Vyzkoušeli jsme si den na ovčí farmě. Proč je dnes těžké sehnat mladé lidi na práci se zvířaty?

Chovají 967 ovcí, 184 koz, 170 krav a 100 býků. Ekologicky. Podnikají v uzavřeném cyklu. Farma, ovce, kozy, krávy i býci.

Jatka, mléko, maso, mléčné a masné produkty. Z farmy přímo do kuchyně a obchodu. Z kuchyně a prodejny do restaurace a lidem.

Historickou železniční stanici v Kapušanech u Prešova z konce 19. století předělali na Steak House. Vedle je samoobslužná restaurace s konzumací jídel bez omezení.

Jednoduché, funkční, ekologické. Srdcem všeho je farma, kde se z ovčího a kozího mléka vyrábějí bioprodukty. Ovčí sýr, brynza, žinčice.

Ekofarma funguje díky bohatství přírodních pastvin na jižních svazích Ondavské vrchoviny v okolí obce Proč.

Stáda koz a ovcí plemene Cigaja (mléko) a Suffolk (maso) se pasou přímo na nejvyšším vrchu tohoto regionu Haľagoši (642 m.n.m). 

Ekofarma v divočině

Kromě kvalitní pastvy si z něj ovce a kozy (a samozřejmě turisté) mohou za jasného počasí vychutnat unikátní panoramatický výhled na Slanské vrchy, Beskydské predhorie, ale i Ondavskou a Laboreckou vrchovinu.

Z Haľagoše je vidět i na pohoří Vihorlat, Bachureň, Levočské vrchy, skupinu Stráží, Branisko, Černou horu a Šarišskou vrchovinu. A za zcela ideální viditelnosti i zasněžené vrcholky Tater.

Pokud jsi turista a ještě k tomu i gurmán a budeš se někdy motat kolem Prešova, nezapomeň se na tento vrch podívat.

Čerstvé výrobky z ekofarmy si pak můžeš vychutnat v restauraci a Steak House Farmer Area v Kapušanech u Prešova. Dokonce se tam dá za dobrou cenu i ubytovat a zrelaxovat ve wellness.

„Farma vznikla z bývalého družstva obce Pušovce. Měli tu tři velké ovčíny – v tomto kraji se nazývaly polomy. Byl tu i starý salaš. Na jeho místě je nyní postavena dojírna,“ říká zootechnička Bohumila Cmar Majeríková, která celou farmu spravuje. S ní, jejími kolegy, stovkami ovcí a koz, desítkami psů a koček strávím na této farmě celý den.

„Máme tu mléčná i masná plemena ovcí. Ta na mléko se ráno podojí, okolo půl sedmé se už vyhánějí na pastvu. Masové stádo chodí na vrch Haľagoš. Mléčné stádo ovcí spolu s kozami se pase směrem na obec Kuková,“ vysvětluje zootechnička.

„Hlavním chovem jsou ovce. Kozy jsme původně koupili kvůli vypasení křovin a na udržování pastvin. Postupně jsme je začali dojit, dnes už vyrábíme sýry, brynzu a jiné produkty i z kozího mléka,“ vysvětluje.

„Tady blízko v Podhořanech ještě chováme asi stovku býků, máme tam vlastní jatka. Všechno jde do restaurace a Steak Housu komplexu Farmer Area v Kapušanech u Prešova.“

„Dohromady tu pracuje 13 lidí. Farma by mohla produkovat ještě jednou tolik, i tak by se vše prodalo a snědlo. Máme ale velký problém s lidmi. Dnes vám kolem zvířat nedokáže a nechce dělat téměř nikdo. I když mu dobře zaplatíte.“

„Zvířata máme celoročně venku s přístupem do stáje. Jsme stoprocentní ekologický chov. Na noc je ale vždy zavíráme, loni nám ukradli 16 jalovic,“ dodává zootechnička. 

Od úsvitu do soumraku

Den na farmě začíná vlastně ještě v noci. O půl čtvrté se probouzí bača (nebo dnes oficiálně ošetřovatel) a dojička plus pracovnice výroby v jedné osobě. Bydlí přímo zde na farmě.

Několik ovčáckých psů a desítky koček jsou již na místě – před dojírnou. Čekají na snídani. Bača do automatické dojírny pro 50 zvířat nejprve nažene mléčné stádo. Tvoří ho 40 koz a 250 ovcí.

První se dojí kozy. Ve 4:00 už s plnými vemeny a hlavami ve žlabu s krmivem čekají na ranní dojení. Rádio s lidovkami vyhrává naplno, štěkají ovčáci, hučí pumpy, potrubí a stroje. Kozy podojí na dvě várky.

Dva dojiči šikovně vyměňují plastové přísavky s gumovými límci na vemenech. Z nich vedou hadičky s napumpovaným mlékem do potrubí a sběrné nádoby ve vedlejší místnosti mlékárny. Kozy jsou hotové do hodiny. Pak se odvedou zpět do stáje.