V lednu míříme na Moravu. Představujeme umělce se španělskými kořeny – Cédrica Effe.
Depresivní měsíc leden? Ani nás nenapadne. Jak by také mohlo. Když překročíme novoroční mlhu loňských nesplněných závazků, křivd a ztrát, a zrekapitulujeme úspěchy, otevře se nám nový horizont. Inventura z minulého roku nám říká, že jsme v rámci unikátního seriálu FRESH RAP přiblížili 12 nových tváří, které berou českou rapovou scénu útokem, popsali ti je a pomohli jim se posunout dále. Letošní rok nebude výjimkou.
Pokud se ti náš měsíční seriál se story nadějných interpretů líbí, můžeš naši práci podpořit a stát se členem REFESHER+ klubu. Všechny minulé, ale i následující stories najdeš právě pod modrým pluskem. Stejně jako příběh lednového interpreta, jenž otevře rok 2022.
Hudební cesty jsou totiž stejně nevyzpytatelné jako počasí. Jednou chceš dělat DJe na jednom z největších elektronických festivalů na světě, čas ale ukáže, že tvé cesty směřují jiným směrem. I Cédric pochopil, že místo stáním za pultem mu bude milejší pohyb před ním a komunikace s davem pod pódiem. Zpěvem, rapem a texty v metaforách, které jsou inspirovány mytologií.
Začali jsme hodně poeticky. Pravda je ale taková, že devatenáctiletý Jaromír Cédric Machalíček nepatří do dob minulých, nýbrž do přítomnosti. Je jedním ze severomoravských hlasů z Bílovce od Ostravy, odkud plánuje rozšířit povědomí o své zasněné hudbě.
„Za rapera se nepovažuji,“ upozorňuje hned na začátku na fakt, že přestože se v jeho tvorbě rapové prvky objevují, škatulkování by se rád vyhnul. „V této době je strašně těžké určit hudební směr. Jsem umělec, který dělá svůj sh*t,“ upravuje na pravou míru.
„Je ale pravdou, že mě ovlivňovalo pár rapových jmen již od útlého věku. Ve 12 letech jsem se k rapu náhodou dostal, bavila mě na ta svoboda slova a celkově drzé flows. Začínal jsem s Black Eyed Peas a A$AP Rockym, kteří stále patří mezi mé oblíbence,“ osvětluje.
Jeho občanské jméno napovídá, že by mladý interpret mohl mít kořeny i jinde než v Česku. Což je to pravda; jeho na nováčka opravdu kvalitní zvuk, jenž je je místy plný emoce a temperamentu, ovlivňují španělské geny. O to je pozoruhodnější, že většina jeho produkce, ač se to nemusí zdát, pochází z pokojíčku. Pokud jsi potřeboval pořádně demonstrovat sílu domácích studií, tady ji máš.
Pravdou ale je, že mladý interpret původně o sólové kariéře umělce neuvažoval. „Hudební sluch jsem měl od narození, ale nikdy mě to ani nenapadlo,“ přiznává. „První push k myšlence začít něco hudebně vytvářet přišel v roce 2018, kde jsem na ostravském festivalu Colours of Ostrava navštívil koncert Kyga. Pamatuju si, že hned druhý den jsem běžel do obchodu koupit FL studio a každy den na tom něco mačkal,“ prozrazuje svou původní motivaci stát se jedním ze světových EDM DJů, kteří povzbuzují fanoušky na obrovských festivalech, jakým je i belgický Tomorrowland.
Z elektronické hudby se ale plynule přesunul do rapu. Bavila ho totiž jednoduchost rapových smyček. Ke konci roku 2019 se nakonec rozhodl, že se pokusí nahrát ve studiu jeden ze šuplíkových textů, aby zjistil, zda má cenu se vůbec o lyrické umění pokoušet. Mělo.
„Postupně jsem v našem sklepě doma vybudoval kvalitní nahrávací studio, ve kterém jsem nahrál všechny své dosavadní tracky. Všechno okolo zvuku si dělám sám,“ říká talentovaný Moravan.
Inspiruji se mytologií i antickou filozofií
Inspiraci hledá v rapu každý jinde. Někdo v drogách, jiný zase v pohlaví, které ho přitahuje. Ne však Cédric. „Textově se často inspiruju mytologií, taky občas antickou filozofií,“ překvapuje. „Baví mě psát v metaforách a často si vymýšlím fiktivní příběhy, které reflektují můj život,“ a jako velkou vnější inspiraci uvádí Aaryana Shaha, jenž jej inspiruje údajně nejvíc.
Vibe, jenž Cédricova hudba vyluzuje, je dle jeho názoru nevyzpytatelný. „Nedá se úplně určit žánr ani styl. Každy track je úplně něco jiného,“ říká, přestože přiznává, že jsou u něj jasně zřetelné melancholické alternativní prvky, které se blíží rapu.
Jaromír neskrývá své nadšení z psaní textů s fiktivní tematikou. Jejich konjunkce s příběhy fanoušků je prý tím pravým ořechovým. „V tracích Medieval nebo No tool je určitý příběh poukazující na nějaké problémy, emoce, psychické poruchy, ale také lásku. Vím, že každy tu message v textu nemusí najít a ani to o tom není, přesto fakt, že se dotyčnému spojí jeho problémy a životní příběhy právě s mým metaforickým textem, je něco úžasného. Je to vlastně důvod, proč to všechno dělám,“ odhaluje.
Ne všechno je ale na jeho tvorbě abstraktní. Například jedním ze zajímavých a reálně uchopitelných prvků vokálního projevu jsou vysoké citoslovce. „Emoční skřeky“, se kterými se posluchač setká například v posledním singlu s názvem Ataraxie z minulého roku. „Používám to často, ale vyložený trademark nemám,“ uvádí s tím, že v době jeho nahrávání procházel šílenou dobou, v níž hodně poslouchal punk-rock. Dnes už by se do takových výšek údajně nepouštěl.
Příběh je víc než čísla
Playlist Cédrica Effe je poskládaný z drtivé většiny z písní, jejichž názvy jsou v angličtině. Nemysleli jsme si, že by za tím byl hlubší smysl, přesto jsme se jej ale na to zeptali. No, a akorát se nám potvrdilo, že příběh je u něj centrem veškerého dění. „U žádného tracku mě nenapadl český název, který by vyplnil ať už tematickou stranu tracku, tak i tu estetickou,“ vysvětlil.
„Kdybych se měl jedním trackem někomu představit, asi to nebude žádný z těch, které jsou venku,“ uvádí. „V případě, že bych si ale vybrat musel, bude to Medieval. Je to jeden z mých prvních tracků, jenž začal celý příběh a hodně dobře popisuje všechny emoce, které po celý život cítím. Beru to jako intro k celé mojí tvorbě,“ naznačuje budoucím fanouškům, odkud začít.
Sám své úspěchy neměří ve fyzické rovině. Prý jej nabíjí myšlenka, že jej denně někdo poslouchá, a skutečnost, že může skrze svou hudbu s posluchači komunikovat. Stejně tak si cení možnosti spolupracovat s nově zformovaným většinově zlínským kolektivem TheyLuvSteez, kde figuruje vycházející producentská hvězda rainer, Sio nebo Zodi. Cédric si spolupráci pochvaluje, přestože jsou žánrově odlišní.
Mluvíme-li o nějaké hmatatelném úspěchu, který by zahrnoval známější osobnosti nebo společnosti, možná sis všiml, že se Cédric objevil na albu Vulture Culture od True Gabea, svěřence Universal Music. Vzniká tady snad další spojení? „Nějaká spolupráce s Universalem se chystá, ale ještě není nic jisté. Proto víc říkat nechci,“ naznačil umělec.
Rok ve znamení dvojek
Vzhledem k tomu, že Jaromír pracuje kromě své hudby i na maturitě, tento rok má omezený čas. Přesto se prý na letošek chystají dva větší projekty. Rok se tak ponese ve znamení dvojek. „Jeden projekt bude sólo a jeden napůl s producentem rainerem. Mám připravených i spoustu nových tracků a příběhů, které se budu snažit dostat co nejdřív mezi lidi,“ slibuje autor zatím jediného EP s názvem Dusk in Narnia, Chapter 1.
Řeč se oslím můstkem samozřejmě přenesla i na živá vystoupení, která jsou obvykle alfou a omegou přijmu tuzemských rapových interpretů. Cédric však svou introvertní povahou do škatulky klasického extrovertního umělce nezapadá.
„Uvidím, jak na tom časově a psychicky budu,“ konstatoval fanoušek rapu a interpretů jako Mac Miller, 6LACK nebo Juice WRLD. „Ale určitě nějaký koncert bude jestli to půjde. Ať už nějaká menší tour z připravovaného projektu, nebo nějaké menší akce,“ ubezpečuje mladý talent, který více než českou rapovou scénu, jak je na východě republiky často zvykem, pozoruje tu slovenskou.
Stein27, President of Sexico, nabízí víc než jen Habibi. Volte jej (Recenze)
30. srpna 2023 10:00
My se na Cédricovy projekt a koncerty jistě těšíme. Tím spíš, že se nakonec naší rozpravy rozhodl otisknout všem čtenářům REFRESHERu do slov pozitivní vibe, který nás rozhovorem provázel. „Všem čtenářům posílám lásku,“ uzavřel své představení.
