vodky
V roce 1991 se však znovu ocitl na starém kontinentu, tentokrát v Maďarsku, kam se přestěhoval kvůli své nové přítelkyni Katalin Papp. Během jejich vztahu spolu zplodili tři děti a jako bonus získal Mogilevič i maďarské občanství a pas.
Usazený ve vile nedaleko Budapešti pokračoval v investicích do široké škály podniků, např. Army Co-Op, která vyráběla protiletadlové zbraně, ale podnikal i v méně závažných společnostech. Podepsal se například na výrobě padělané vodky Absolut na maďarském území. Řeč přitom není o pár desítkách či stovkách litrů destilátu, ale reálných průmyslových množstvích.
Jeho ilegální továrna měla natolik velký dosah, že v určitém okamžiku falešná vodka zcela nahradila nápoj této značky na trhu. Kdo byl samozřejmě nejvíce poškozen, byla švédská značka Absolut, která vyvinula obrovské úsilí, aby této ilegální výrobě zamezila.
Obchod s alkoholem byl ukončen až v roce 1995, kdy byla jeho továrna odhalena. Při zatýkání podezřelých osob a prohledávání prostorů bylo zajištěno 600 000 naplněných a téměř 800 000 prázdných lahví s polepem značky Absolut. Mogilevič však vyvázl bez následků.
Vedle vyrábění destilátu podnikal mnoho dalších aktivit, například získal v roce 1994 úplnou kontrolu nad Inkombank, která patřila mezi největší soukromé banky v Rusku. Řízením soukromé banky se mu opět otevřely nové možnosti. Na jedné straně se mu otevřel mezinárodní svět obchodu, na straně druhé vlastnil dokonalý nástroj na legalizaci svých ne tak zcela legálních příjmů.
Pomocí Inkombank a Bank Menatep měl prát špinavé peníze v hodnotě 10 miliard dolarů. V souvislosti s těmito podezřeními banka v roce 1998 zkrachovala.
Narozeninová party v Praze
V květnu 1995 se Mogilevič dokonce objevil v Praze. Cílem cesty mělo být setkání se Sergejem Michajlovem, vedoucím Solncevské mafie, které mělo proběhnout na narozeninové oslavě jednoho z výše postavených členů této organizace.
Narozeninovou party, která se konala v restauraci „U holubů“, která spadala pod Mogilovičův majetek, však navštívila i dobře informovaná policie a speciální jednotky. Z bujaré oslavy zadrželi přibližně 200 přítomných, mezi nimi i desítky prostitutek, čehož následkem bylo 30 vyhoštěni ze země.
Proslýchá se, že tato oslava měla být pro Mogileviče poslední, protože se údajně plánovala jeho poprava pro spor o splátku ve výši 5 milionů dolarů. Mogilevič se však na místě neukázal, což se připisuje jeho nadměrně dobrým vztahům s tehdejší českou policií.
Proslýchá se totiž, že tehdejší vedení české policie úzce spolupracovalo s ruskou mafií. Krátce poté se česká strana snažila tyto spekulace zastavit a ministerstvo vnitra udělilo Mogileviči 10letý zákaz vstupu na své území.
Maďarské orgány v této věci ještě přitvrdily, když Mogileviči udělily „titul“ persona non grata, tedy nežádoucí osoba. Jeho zločineckým aktivitám se vzepřela i britská strana, když mu zakázala vstup na své území a prohlásila ho za jednoho nejnebezpečnějších mužů světa. Mogilevič se však rozhodně nechystal stáhnout do pozadí a v roce 1996 získal velký podíl ve firmě Suchoj, významném výrobci zbraní.
Jeho činnost stála Čechy 100 miliard
Mogilevičovo jméno se vyskytlo i v obrovské kauze „Lehké topné oleje“, která se odehrála v letech 1990 až 1996 v Československu a později v Česku. Podstatou aféry bylo různé zdanění komodit podle toho, jak byla komodita nazvána. Rozdíly ve zdanění činily jen pár korun, ale v množstvích stovek tisíc litrů byly ztráty českého národa obrovské. Odhaduje se, že české daňové poplatníky tato aféra stála 100 miliard korun.
V letech 1997 a 1998 se odhalila další jeho nekalá činnost. Podle kanadských novinářů měl spolu i s Michajlovem prát špinavé peníze pocházející z činnosti ruské mafie prostřednictvím společnosti YBM Magnex International Inc. a Bank of New York, které vystupovaly na torontské burze (TSX).
13. května 1998 najely desítky agentů FBI do sídla společnosti YBM Magnex v Newtownu v Pensylvánii. Akcie této společnosti, jejichž hodnota se dosud pohybovala na úrovni 1 miliardy dolarů, se ze dne na den staly bezcenné. V těchto letech se stal ostře sledovanou osobou FBI a podle některých zdrojů přestal od konce 90. let cestovat do Evropy.
Mezi deseti nejhledanějšími
V roce 2003 FBI přitvrdila a Mogileviče připsala na seznam nejhledanějších zločinců světa. K jeho zatčení došlo až v 24. ledna 2008 přímo v Moskvě, ale za mřížemi si dlouho neposeděl. Podle tamních úřadů nebyla obvinění na jeho osobu natolik závažná, aby nemohl být propuštěn na kauci. 24. července 2008 tak už znovu dýchal čerstvý vzduch.
Půl roku nato byl FBI jmenován jako 494. zločinec, který byl umístěn do seznamu „top 10 nejhledanějších“. Na seznamu se udržel až do prosince 2015, kdy ho ze seznamu vyřadili s vysvětlením, že již nesplňuje všechna potřebná kritéria.
FBI se ho však ani poté nevzdala a za zločiny, které na americké a kanadské půdě způsobil, žádala Moskvu o jeho vydání, ta ale rozkazu nikdy nevyhověla. Proslýchá se totiž, že vazby Semjona Mogileviče s ruskou politikou jsou natolik hluboké, že by si to Rusko nemohlo dovolit.
Expert na ruskou historii a bezpečnost Mark Galeotti pro portál realrussia.media říká: „Ruský stát je velmi kriminalizovaný a pronikání podsvětí a politického světa vedlo režim k tomu, aby čas od času používal zločince jako vládní nástroje.“ Z toho důvodu zřejmě FSB Mogileviče před FBI skrývá.
