Když postavy řeknou tyto věty ve filmu či v seriálu, koulíme očima.
Filmová a seriálová klišé jsou něco, co často vyčítáme i v našich recenzích. Jedná se o scény, dialogy či dějové zvraty, které se používají extrémně často, jsou velmi předvídatelné a celkově otravné. Nenáviděným klišé se stalo, když Afroameričané ve filmech neustále umírali jako první nebo když se v romantických filmech slavné osobnosti zamilovali do obyčejných, chudých lidí.
Mnohá klišé fungují na zkrácení dlouhých scén a zlepšení tempa, jako když se například před skončením telefonátu nikdo nerozloučí nebo když někdo nedopije kávu na utkání. Někdy je dialog příliš krátký, takže by postava musela čekat na setkání bez zajímavé diskuse, jen aby ji dopila. Všimnout si můžeš i toho, že si nikdo neobjedná konkrétní značku piva, kolik ho chce nebo zda chce točené nebo v láhvi. Vždy je to jen „pivo“.
Otravné mohou být i scény v romantických filmech, kdy (většinou) muž zachrání svůj vztah poté, co doběhne svou partnerku na letišti těsně před odletem. Mnoha divákům vadí i smutné scény či pohřby ve filmech, během kterých zpravidla prší (déšť rovná se smutek).
No a zapomenout nemůžeme ani na piloty helikoptér. Je téměř jisté, že jde-li o akční či špionážní film, pilot helikoptéry či letadla v něm s největší pravděpodobností zemře. Nepřekvapilo by nás, kdyby se to vyučovalo na scenáristických školách jako jedna z prvních věcí. V článku se však chceme zaměřit na nesmyslná filmová a seriálová klišé, která zasahují do děje či logiky.
V Refresheru se na filmy a seriály díváme pozitivně, ale i kriticky. Filmová klišé zde s námi budou už navždy, ale ne každý divák je vnímá tak pozorně. I díky tomuto článku se budeš moci přidat k divákům, kteří budou při jistých nesmyslných scénách kroutit očima. Pokud chceš vidět více článků, ve kterých rozebíráme kvalitu filmů a seriálů, staň se členem klubu Refresher+.
1. Vidíš jen to, co vidí postavy a kamera, ačkoli ve skutečnosti bys měl vidět víc
Nejcitelnější je to asi v hororech, když se vrah z ničeho nic objeví před hlavními postavami. Ve skutečnosti by však zorné pole postavy mělo zahrnovat všechna místa před ní a za ní na desítky metrů a přicházejícího vraha by zaregistrovala.
Není to úplně nejhorší způsob, jak vystrašit postavu a diváka, ale určitě by se na to dalo jít rafinovaněji. Je to jeden z těch potřebných, i když logicky nesmyslných filmových postupů.
2. My dva nejsme až tak odlišní
Jakmile slyšíme tuto neskutečně hloupou frázi, přemýšlíme, zda filmu/seriálu v recenzi automaticky udělíme o půl bodu méně. Je úplně jedno, jestli například v dané scéně dává význam. Tato fráze se stala tak otravnou, že při ní už automaticky koulíme očima.
Přehnaně se využívá v béčkových akčních filmech a televizní produkci. Záporák se ve finální snaze dostat hrdiny na svou stranu uchýlí k vzájemnému srovnání a pokaždé jakýmsi mysteriózním způsobem dojde k tomu, že jsou si oba více než podobní. Většinou je to úplně naopak a divák nechápe, co má policista riskující svůj život společného s teroristou, který právě zabil milion lidí.
Představ si film, ve kterém by hrdina z ničeho nic uznal, že má záporák pravdu, že jsou si podobní, a přidal by se k němu. Jenže něco tak odvážného udělají akorát tak tvůrci parodií. Představ si však, že sedíš v kině a najednou se z hrdiny stane záporák. Asi bys byl pořádně šokován, co?
3. Ti, co šikanují ostatní, se mají nejlépe a všechno jim projde
Asi jako všem, i nám se šikanování sleduje s nechutí. Šikanování ve filmech probíhá hlavně ve školním prostředí. A téměř vždy jsou ti, kdo šikanují, vykreslení jako oběti, respektive jim všichni uvěří, že vlastně nic špatného nedělají. Šikanování se podceňuje a šikanovaní to mají těžké i v reálném životě, ale ve filmech a v seriálech je to někdy přitažené za vlasy.
Student se v důsledku šikanování může pokusit i o sebevraždu, ale učitelé ve škole a jiní dospěláci to víceméně ignorují. A i když pachatele dopadnou, jejich tresty jsou často až směšné, a tak mohou v šikanování pokračovat i nadále. Pokud tvůrci touží naštvat diváka a vyburcovat v něm silně negativní emoce, je to dokonalý nástroj.
Právě proto máme tak skvělý pocit, když to někdo těmto šikanujícím oplatí. Neděje se to často, takže je ten pocit odplaty vícenásobně umocněný.
4. Šikanují v zásadě sportovci nebo idioti
Ve skutečnosti šikanují i moudří a vynalézaví žáci a lidé. Ve filmech a v seriálech jsou to však zpravidla idioti, asociálové, žáci se špatnými známkami a místní chuligáni. Málokterý režisér si řekne, že vykreslí toho, kdo šikanuje, jako inteligentního člověka, který šikanování skrývá a veřejnost ho má za dobráka.
5. Postavy špatně komunikují a nikdo nebere vážně člověka, který varuje před nebezpečím
Kolik filmů by skončilo po 5 minutách, kdyby spolu postavy komunikovaly jako normální lidé a nedělaly ukvapené závěry? Kolika katastrofám a vraždám by předešly, kdyby si vyslechly člověka, který je varuje před blížícím se nebezpečím? Opravdu musí z každého člověka, který viděl vraždu, únos či něco méně uvěřitelného a netradičního, udělat nedůvěryhodného blázna?
Co se dozvíš po odemknutí?
- Proč je Moonfall dokonalým příkladem scénáře plného klišé.
- Proč jsou náhodné postavy ve filmech inteligentnější než vědci z NASA.
- Jak bychom chtěli, aby Hollywood využil trapných scén s deaktivací bomb sekundu před jejich vybuchnutím.
- Které filmy a seriály zobrazily hackování počítačů správně a při sledování kterých se profesionální hacker jen smál.
- Kdo konzumuje extrémní množství jídla, které dělají manželky k snídani, ale rodina se ho nikdy ani nedotkne.
