Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
V Zaře jsme našli desítky napodobenin. Odnesly to Gucci, Prada nebo Bottega Veneta. Jak fast fashion řetězce vykrádají designy a proč je nikdo nežaluje?
Pokud chceš zjistit, jaké kolekce se aktuálně nacházejí v luxusních prodejnách známých módních domů jako Gucci, Dior nebo Prada, nemusíš kvůli tomu projít celou Pařížskou ulici. V případě, že jsi laik, úplně postačí navštívit Zaru. Proč? U některých modelů bys totiž rozdíl hledal jen obtížně.
Není žádnou novinkou, že fast fashion řetězce pravidelně přinášejí byť nepříliš kvalitní, ale zato přiměřeně dostupný sortiment reflektující aktuální módní trendy. Někdy však až příliš okatě. Obzvlášť to platí u španělské skupiny Inditex miliardáře Amancia Ortegy, pod kterou patří řetězec Zara, ale také Bershka, Stradivarius, Pull&Bear či Massimo Dutti.
V jejich kolekcích se často nacházejí velmi sporné modely, jejichž designy hraničí až s napodobeninami originálů předních módních domů a renomovaných designérů. Kolekce prodejců rychlé módy jsou tak pochopitelně velmi populární, a to právě díky cenové dostupnosti a aktuálním trendům, vzorům, barvám či střihům.
V tomto článku si přečteš:
Který fast fashion řetězec kopíruje nejvíce.
Jaké napodobeniny jsme v obchodech objevili.
Který módní dům Zara v posledních kolekcích kopíruje nejvíc a jak.
Jak je možné, že kopírování designů řetězcům prochází.
Proč je obtížné dokázat plagiátorství.
Jakým obviněním a žalobám v minulosti Zara čelila.
Kolik napodobenin se nám podařilo najít.
Zdroj: Refresher/Daniel Mikolášik
V pobočkách jsme našli desítky napodobenin
Už v minulosti jsme na podobné skandály upozorňovali, ale jak jsme se přesvědčili na vlastní kůži, tento nekorektní fenomén přetrvává. Nevypadá to tak, že by s tím řetězce jako Zara nebo H&M měly v plánu skoncovat.
V rámci reportáže jsme se soustředili čistě na skupinu Inditex. Navštívili jsme bratislavské pobočky jejích řetězců a analyzovali modely z její aktuální nabídky, o kterých jsme byli přesvědčeni, že jsou inspirovány high fashion kolekcemi. Podařilo se nám najít spoustu menších, ale i větších napodobenin. Dohromady jsme jich v aktuálních kolekcích našli až 25.
Zdroj: The North Face, Refresher
Zdroj: Balenciaga, Refresher
Šlo především o tenisky nebo kozačky. Nejvíce napodobenin jsme objevili v Zaře, jejíž kolekce se inspirují zejména italským módním domem Bottega Veneta. Našli jsme ovšem i napodobeniny značek jako Gucci, Balenciaga, The North Face či Acne Studios.
Kromě kamenných prodejen jsme našli podobné výrobky i na oficiálních e–shopech inditexových řetězců, kde mají mnohem širší nabídku. Na otázky, jak je možné, že napodobování designů ve většině případů řetězcům prochází, a na jaké legální hranici se pohybují, jsme hledali odpověď s advokáty Martinem Provazníkem a Patrikem Baltazarovičem.
Zdroj: Marine Serre, Refresher
Zdroj: Bottega Veneta, Refresher
Inspirace, nebo kopírování?
Skrývají se za to, že jde jen o inspiraci a z důvodu komplikovaného domáhání se spravedlnosti se s tím z právního hlediska ve většině případů nedá udělat téměř nic. Jen těžko lze totiž dokázat plagiátorství, když řetězce nekopírují kompletní design, ale jen část z něj.
Návrhy dokáží napodobit do té míry, aby to bylo stále legální, a následně je masově vyrábějí a distribuují v nižší kvalitě a z levnějších materiálů. Poškozené high fashion značky zároveň nemají ochrannou známku pro každý jeden model z kolekce. Zaregistrována bývá často jen ochranná známka na logo.
Zdroj: Khaite, Zara
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemčení?
Proč mají problém zejména malí a neznámí návrháři.
Jak skončily soudní spory se Zarou.
Kvůli jaké mezeře v zákoně mají plagiátoři při kopírování módních designů prakticky volnou ruku.
Jak Zara v nejnovější kolekci okopírovala dva modely tenisek Prada a vytvořila z nich vlastní pár.
Proč většina módních domů ignoruje, že se jejich nápady kopírují, a jak jim to může prospět.
Jak vypadají „fejkové“ kabelky Bottega Veneta v Zaře.
Pokud výrobce fast fashion vezme pouze část konceptu, může se podle advokáta Baltazaroviče jednat o vytvoření nového díla, k němuž podle § 8 slovenského autorského zákona přísluší autorská práva původního autora, ale může jít i jen o inspiraci.
Dodává také, že většina fast fashion výrobců kopíruje velké módní značky, které se právní ochrany ani nepokoušejí domáhat, jelikož je to pro ně jistým způsobem vytvoření reklamy trendům, za který jsou ony zodpovědné. Problém nastává u malých a neznámých návrhářů, kteří se jen těžko domohou právní ochrany.
„Módním návrhem lze ve smyslu ust. § 3 odst. 1 písm. 7 zákona č . 185/2015 Sb. autorský zákon ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „autorský zákon“) rozumět určitou formu užitkového uměleckého díla, na která se vztahují autorská práva. Tato autorská práva a z nich vyplývající ochrana se však vztahuje především na konkrétní unikátní dílo a ne na střih, resp. koncept a princip oděvu nebo obuvi, což vyplývá z příslušného ust. § 5 písmeno a) autorského zákona.“
Patrik Baltazarovič, advokát
Zdroj: Vans, Zara
Nepomohla ani obvinění
Někteří prodejci rychlé módy už v minulosti čelili obviněním z tvoření plagiátů. Například v roce 2016 řetězec Zara žalovala návrhářka Tuesday Bassen. Tvrdila totiž, že kradou její designy. Na právníky tehdy designérka z Los Angeles utratila desetitisíce korun, ale zbytečně. Závěr zněl, že na své návrhy nemá žádný nárok.
Americký právní systém, podobně jako právní systémy v mnoha dalších zemích, totiž nezajišťuje právní ochranunad autorským designem v oblasti módy. Autorské právo se týká jen hudby, filmu a divadla, literatury či umění. V překladu to znamená, že plagiátoři mají při kopírování módních designů prakticky volnou ruku.
„Když se v roce 1976 vytvářely zákony o autorských právech, byli jsme převážně národem manufaktur a ne designérů,“vysvětlujemezeru v zákoně právník Doug Hand. Bassen ale nebyla jedinou designérkou, která měla se skupinou Inditex problémy ohledně plagiátorství.
V roce 2012 žalovala luxusní značka bot Christian Louboutin Zaru za prodej téměř totožných lodiček s červenou podrážkou, jaké ve své kolekci představil právě francouzsko–egyptský designér. Řetězec soudní spor vyhrál.
„V praxi lze uplatnit konkrétní autorská práva na světoznámé červené podrážky bot značky Louboutin, ale pouze ve vztahu k přesně definovanému odstínu červené barvy. V tomto případě je to pigment red. #EE1F25/, a tedy ne na tvar lodičky, kterým je špičatý tvar elegantní boty na vysokém podpatku,“ vysvětlil pro Refresher Patrik Baltazarovič.
O dva roky později byla Zara kritizovánaza podobnost návrhů s francouzským módním domem Cèline a high fashion gigant tehdy oznámil, že snímky připravované kolekce zveřejní až poté, co kolekci uvedou na trh, aby ji nikdo nemohl okopírovat.
Kopírování designu se prokazuje obtížně
Právní ochrana módních výrobků, ať už je to nový vzhled oblečení nebo nová dámská kabelka, bývá často z praktického hlediska problematická, prozrazuje pro Refresher advokát Martin Provazník.
Z právního hlediska je podle něj třeba rozlišovat ochranu určitého označení módního doplňku (nejčastěji prostřednictvím ochranné známky) a ochranu „celkového vzhledu“ výrobku. Právě zde přichází v úvahu právní ochrana designu.
„V první řadě je třeba si uvědomit, že když má někdo ochrannou známku Adidas, je zřejmé, že pokud někdo použije označení Addidas (se dvěma ,d'), jde o nelegální kopírování. Pokud však někdo vyrobí botu, která má určitý vzhled, a někdo tento vzhled napodobí, obtížněji se prokazuje, že jde o kopírování. V tomto případě kopírování designu. Je to velice subjektivní záležitost,“ vysvětluje Provazník.
Zdroj: Prada, Refresher
Kdy se podle právníka vyplatí žalovat za plagiátorství
Navíc zde roli hraje i to, zda si osoba, která přišla s novým designem na trh, tento design i zaregistrovala a ve kterých zemích tato registrace platí. V Evropské unii máme oproti jiným zemím světa tu výhodu, že zde platí i tzv. Unregistered Community Design, tj. nezapsaný design společenství.
„Ten chrání zejména malé, resp. střední designéry módních doplňků a poskytuje právní ochranu až po tři roky, přičemž je zdarma a není nutná registrace. Toho lze využít v EU k vyzkoušení, zda má daný design výrobku úspěch na trhu. Zároveň registrace designu na světové úrovni není vůbec jednoduchá, přičemž jde zejména o časově náročný proces,“ vysvětluje dále právník.
Musíme si také uvědomit, že pokud celosvětově za den přijde na trh v průměru více než 100 nových módních výrobků, je celosvětová ochrana jednoho designu opravdu problematická. Této situaci nepomáhá ani to, že chce–li být designér úspěšný, musí své výrobky veřejně prezentovat.
Vzhledem k těmto skutečnostem se podle Provazníka vyplatí investovat peníze do (většinou mezinárodního) soudního sporu s osobou, která porušuje právní ochranu duševního vlastnictví jen u velkých sporů, kde jde o opravdu úspěšný design.
V rámci reportáže jsme oslovili i zástupce společnosti Inditex v Česku a na Slovensku, aby nám poskytli své stanovisko. K věci se však nevyjádřili ani po dvou týdnech od oslovení.
Všechny napodobeniny, které jsme v aktuální nabídce fast fashion řetězců objevili, najdeš také s porovnáními s originálními modely v galerii níže
