Devatenáct let, dvacet let, jednadvacet let. Výpovědi ruských zajatců, který sotva dosáhli dospělosti, se často shodují v tom, že nevěděli, že jedou bojovat na Ukrajinu.
„Nevěděl jsem, že jedeme na Ukrajinu. Byli jsem podvedeni,“ často hovoří na videích ukrajinské armády, které se objevují na sociálních sítích od prvního dne invaze, mladí ruští zajatci. Pravdivost jejich výroků je však diskutabilní vzhledem k tomu, že se jedná o válečné zajatce. Výpovědi se nicméně často shodují v tom, že vojáci nevěděli, že se vydávají do války na Ukrajinu. Na videích se taktéž objevují zejména čerstvě plnoletí.
„Chtěli nás využít jako živé štíty. Na Ukrajině jsou srdeční vojáci, ani nás nezbili, dokonce se podělili s námi o své jídlo,“ uvedl jednadvacetiletý ruský válečný zajatec Jevgenij. Jeho výpověď, stejně jako výpovědi ostatních, které zachytává ukrajinská armáda na videa, jež následně sdílí na sociální sítě, jsou prakticky totožné: „Nevěděli jsme, že jedeme na Ukrajinu bojovat.“
Tyto informace je samozřejmě nutné brát s dostatečným odstupem. Jedná se totiž o vojáky, kteří byli zajati nepřítelem. Nezasvěcený divák tak může pouze odhadovat, v jakých podmínkách jsou tito zajatci natáčeni, nebo kde pobývají.
Ve videích tito mladí vojáci popisují, jak se dostali do zajetí nepřítele. „Jeli jsme v koloně, přejeli jsme hranici. Zeptal jsem se důstojníka, kam jedeme. Odpověděl, že se nemám na nic ptát,“ popisoval situaci dvacetiletý Pavel. Další jenom přitakávali. „Velitel řekl, že mám jít. Tak jsem šel,“ odvětil jednadvacetiletý Jurij.
Žádné cvičení, jen boj
Mladíci dále popisují, že když přijeli na Ukrajinu, nešlo o žádné cvičení. Najedou se po nich začalo střílet. „Byli jsme podvedeni. Využili nás jako živý štít,“ pověděl na kameru Jevgenij. „Byli jsme ponecháni vlastnímu osudu. Všichni lidé na Ukrajině jsou mírumilovní. Nechtějí válku,“ tvrdil zase Muhammad z Dagestánu.
Všichni zajatci, kteří mluví do kamery, se však přímo do objektivu nedívají. Všichni se dívají do země. Výjimku udělají někteří až na konci, kdy posílají vzkazy svým blízkým. „Mámo, táto, miluji vás. Jsem v pořádku. Mám dost jídla a jsem v pohodě,“ ujišťuje poměrně nepřesvědčivým tónem Jurij.
Ukrajinská armáda nicméně sdílí i dojemnější videa, v nichž povoluje ruským zajatcům, aby volali svým blízkým. Ti často ani netuší, kde se jejich děti nachází. „Poslali nás na smrt. Celý oddíl,“ vzlyká do telefonu další zajatec své matce, který jí sděluje, že se bude moci vrátit domů, ale pouze jako vyměněný válečný zajatec. Byl členem 200. brigády, která zabíjela zranění a údajně ani neposílala mrtvé domů.
Zajatec následně sdělí své matce, že je třeba, aby se rodina sama o jeho vydání zasloužila. Musí napsat armádě. Zároveň by ale o incidentu neměla moc mluvit, jinak se o ni bude zajímat ruská tajná služba. „Kdo ví, jestli vůbec budou chtít vyměňovat zajatce,“ povzdychl si voják.
První výměna zajatců měla proběhnout teprve 1. března v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Jeden ruský voják měl být vyměněn za pět ukrajinských. Na síti Telegram to ohlásil šéf Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. Ruska strana však nic nepotvrdila.
Ani poslední jednání ukrajinské a ruské strany nevyřešilo předávku zajatců. Podle agentury Ria Novosti se zástupci dohodli na možném vytvoření humanitárních koridorů pro odchod civilistů a zásobování potravinami, což potvrdil i poradce prezidenta Zelenského Mykhailo Podoliyak. Dobrou zprávou by však mohla být informace od poradce Kremlu, jenž tvrdí, že oba státy našly shodu i v otázce možného příměří.
