Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Zjišťovali jsme, kde končí běžná mezilidská komunikace a začíná sexuální obtěžování. Pro dobro obou stran.
Stále více žen se ozývá se svými zkušenostmi se sexuálním obtěžováním. Osvětové aktivity různých neziskovek a tisíce příběhů v médiích téma zvýraznily natolik, že otázkou sexuálních zločinů se začíná zabývat i vláda. Slovenské Ministerstvo spravedlnosti navrhuje změnit definici znásilnění na sex bez souhlasu, přičemž vychází ze studií a z dostupných dat, která naznačují, že tato definice nejlépe ochrání oběti sexuálního násilí.
Čím více mluvíme o obtěžování či znásilňování, které se podle statistik v drtivé většině týkají žen, tím více se ozývají lidé, kteří jsou tímto tématem často zmateni.
Musíš si před každým sexem dát podepsat papír o souhlasu? Opravdu nově nemůžeme flirtovat s neznámou ženou nebo žertovat o pěkné kolegyni? Kde končí běžná mezilidská komunikace a začíná sexuální obtěžování a jaká je šance, že za plácnutí po zadku půjde někdo do basy?
V Refresheru se tématu sexuálního obtěžování věnujeme dlouhodobě. Přinášíme ti pohledy odborníků, svědectví těch, kteří obtěžování a násilí zažili na vlastní kůži, a pomáháme našim čtenářům porozumět statistikám a závěrům vědeckých prací. Pokud tě toto téma zajímá, můžeš ho sledovat zde a dostaneš upozornění vždy, když o něm napíšeme.
Více a kvalitněji budeme moci nejen o násilí, ale také o tom, co s ním a jak ho zastavit, psát jen s podporou čtenářů. Přidej se do klubu Refresher+ i ty a kromě přístupu k prémiovým článkům ti dáme i skvělé benefity.
„Sexuální obtěžování je to, co obtěžuje konkrétně vás. Neexistuje k tomu excelová tabulka,“ řekla pro Refresher Jasmína Houdek, lektorka sebeobrany, která často přednáší a hovoří o obtěžování. Rozumí, že lidé jsou proto zmatení a nechtějí lichotkou či flirtováním někoho obtěžovat, jen nevědí, kde a jak jsou nastaveny hranice. Jasmína Houdek lidem radí velmi jednoduše.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
Co dělat, když nevíš jistě, co bude druhou osobu obtěžovat a co ne.
Jaké aktivity spadají pod sexuální obtěžování a které z nich lze řešit i soudní cestou.
Co dělat, když tě nadřízený obtěžuje ve škole nebo v práci.
Jaké máš možnosti, když tě někdo obtěžoval a chceš to řešit.
Pokud chceš někomu zalichotit a bojíš se, jestli se náhodou nedopustíš sexuálního obtěžování, představ si, že stejnou větu řekneš své babičce. „Jste-li s tím v pohodě, nejspíš nejde o obtěžování,“ řekla s úsměvem. Samozřejmě, téma sexuálního obtěžování je složitější a různé dokumenty (například tento slovenský nebo tento z dílny OSN) uvádějí různé aktivity a příklady.
Sexuální obtěžování, zjednodušeně řečeno, zahrnuje nepříjemné sexuálně motivované projevy chování, a to jak slovní, tak neverbální, informuje portál Diskriminace.sk. Tuto definici ještě v roce 1992 zveřejnil Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen v obecném doporučení č. 1/2003. 19 o násilí páchaném na ženách.
Může být ponižující a může také ohrožovat zdraví nebo bezpečnost. Pokud by námitka vůči takovému chování (slovnímu či fyzickému) mohla člověka znevýhodnit v práci (riskuje, že ho nevezmou na pohovoru, nepovýší apod.), jde o diskriminaci. O té dopodrobna hovoří antidiskriminační zákon.
„Nejjednodušší, co můžete udělat, je zeptat se,“ řekla nám Houdek. Pokud nevíš, jestli tvé chování nebude druhou stranu obtěžovat, za otázku nic nedáš. „Nic není víc sexy než člověk, který si vyžádá souhlas,“ míní lektorka sebeobrany.
Projevy tradičního gentlemanství (podržení dveří, odsunutí židle) lze snadno doprovázet otázkou a dají se „propašovat“ i do flirtování, randění či sexuálního života. Nenásilně, tak aby nenarušily atmosféru.
Vězení za dickpic?
Žaloba či soud za každý druh sexuálního obtěžování, který rozlišují lidskoprávní organizace a experti, u nás nehrozí. Právnička Beata Jurik za problémové označuje, že v mnoha případech jde o trestné činy proti jiným právům a svobodám (spadá sem například nebezpečné pronásledování, tedy stalking). V případě znásilnění a sexuálního násilí však mluvíme o činech proti důstojnosti, čímž vzniká nesoulad v tom, jak tyto skutky zákon vnímá a trestá.
Jurik v současné době působí v Evropském parlamentu ve výboru pro kontrolu rozpočtu. Je členkou Progresivního Slovenska, v minulosti vedla feministickou platformu PSF a pracovala jako dobrovolnice ve více feministických organizacích. Její osobní názor je, že náš Trestní zákon by měl obsahovat speciální článek o sexuálním obtěžování.
Změnu definice znásilnění vítá, ale nepovažuje ji za dostatečnou, protože celá skupina činů v rámci sexuálního obtěžování není stíhatelná. „Většina se může posuzovat jako přestupek proti veřejnému pořádku nebo jako trestný čin výtržnictví,“ říká Jurik. Za výtržníky se považují například i muži, které přichytili při masturbování ve vlaku v roce 2021 a o kterých jsme opakovaně psali.
I v případě, že pachatele nakonec z něčeho obviní, ne vždy dostanou nejvyšší možný trest. Například osmačtyřicetiletý muž, který onanoval v keřích, dostal podle SME sto hodin prací. Hrozily mu tři roky ve vězení. Velká část závažnějšího ublížení také není trestána vězením.
Podle analýzy Institutu pro výzkum práce a rodiny byla v případech trestného činu znásilnění míra podmíněného odsouzení 31 %, v případech trestného činu sexuálního násilí, kde obětí byla žena, byla míra podmíněného odsouzení 38 %. A až 64 % pachatelů dostalo podmínku v případech partnerského násilí při základní skutkové podstatě (šlo o týrání blízké osoby a svěřené osoby). Při činech spáchaných závažnějším způsobem zůstalo na svobodě 36 % odsouzených pachatelů.
„Pokud bychom vzali v úvahu všechny trestní skutky násilí páchaného na ženách, tak v roce 2020 bylo jen 36 % pachatelů odsouzených k nepodmíněnému trestu,“ řekla nám analytička Zuzana Očenášová. A tak nejenže mnohé činy, které odborníci označují za sexuální obtěžování, zákon neumí potrestat, ale i ty, které zákon rozlišuje, často trestá podmíněně.
Co všechno je sexuální obtěžování?
– Catcalling: Zahrnuje pískání nebo pokřikování na ulici, posměšné, ponižující přezdívky, sexuální či urážející hodnocení vzezření, návrhy se sexuálním podtónem, žádosti o setkání nebo sex. Pokud tě někdo takto obtěžuje, můžeš přivolat policii, neexistuje však zákon, který to specificky řeší.
– Upskirting: Focení nebo natáčení žen, konkrétně jejich nohou, hýždí a spodního prádla, zpod sukně bez jejich svolení. Šíření těchto záběrů může být buď šířením dětské pornografie (je-li člověk na fotce mladistvý), nebo by se mohlo jednat o trestný čin nebezpečného obtěžování. Podle závažnosti za něj hrozí až 6 let ve vězení.
– Fyzické obtěžování: Spadají sem všechny nechtěné doteky (nejen na intimních místech, ale také na ruce, bedrech, krku či vlasech, bez vyzvání a bez svolení), často k nim dochází například v barech, v MHD nebo na pracovišti. Mezi doteky patří i poplácání, štípání, otírání se. Nevyžádané masáže či zatlačení do rohu (v místnosti, ve výtahu), nebo pokusy o polibek, jakož i vynucené objetí a polibky sem patří také.
– (Ne)verbální obtěžování: Sem patří nechtěné posměšné, urážející, dvojsmyslné, sexuální poznámky, pozvánky, vtipy a žádosti. Jsou to i neverbální projevy, například oplzlá gesta (naznačování sexuálních aktivit), olizování si rtů, mrkání, urážející pohledy (například na prsa), nežádoucí otázky týkající se intimního života nebo jiná komunikace se sexuálním podtónem.
– Online sexuální obtěžování: Posílání textových zpráv, fotek a videí se sexuálním obsahem (popis sexu, nabídky, žádosti, záběry intimních partií), o které druhá strana nepožádala, případně na otázku, zda je chce, odpověděla negativně. Patří sem i online projevy chování, které popisujeme výše (nechtěné pozvánky, vtipy, narážky, dotazy nebo nátlak a vyhrožování s cílem získat intimní fotky nebo donutit osobu k nějakému sexuálnímu chování). Takovou kyberšikanu Trestní zákon také posuzuje jako trestný čin nebezpečného obtěžování.
– Stalking: Nebezpečné pronásledování osoby, které vzbuzuje důvodnou obavu o zdraví a bezpečnost člověka a jeho blízké. Rozlišuje ho i zákon a hrozí za něj rok ve vězení. Stalking může probíhat také online (sledování sociálních sítí či zjišťování polohy pomocí technologií, vyhledávání toho, kde daný člověk je, co dělá, s kým tam je a podobně).
– Veřejné masturbování: Sebeuspokojování na veřejnosti je podle zákonů výtržnictvím a hrozí za něj 3 roky ve vězení. Jedná se o masturbaci před někým, kdo tě o to nežádal. V případě nezletilých osob je trest vyšší.
Sexuální obtěžování může často doprovázet jakýsi „výměnný obchod“, kdy člověk s větší mocí vyžaduje sexuální aktivity jako výhodu výměnou za to, že svou oběť nevyhodí z práce či ze školy nebo jí jinak neublíží na životě a zdraví. Zdroj: dokument projektu Women Watch (OSN)
Pokud nereaguje, tak nesouhlasí
Společným faktorem při obtěžování je moc a strach. Obtěžování se dopouštějí lidé, kteří mají větší moc (na ulici to proto obvykle bývají muži, na pracovišti někdo na vyšší pracovní pozici). A obvykle ho v případě toho, kdo obtěžování zažije, provázejí pocity studu, hněvu či strachu. Poměr mužů a žen v pozici obtěžující osoby není rovnoměrný – převládají muži.
Podle průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva zažila nějakou formu sexuálního obtěžování každá třetí žena v Evropě. Obtěžování zažívají už i děti, mezi nejmladšími mezi žáky sebeobrany u Jasmíny Houdek byly dívky ve věku 9 a 11 let.
Ale není na místě mluvit jen o mužích, kteří obtěžují. Dopouštějí se toho i ženy. Podle Pavla Houdeka, právníka a lektora sebeobrany, je to obvykle v situacích, kdy je žena ve vedoucí pozici. „Samozřejmě, děje se to. Skupina starších kolegyň si může utahovat z mladého stážisty nebo žena čapne muže po zadku v baru. Možná se bude cítit trapně a zahanbeně, ale nebojí se.“
Podle Houdeka se muži jednoduše při odchodu z baru po takovém incidentu neohlížejí celou dobu cestou domů, jestli je náhodou ta žena nepronásleduje a nechce jim ublížit. „Chybí tam faktor strachu, což je zásadní rozdíl.“
Ne každý je schopen efektivně se bránit, a proto pokud tě zajímá, kdy se možná dopouštíš obtěžování, stačí se řídit jedním jednoduchým pravidlem. „Jestli člověk neodpovídá nebo má vyhýbavé odpovědi, je zaskočený, tak bych okamžitě přestala,“ říká Houdek. Nejen při komplimentech, ale také při intimních aktivitách, při dotecích, polibcích či sexu.
Stresová reakce, která způsobí, že neumíme reagovat, neumíme se bránit, pohnout či dokonce říci ne, je podle expertů na násilí poměrně běžná. I proto několik zemí, řeší změnu definice znásilnění tak, aby kladení odporu nebylo její součástí. Ne každá oběť klade odpor, ale ne proto, že chce, aby se v aktivitě pokračovalo, ale proto, že ho není schopna klást.
Nejlépe proto uděláš, pokud se zeptáš. Zde je několik příkladů: Líbí se ti, co dělám? Mohu pokračovat? Chceš, abych se tě takhle dotýkala? I úsměv či jednoznačné přikývnutí mohou povzbudit a projevit souhlas. Obava z porouchané atmosféry by neměla být nadřízená obavě, že někomu ubližujeme.
Podle právničky Beaty Jurikové bychom se v radách měli zaměřit především na pachatele. Má však několik tipů i pro ty, kteří obtěžování zažívají. „V první řadě je třeba se vůči tomu vyhranit – ať už to je kolega, kolegyně, nebo nadřízený, nadřízená. Musíme dát najevo, že chování této osoby se nám nelíbí, nesouhlasíme s ním a nechceme, aby se opakovalo,“ říká.
Říkat podle jejích slov je třeba konkrétně: že si nepřeješ, aby ti šéf položil ruku na rameno při zpětné vazbě, že se ti nelíbí komplimenty, které zdůrazňují, co všechno máš odhaleno nebo zahaleno, nebo že chceš, aby tvoje nadřízená přestala s nepotřebnými doteky nebo dvojsmysly v komunikaci. Stejných kroků můžeš využít i při situacích mimo práci: například při catcallingu na ulici nebo osahávání v podniku. O sebeobraně a nechtěné pozornosti jsme napsali i samostatný článek. Přečti si, jak se zbavit dotěrných lidí.
Právnička říká, že je vhodné uchovávat si důkazy o obtěžování, například dělat si screenshoty nevhodných návrhů nebo si ukládat nevyžádané nahé fotky. Radí také mluvit o tom, co se ti děje na pracovišti, s kolegy a kolegyněmi.
„Okolí si může začít všímat chování, o kterém si dříve mohli myslet, že to akceptujete a souhlasíte s tím. Může to přispět k tomu, že i oni se vůči tomuto chování ohradí nebo jinak pomohou deeskalovat napětí či násilí.“ Jednoduše řečeno, tvoji kolegové se stanou nejen svědky obtěžování, ale ti odvážnější ti mohou pomoci minimalizovat ho.
Podle právničky máš několik možností, jak s obtěžováním bojovat, vybrat si musíš podle toho, čeho chceš dosáhnout. Buď prostě chceš, aby obtěžování přestalo, chceš i odškodné za způsobenou újmu, nebo hodláš jít až do trestněprávní roviny a soudit se. „Na pracovišti nebo ve škole je první krok svěřit se někomu, komu věřím, říct mu o tom, co se děje. Mohu také kontaktovat odbory, HR nebo jakoukoli nadřízenou osobu, která má pravomoc zasáhnout.“ Tyto kroky řeší obtěžování přímo na místě, kde k němu dochází.
„Každé obtěžování lze nahlásit,“ říká Jurik. Podle jejích slov i osoba, která nebyla fyzicky napadena, se může bránit a nahlásit, co se jí stalo. „Formy obtěžování jsou různé, avšak platí u nich jedno: nepatří do naší společnosti.“ Podle právničky je důležité podotknout, že nikdo nemá povinnost nahlašovat obtěžování, je to jen možnost. Nikdo do toho lidí nemůže nutit ani jim to vyčítat.
Sexuální obtěžování může někdy vést k sexuálnímu násilí. Pomoc můžeš vyhledat na infolince pro oběti sexuálního násilí. Linka je aktivní v úterý od 17:00 do 19:00 a ve čtvrtek od 19:00 do 21:00. Provozuje ji spolek proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí.