Dennodenně nám jsou předkládány rozporuplné informace. Na jednoznačnost si však ještě budeme muset počkat.
Posledním trendem v kouření jsou jednoznačně e-cigarety. Ještě před pár lety jsme je viděli jen sporadicky. Pokud někdo vytáhl e-cigaretu před deseti lety, většina okolí na něj dívala se zájmem. V současnosti se staly e-cigarety tak běžnými, že podobný obrázek na ulici už nikoho nepřekvapí.
Zejména mezi mladší populací se kouření elektronických cigaret v posledních letech velmi rozšířilo, za což mohla i silná kampaň výrobců, která se nesla a v podstatě stále nese v duchu „e-cigareta je bezpečná náhrada normální cigarety“.
Módní záležitost
V neposlední řadě se elektronické cigarety staly i jakousi módní záležitostí. Klasické cigarety smrdí a jsou mnohými považovány za zastaralé, nemluvě o extrémně páchnoucích prstech. Elektronické přinášejí revoluci zejména v míře produkovaného zápachu, což nejednoho kuřáka okamžitě zaujme.
Kde je však pravda? Od doby, co tyto technologické výdobytky zaplavily ulice, společnost se rozdělila na dva tábory. První, který hlásá, že kouření e-cigaret je nanejvýš bezpečné a s normálními cigaretami se nedá ani srovnávat, a druhý, který říká pravý opak. Koncový uživatel je tím pádem z předkládaných informací nanejvýš zmatený.
Největší problém – jsou na trhu velmi krátce
E-cigarety zaplavily trh s jasným poselstvím – lepší alternativa k obyčejným cigaretám. Nicméně je třeba si uvědomit, že zatímco o normálním kouření máme data za desítky let výzkumu, o novodobém kouření toho ještě mnoho nevíme. Dlouhodobé zdravotní následky se totiž teprve ukáží. My budeme první generací, která je na sobě bude pozorovat. Zájmem výzkumu jsou jen zhruba 10 let, což je velmi krátká doba k vyvození jasných závěrů.
Naši prarodiče ani rodiče s podobnými výrobky nemají zkušenost, proto je potřebný dostatek času na vyvození jasných závěrů. Jednoduše řečeno, i heroin byl kdysi velmi účinný lék „bez vedlejších účinků“. Kdo by tehdy čekal, že o desítky let později bude patřit mezi nejnebezpečnější drogy vůbec?
Skryté nebezpečí e-cigaret
Nedávná analýza chemických látek obsažených v e-cigaretách vrhá na tyto produkty velmi špatný stín. Všichni pravděpodobně chápeme, na jakém principu novodobé tabákové výrobky fungují. Základem e-cigarety je jistá kapalina, která se spaluje a následně odpařuje.
Kuřáci mají ve zvyku používat termín „pára“, který zní vskutku neškodně, ale aerosol vycházející ze zařízení není v žádném případě neškodná pára. Tato tekutina se totiž skládá z množství chemikálií, jejichž největší část tvoří propylenglykol, glycerol, nikotin a různé příchutě, přičemž míru nikotinu si může každý uživatel vybrat individuálně v rozsahu 0 až 20 mg. Páry mohou proto způsobovat onemocnění plic, srdce a samozřejmě rakovinu.
Největší nebezpečí se objevuje právě při jejich spalování. Při zvýšení teploty se chemikálie podrobují rozkladům a mění se na jiné chemické sloučeniny. Výzkumníci použili pokročilou metodu měření zvanou nukleární magnetická rezonanční spektroskopie a odhalili, že při spalování této kapaliny se tvoří zejména formaldehyd, který patří mezi nejznámější karcinogeny. V souvislosti s těmito výsledky vyvodili závěry, že v porovnání s tradičními cigaretami mohou e-cigarety představovat až 15krát vyšší riziko vzniku rakoviny.
Dalšími látkami obsaženými v kapalině jsou také těkavé organické sloučeniny, které dokáží svými účinky přispět k bolesti hlavy, nevolnosti či poškození vnitřních orgánů včetně jater, ledvin a nervového systému.
Značně zkoumanými jsou i samotné aromatické příchutě. Jak bylo zřejmé již na začátku, některé jsou nebezpečnější než jiné, ale v drtivé většině obsahují v různé míře látku zvanou diacetyl, která je spojována se závažným onemocněním – bronchitidou. Problémem jsou i nesprávně nebo nedostatečně uvedené látky obsažené v kapalinách.
Komplexní výzkum
Metastudie z roku 2014 však přinesla do světa elektronických tabákových výrobků i trochu světla. jejím hlavním záměrem bylo odpovědět na nejdůležitější otázku: „Jsou elektronické cigarety méně nebezpečné než normální?“
I když ti nejeden odborník jistě řekne, že nejbezpečnější je nekouřit vůbec, výzkum Farsanilosa a Polosa přinesl důkazy, že by měly být skutečně méně škodlivou alternativou ke klasickému kouření. Tedy u kuřáků normálních cigaret by měla změna na elektro cigarety přinést i řadu zdravotních přínosů.
Rovněž však uvádějí, že i vlády jako takové mohou do celého systému přinést mnohem větší míru bezpečnosti v podobě zavedení přesných norem a kontrol kvality.
K těmto pozitivním záměrům dospěli poté, co objevili 97 odborných publikaci zabývajících se problémem elektronických cigaret, z nichž 15 bylo chemických analýz. Výzkumníci si jednotlivé studie rozdělili do několika kategorií.
Výzkumy o bezpečnosti e-cigaret
Studie s takovým profilem mají jeden zásadní problém. Je třeba je považovat za neukončené a probíhající, neboť k získání pravdivých informací o bezpečnosti a riziku těchto výrobků je nutný i určitý časový rozsah. Lze je rozdělit na chemické, toxikologické a klinické studie, z nichž nejinformativnější, ale zároveň i nejnáročnější na provedení, jsou studie klinické.
Výzkumy o problému z čistě chemického hlediska jsou na jedné straně velmi efektivní a rychlé, poskytující jasné a neprůstřelné závěry, ale mají i své nevýhody. Mezi ně patří zejména soustředění na konkrétní chemické látky, logicky ty, které jsou známé z výzkumů z normálních cigaret, avšak mnohokrát ignorují neznámé, potenciálně nebezpečné látky.
Další nejasnosti vznikají i při zkoumání jednotlivých aromat. Ačkoli jsou tyto látky často schváleny pro použití, při zahřívání se jejich charakter značně mění a přináší neznámé účinky. Chemické studie tedy neposkytují zcela relevantní informace.
Studie Laugesena z roku 2008 a 2009 ale i tak přinesla jisté základní informace o povaze e-cigaret. Laugesen nenarazil na žádné těžké kovy, karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky ani fenoly, s výjimkou stop rtuti, formaldehydu a acetaldehydu.
Kromě toho se uskutečnily i analýzy na detekci karbonylových sloučenin. Goniewicz se spolu s kolegy zaměřil na 15 chemických sloučenin tohoto charakteru ve dvanácti různých e-cigaretách a přišli k závěrům, že z 15 byly detekovány jen 3 karbonyly (formaldehyd, acetaldehyd a akrolein), přičemž úrovně byly 9 až 450krát nižší ve srovnání s běžnými cigaretami.
Nejvíce přínosné jsou jednoznačně klinické výzkumy, ale také vyžadují nejvíce času a financí na realizaci. Jejich jádrem je totiž monitorování stovek kuřáků e-cigaret po mnoho let, čímž lze přiměřeně objasnit a prozkoumat profil bezpečnosti a rizik spojených s jejich kouřením.
Polosa a kolektiv sledovali 40 kuřáků běžných cigaret po dobu 2 let, během nichž jim na 6 měsíců naordinovali elektronické cigarety, aby zjistili, zda mohou skutečně sloužit v boji proti odvykání kouření normálních cigaret.
Výsledky byly následující. Po 24 týdnech kouření e-cigarety bylo pozorováno u 13 účastníků 50% snížení spotřeby cigaret za den. Snížení spotřeby cigaret o 80 % bylo pozorováno u 5 dobrovolníků.
U 9 nastala dokonce úplná abstinence, přičemž 6 z nich i nadále kouřilo e-zařízení. Studie rovněž uvádí, že bolesti v krku a kašel, které se u těchto kuřáků projevovaly, se po 24 týdnech kouření e-cigaret podstatně snížily. Šlo přitom o těžké kuřáky, protože během studie utratili 2 až 3 náplně za den.
Sebraná data a závěry je však třeba brát s dávkou rezervy. Zatím rozhodně neznáme všechny klady ani zápory.
