Vyzkoušeli jsme si den na ovčí farmě. Proč je dnes těžké sehnat mladé lidi na práci se zvířaty?

Chovají 967 ovcí, 184 koz, 170 krav a 100 býků. Ekologicky. Podnikají v uzavřeném cyklu. Farma, ovce, kozy, krávy i býci.

Jatka, mléko, maso, mléčné a masné produkty. Z farmy přímo do kuchyně a obchodu. Z kuchyně a prodejny do restaurace a lidem.

Historickou železniční stanici v Kapušanech u Prešova z konce 19. století předělali na Steak House. Vedle je samoobslužná restaurace s konzumací jídel bez omezení.

Jednoduché, funkční, ekologické. Srdcem všeho je farma, kde se z ovčího a kozího mléka vyrábějí bioprodukty. Ovčí sýr, brynza, žinčice.

Ekofarma funguje díky bohatství přírodních pastvin na jižních svazích Ondavské vrchoviny v okolí obce Proč.

Stáda koz a ovcí plemene Cigaja (mléko) a Suffolk (maso) se pasou přímo na nejvyšším vrchu tohoto regionu Haľagoši (642 m.n.m). 

Ekofarma v divočině

Kromě kvalitní pastvy si z něj ovce a kozy (a samozřejmě turisté) mohou za jasného počasí vychutnat unikátní panoramatický výhled na Slanské vrchy, Beskydské predhorie, ale i Ondavskou a Laboreckou vrchovinu.

Z Haľagoše je vidět i na pohoří Vihorlat, Bachureň, Levočské vrchy, skupinu Stráží, Branisko, Černou horu a Šarišskou vrchovinu. A za zcela ideální viditelnosti i zasněžené vrcholky Tater.

Pokud jsi turista a ještě k tomu i gurmán a budeš se někdy motat kolem Prešova, nezapomeň se na tento vrch podívat.

Čerstvé výrobky z ekofarmy si pak můžeš vychutnat v restauraci a Steak House Farmer Area v Kapušanech u Prešova. Dokonce se tam dá za dobrou cenu i ubytovat a zrelaxovat ve wellness.

„Farma vznikla z bývalého družstva obce Pušovce. Měli tu tři velké ovčíny – v tomto kraji se nazývaly polomy. Byl tu i starý salaš. Na jeho místě je nyní postavena dojírna,“ říká zootechnička Bohumila Cmar Majeríková, která celou farmu spravuje. S ní, jejími kolegy, stovkami ovcí a koz, desítkami psů a koček strávím na této farmě celý den.

„Máme tu mléčná i masná plemena ovcí. Ta na mléko se ráno podojí, okolo půl sedmé se už vyhánějí na pastvu. Masové stádo chodí na vrch Haľagoš. Mléčné stádo ovcí spolu s kozami se pase směrem na obec Kuková,“ vysvětluje zootechnička.

„Hlavním chovem jsou ovce. Kozy jsme původně koupili kvůli vypasení křovin a na udržování pastvin. Postupně jsme je začali dojit, dnes už vyrábíme sýry, brynzu a jiné produkty i z kozího mléka,“ vysvětluje.

„Tady blízko v Podhořanech ještě chováme asi stovku býků, máme tam vlastní jatka. Všechno jde do restaurace a Steak Housu komplexu Farmer Area v Kapušanech u Prešova.“

„Dohromady tu pracuje 13 lidí. Farma by mohla produkovat ještě jednou tolik, i tak by se vše prodalo a snědlo. Máme ale velký problém s lidmi. Dnes vám kolem zvířat nedokáže a nechce dělat téměř nikdo. I když mu dobře zaplatíte.“

„Zvířata máme celoročně venku s přístupem do stáje. Jsme stoprocentní ekologický chov. Na noc je ale vždy zavíráme, loni nám ukradli 16 jalovic,“ dodává zootechnička. 

Od úsvitu do soumraku

Den na farmě začíná vlastně ještě v noci. O půl čtvrté se probouzí bača (nebo dnes oficiálně ošetřovatel) a dojička plus pracovnice výroby v jedné osobě. Bydlí přímo zde na farmě.

Několik ovčáckých psů a desítky koček jsou již na místě – před dojírnou. Čekají na snídani. Bača do automatické dojírny pro 50 zvířat nejprve nažene mléčné stádo. Tvoří ho 40 koz a 250 ovcí.

První se dojí kozy. Ve 4:00 už s plnými vemeny a hlavami ve žlabu s krmivem čekají na ranní dojení. Rádio s lidovkami vyhrává naplno, štěkají ovčáci, hučí pumpy, potrubí a stroje. Kozy podojí na dvě várky.

Dva dojiči šikovně vyměňují plastové přísavky s gumovými límci na vemenech. Z nich vedou hadičky s napumpovaným mlékem do potrubí a sběrné nádoby ve vedlejší místnosti mlékárny. Kozy jsou hotové do hodiny. Pak se odvedou zpět do stáje.

„Toto už mladí nechtějí dělat a stará generace už dožívá. Já tu dělám už 12 let,“ říká ošetřovatelka zvířat Alžběta, zatímco připravuje dojírnu. Vždy, když z ní ovce a kozy vypouští, zkontroluje psy. Někteří už jsou staří, stádo by je mohlo zranit.

Na řadě jsou ovce. S těmi je mnohem více práce. Zatímco dobře napasená koza podojí litr i více mléka, ovce jen 2-3 deci. A je jich čtyřikrát více. 

Princip automatického dojení je stejný – nasypat krmivo do žlabů, aby zvířata nebyla během dojení rozptylovaná, a nahnat 24 zvířat na každou stranu dojírny. Poobracet a zafixovat je na místech do správné polohy, vyčistit jim vemena, nasadit přísavky s hadičkami.

Přidržet je, odhadnout, kdy je již vemeno prázdné a dát hadičky dolů. Potom vypustit zvířata zpět před stáje a do dvou ramen dojírny vehnat dalších 50 ovcí. Opakovat to v pěti cyklech. Po necelých dvou hodinách práce jsou podojené i ovce.

„Vedle je mlékárna, z čerstvě nadojeného mléka hned děláme výrobky. Sýry, brynzu, žinčici. Pak se znovu dojí až odpoledne, když se stádo vrátí z pastvy,“ dodává.

Je 6:30, přichází nejromantičtější část farmářského představení. Pastýř vyhání zvířata na pastviny. Venku je krátce po svítání, okolní louky a kopce ještě zahaluje ranní letní mlha.

Z dojiče a ošetřovatele se v momentě stává bača. Šikovně překládá systém dřevěných ohrad a vytvoří koridor, kterým půjdou zvířata ven. Je to tichý muž. 

„Jedeš, heeej,“ pouze občas holí zažene některého z psů, který jemu, ovcím nebo kozám stojí v cestě a zbytečně je plaší.

Ze stáje znovu rychlým klusem vycházejí kozy se dvěma kozly v čele. Přidávají se k ovcím a prodírají se mořem jejich vlnitých hřbetů dopředu.

Ony vedou stádo, ovce je poslušně následují.

Na krku mají zvířata zvonce. Pastýř otevírá poslední závoru. Stádo jako živá řeka vybíhá do orosené trávy horských luk.

 

Na farmu přichází další pastýř, který bude na stádo dohlížet a prohánět je po loukách. Zvířata jsou za několik minut za kopcem, pastýř nasedá do terénního auta a vyráží za nimi.

Je těsně po druhé odpoledne. Stáda se vracejí z pastvy. Ovce a kozy jsou již nyní promíchaná. Alžběta je vítá při velkém žlabu s čerstvou vodou. Dnes bylo výjimečně teplo, kozy i ovce musí pořádně pít.

Ovce pak jdou do ovčína, kozy musí podojit odpoledne ještě jednou. K druhému ovčínu z vrchu Haľagoš právě dorazilo masové stádo ovcí plemene Suffolk, právě je napájí další ošetřovatel.

Kromě ovcí, koz, psů a koček chovají zaměstnanci na farmě i jednoho koně, slepice, husy, kachny a exotické ptactvo. Něco pro vajíčka a maso, něco pro zpříjemnění, potěšení nebo jako hobby.

Ovčíny s ustájenými zvířaty jsou čisté a voňavé. Pod střechou létají desítky vlaštovek.

Procházím kolem balíků sena, z ohrádek zvědavě vykukují odpočívající a přežvykující ovce a kozy. Letošní kozičky jsou odděleny v samostatných ohrádkách.

„Mám radost, protože jsem dnes dohodla koupi jednoho plemenného kozla a dvou beranů. Celkem úspěšný den,“ říká zootechnička, když sumarizujeme dnešní den na farmě.

Podvečer okolo šesté jsou již všechna zvířata na farmě v Proči, ovce i kozy jsou ve stájích. Zaměstnanci pomalu končí šichtu, myjí mlékárnu a připravují dojírnu na další den. Protože den na farmě začíná vlastně ještě v noci.