Principles of Pleasure na Netflixu bez studu mluví o ženské rozkoši. Na tento seriál by se měl podívat každý mladý člověk

Jinak řečeno, muži mají mnohem vyšší pravděpodobnost, že orgasmus zažijí, bez ohledu na to, s jakým pohlavím mají sex a zda toho partnera už v posteli znají nebo ne.

Ženy se na takové záruky spoléhat nemohou. 

Vědecké studie se velmi dlouho zaměřovaly jen na mužské prožívání orgasmu. Ten je jednoznačný, protože obvykle končí ejakulací. Jak říkají i upřímné respondentky v seriálu, pro ženy je obtížné vědět, co vlastně orgasmus je a zda ho už zažily. Jsou schopny žít ve vztahu i léta a nevědět to. Podle studií ženy, které si myslí, že ho měly, v polovině případů (!) orgasmus nezažily.

Z fyziologického pohledu je orgasmus 8 až 12 kontrakcí, které se odehrávají v pánvi s postupně většími časovými rozestupy, vysvětlila doktorka Nicole Prause, odbornice na sexuální psychofyziologii a zakladatelka firmy Liberos. Dosáhnout ho lze klitorálním stimulováním, vaginální nebo i anální penetrací a tyto druhy se mohou vzájemně propojovat a dosáhnout najednou. Tvůrci zřejmě doufají, že touto informací postupně vyrovnáme rozdíly mezi muži a ženami.

2. Dívat se na porno ženy nemusí vzrušovat

Mozek je podle některých expertů na sexualitu v seriálu nejsilnější nástroj, díky kterému lidé zažívají rozkoš. „Muži jsou s větší pravděpodobností zaměřeni na vizuální vjemy a ženy se častěji orientují na příběhy,“ říká v seriálu Gina Gutierrez, šéfka a spoluzakladatelka firmy Dipsea. Pro ženy je kontext důležitý. Nejen kontext toho, co je vzrušuje (například forma pornografie: video, kniha, audio), ale také kontext, ve kterém tento obsah přijímají. 

Firma Dipsea produkuje audiopornografii. Jde o namluvené příběhy, které jsou někde mezi psanými erotickými romány (nebo romány s erotickými scénami) a mezi vizuální filmovou pornografií, na kterou je většina lidí zvyklá. „Audio je nejblíže našim vlastním myšlenkám,“ argumentuje Gutierrez. Poslech audioporna jednou jednu z respondentek donutil zastavit auto a masturbovat. Nečekala, že ji poslech příběhu o trojce tak vzruší.

Doporučeno

Stále více žen si pouští audioporno: Vše určuje tvá fantazie, zvuk na ženskou rozkoš funguje více než klasické video 30. dubna 2021 v 21:37

Vzrušující pro ženy je nejen to, že ho mohou poslouchat (a tedy nepodléhají srovnávání svého těla s herečkou), ale také to, že k samotnému sexu vede nějaký dialog a příběh. Je to uchopitelnější, realističtější a často i více vzrušující než 15minutové videoporno, ve kterém kromě samotného aktu, často brutálně nerealistického, nic není. Představa příběhu, ve kterém mezi postavami přeskočí jiskry a postupně skončí v posteli, je podle Gutierrez dobrou cestou k rozkoši. Je to celý příběh, nejen pohled na nahá těla a doteky, které v mozku aktivují touhu.

3. Mnohé ženy necítí touhu jen tak

Touhu odborníci definují jako potřebu vyhledávat rozkoš. Je to sexuální přitažlivost, kterou pociťujeme vůči někomu nebo něčemu a zároveň je to motivace vyhledávat sexuální aktivitu. Taková definice ovšem vyznívá tak, že správný člověk nejprve cítí touhu a potom na ni reaguje. Viděli jsme to milionkrát ve filmech a seriálech: herci ze sebe strhávají oblečení, vzdychají vzrušením a nemohou se dočkat, až dojde k sexu. 

Pokud takhle tvůj sexuální život nevypadá, dobrou zprávou je, že to je naprosto normální. Rozkoš nemusí být odpovědí na touhu, funguje to i naopak. To znamená, že činnosti, které vzbuzují pocity rozkoše (výborné jídlo, jemné doteky, smích, ze kterého až pláčeš, polibek na správném místě), mohou vést k tomu, že vzplane touha.

Podle odborníků pociťuje většina žen spíše touhu, která je odpovědí na okolnosti a pocit rozkoše. Naopak zhruba 75 % mužů pociťuje již spontánní touhu. Proto může ve vztazích občas dojít k nedorozumění.

Pro muže jde spíše o fyzický dotek, často u nich touhu vzbudí přímý dotek na genitáliích. U žen zase více zabírá kontext, podobně jako to platí při konzumaci pornografie. Kontext je kombinace vnějších okolností (kde jsi, s kým jsi) s vnitřním rozpoložením (jsi najedený a odpočatý, nebo vyčerpaný a rozzlobený?).

Plácnutí po zadku, se kterým žena souhlasí a dojde k němu po proflirtované noci v uvolněné atmosféře s člověkem, kterému důvěřuje, může vzbudit touhu. Stejný dotek v době, kdy přebaluje děti, má špinavé ruce, je nevyspalá, hladová a má kopec práce před sebou, ji spíše bude iritovat než vzrušovat.

Atmosféru, která vede k rozvinutí touhy v reakci na rozkoš, dokážeš vytvořit. Doktorka Lori Brott, ředitelka výzkumného institutu v Britské Kolumbii, která se věnuje ženskému zdraví, v seriálu říká, že pozornost je jedním z nejsilnějších nástrojů, které umí vyvolat pocit touhy.

4. Klitoris je obrovský, většinu z něj neuvidíš

Klitoris se dlouhodobě ignoroval a i jiné části medicíny na ženy zapomínají. Poprvé ho naprosto přesně a fyziologicky správně nakreslila až australská uroložka Helen O'Connell v roce 2005! V její studii je dopodrobna vysvětlena celá jeho anatomie. Až do té doby si ani lékaři neuvědomovali, že klitoris je přibližně stejně velký jako penis, tvoří ho stejná tkáň (tedy dosahuje erekce, tehdy je větší a ještě citlivější) a jen jeho nejmenší část je vidět zvenčí při pohledu na ženskou vulvu.

Je to právě vnitřní část klitorisu, která pomáhá vytvořit z penetrace příjemný pocit.

Mnohé ženy, které mluví o svých zážitcích s rozkoší, jsou v seriálu překvapeny, když zjistí, že mají i vnitřní část klitorisu. Tato informace a také to, jak klitoris vypadá, kde je a co dělá, se jaksi ztratila. Nejen na hodinách sexuální výchovy ve škole, ale také v učebnicích pro mediky. Klitoris vědci objevili už v 17. století, ale ve 20. století Sigmund Freud prohlásil, že klitorální orgasmus je pro nezralé ženy a vdaným ho nedoporučoval.

Efekt tohoto prohlášení byl tak silný, že se klitoris ani nenacházel v Grayově anatomii, nejvíce využívané učebnici pro budoucí lékaře, a to několik desetiletí. Není divu, že lidé dodnes pořádně nevědí, kde je.

5. Hormony mají superschopnosti a ovlivňují i ​​vzrušení

Hormonální. To je slovo, kterým se často označují ženy, které jsou citlivé, navenek projevují nějakou emoci (například jsou rozzlobené nebo nadržené), případně jsou „nevysvětlitelně“ smutné. Často se pojí s PMS a s tím, že ženám „hrabe“ během menstruace. Je to ale jen mýtus, protože hormony mají obě pohlaví, a právě u žen je jejich chování předvídatelnější díky menstruačnímu cyklu.

Doporučeno

Až 75 % žen zažívá PMS každý měsíc. Dá se jeho nepříjemným projevům naprosto vyhnout? 25. ledna 2022 v 9:30

Jednou z jejich rolí (ale ne jedinou) je i to, že se nás snaží motivovat, abychom plodili děti. Přirozeně nás tak vedou také k vyhledávání rozkoše. Hormony ovlivňují i ​​náš hlad, žízeň, spánek, náladu, trávení a další procesy, říká doktorka Sarah E. Hill, výzkumná psycholožka, která napsala knihu o vlivu antikoncepčních pilulek na mozek.

Psycholožka v seriálu vysvětluje, že k tomu, aby s velkou přesností dokázala říci, co právě dělají pohlavní hormony v ženském těle, jí stačí znát její věk a datum poslední menstruace. „Na druhé straně u mužů se to takhle předvídatelně nemění. Z výzkumů víme, že úroveň testosteronu u mužů se mění podle toho, jaký je právě čas, zda mají nebo nemají romantické partnery, zda mají děti, zda jejich oblíbený sportovní tým nedávno vyhrál nebo prohrál, zda jejich politický favorit nedávno zvítězil nebo prohrál, nebo dokonce i podle toho, jestli se nedávno setkali se zbraněmi,“ vysvětluje Sarah E. Hill.

Kritizuje společensky rozšířený pohled na ženy jako ty hysterické tvory, kteří jednají iracionálně. U ženy umíme velmi přesně určit, jaké má hladiny hormonů, což u mužů není možné. Tyto změny vědci den za dnem zmapovali.

Změny v úrovních hormonů přímo ovlivňují také ženský mozek: během ovulace úroveň estrogenu stoupá, což stimuluje mozek. Žena je plná energie a nových nápadů a celkově je mnohem produktivnější, vysvětlila neurovědkyně a profesorka v oddělení psychologických a mozkových studií na Kalifornské univerzitě Emily Jacobs.

Podle jejích slov se díky estrogenu zlepšuje schopnost učit se a posiluje paměť. Kromě toho se tím zvyšuje i schopnost mozku produkovat vlastní „léky proti bolesti“. Hormony proto podle ní mají superschopnosti. Možná je načase přehodnotit, jak o nich ve společnosti mluvíme.