Foundation budeme sledovat i dál, máme však výhrady.
Nadace (Foundation) od přelomového sci-fi autora Isaaca Asimova patří k svatým grálům sci-fi literatury. Po dlouhá léta se jevila jako nezfilmovatelná. V knize se totiž Isaac věnuje lidskému pokolení v daleké, velmi daleké budoucnosti. Lidstvo ovládá vesmír, tvoří Galaktické impérium, osidluje planety jako na běžícím pásu... a spěje ke svému konci.
Nadaný psychohistorik Hari Seldon totiž na základě výpočtů a odhadů chování velkých mas lidí předpověděl, že Galaktické impérium jako říše do 300 let zanikne. Následovat má 30 tisíc let dlouhé období barbarství. Seldon ví, že zánik impéria se nedá zastavit. Umí však díky Nadaci zkrátit období barbarství na 1 000 let.
Vytvoří obrovský plán na osídlení planety Terminus, která je na okraji galaxie. To, že je planeta vzdálená, však má svůj důvod, co se v průběhu čtení knihy ukáže jako mistrovský plán Seldona a jeho geniální mysli, která dokázala předpovídat události na stovky let dopředu. Kniha se nesoustředí na stejné postavy. Často skáče mezi různými obdobími o desítky až stovky let. I proto se tato série považuje za téměř nezfilmovatelnou.
Pokud by se totiž udělala přesně podle knih, diváci by se nemohli ztotožnit s žádnou postavou, protože by ji velmi rychle vystřídala další. Neustálý pokrok v ději o desítky až stovky let způsobuje i to, že postavy jsou v podstatě druhořadé. Základním principem je pokračování v Seldonově plánu a budování Nadace. Jenže v audiovizuálním formátu televizní či kino produkce by to bylo velmi náročné.
Diváci se totiž rádi napojí na oblíbené postavy a děj vnímají právě prostřednictvím nich. Kdyby se neustále měnili postavy a herci, již tak komplexní příběh by bylo náročné pochopit a orientovat se v něm.
Tvůrci seriálu se tak rozhodli Nadaci Asimova roztáhnout do každého směru. Přidali nové postavy, vymysleli si originální události odehrávající se jen v seriálu a neskáčou v čase tak extrémně.
